Jemná motorika – co by mělo umět předškolní dítě?

Co by dítě mělo z jemné motoriky zvládat (dle Vítkové, 2003):

Mezi 1. – 2. rokem batole rádo drží lžičku a samo pije z hrnku. Umí dát na sebe dva až čtyři předměty. Ve 2 letech udrží hrnek v jedné ruce. Při svlékání umí rozepínat velké knoflíky a rozevírat velké zipy. Postaví na sebe čtyři až šest předmětů.

Mezi 3. – 6. rokem se vývoj zpomaluje, je plynulejší, mezi dětmi se vyhraňují první rozdíly. Pohyby dítěte jsou hbitější, plynulejší a koordinovanější.

Ve 3 letech se může začít projevovat dominance ruky. Když si dítě prohlíží knihu, dokáže otáčet stránky po jedné. Obvyklá je hra s modelínou a oblíbenou činností je také stavění z kostek.

Ve 4 letech již postaví věž z deseti a více kostek. Umí již také postavit bránu z pěti kostek.

Kolem 4 roku začíná být zcela zřejmé, která ruka je dominantní, vyhraňuje se lateralita. To lze pozorovat při složitějších činnostech, které jsou náročné na koordinaci a přesnost. Neustálou činností a opakováním pohybu se motorika stále více zdokonaluje.

Vývoj uchopování (podle Volemanové, 2016):

1. Fixace zraku na předmět – vidění a pochopení viděného, což je součástí vývoje smyslového a kognitivního.

2. Pochopení toho, co vidí.

3. Dosahování na předmět (pohyb paže směrem k předmětu). Dosahování je součástí hrubé motoriky.

4. Uchopování předmětu (pohyb dlaně a prstů). Uchopování je součástí jemné motoriky.

5. Manipulování s předměty (prozkoumávání předmětu rukama). Manipulace souvisí s adaptivním chováním, smyslovým vývojem (zrak, sluch, hmat) a kognitivním vývojem.

Pohyby, na kterých závisí úchop (dle Volemanové, 2016):

Na uchopování potřebujeme:

• pohyb v ramenním kloubu (vědomě od 3. měsíce);
• pohyb v loketním kloubu (vědomě od 6.–7. měsíce);
• pohyb v zápěstí (od 9. měsíce);
• rotace radia kolem ulny (loketní kosti).

Špetkový úchop by měl být navozen kolem 3. roku věku.

Vizuomotorická koordinace

Vývoj grafomotorických schopností a dovedností (které rozvineme v další kapitole) má určitou posloupnost a propojenost. Úzce souvisí s hrubou motorikou, jemnou motorikou, motorikou mluvidel, motorikou očních pohybů a smyslového vnímání. Aby dítě mohlo kreslit a později psát, musí být schopno souhry (koordinace), zejména mezi okem a rukou, tj. vizuomotorické koordinace (Bednářová & Šmardová, 2007).

Koordinace zraku a pohybů ruky je založena na využití zrakových a proprioceptivních informací, jež vedou a směřují pohyby ruky při vykonávání jemných pohybů. Zrak nám poskytne základní informaci o tvaru předmětu, jeho velikosti, povrchu a hmotnosti. Na základě těchto informací se rozhodneme, jak a s jakou silou předmět uchopit, aniž bychom jej
rozbili nebo upustili (Volemanová, 2016).

Výrazem dopřední vazba se označují smyslové informace, které pomáhají určit, jaké pohyby musíme použít při vykonání žádoucí jemné motorické činnosti. Jakmile se předmětu dotkneme, zraková zpětná vazba v kombinaci s hmatem umožní manipulovat s předmětem tak, abychom dokončili zamýšlený úkol (Kurtz, 2015).

Na poslední kapitolu článku Jemná motorika a každodenní činnosti se podívejte na následující stránce!