Děti a příběhy – proč využívat příběhy (nejen) v mateřské škole

Děti a příběhy – proč využívat příběhy (nejen) v mateřské škole
Kapitoly článku
Přinášíme Vám článek s ukázkami z publikace Malé příběhy o velkých věcech, jejíž autorkou je Dana Tvrďochová. Při tvoření knihy, která poskytuje mnoho rad a tipů v oblasti rozvoje dítěte v předškolním a mladším školním věku, se inspirovala příběhy Daisy Mrázkové, v nichž nacházíme propojení příběhů, přírody a sociálních témat. S publikací Malé příběhy o velkých věcech tak můžete rozvíjet emoční dovedností předškoláků prostřednictvím příběhů Daisy Mrázkové.

 

„Jak se mají vyprávět (číst) příběhy? Tak, aby člověku samému pomohly!

– říká jedna chasidská legenda:

‚Můj dědeček byl chromý.

Jednou ho požádali, aby vyprávěl

příběh o svém učiteli. Vyprávěl

tedy, jak velký Baal Schem při modlitbě

vždy poskakoval a tancoval.

Můj dědeček stál a vyprávěl a vyprávění

ho tak strhlo, že musel poskakovat

a tancovat, aby ukázal, jak

to dělával mistr. Od té chvíle byl vyléčen. Tak se mají vyprávět příběhy!‘“

(Pesseschkian, 1997)

 

 

Od pradávna jsou příběhy, pohádky, mýty a báje součástí lidské kultury, ale také našich osobností. Proudy narativní psychologie říkají, že identita člověka je tvořena příběhy. Těmi, které slýchává o svém okolí, o sobě a také těmi, jež zažívá a jimiž o sobě vypravuje. Příběhy dítě vnímá už od raného věku a jsou mu dobrými pomocníky při orientaci ve světě i v sobě samém. Pomáhají mu osvojovat si důležité hodnoty, pomáhají mu vidět souvislosti mezi jevy, pomáhají mu seznámit se s kulturou. V příbězích si děti mohou hledat své hrdiny, kteří jim budou životním vzorem, mohou se učit z chyb ostatních. Příběhy jim nabídnou vysvětlení jevů, se kterými se setkávají. Příběhy mohou dětem, ale i dospělým dodat pocit smyslu, ucelenosti a jistoty, poněvadž byly, jsou a budou. Příběhy si v sobě nesou určité kouzlo, které jako by odolávalo času a funguje stále už po několik tisíciletí. K porozumění příběhu není potřeba jen příběh sám, ale také porozumění kontextu, osoby vypravěče a osoby posluchače či čtenáře, protože tím vším je příběh ovlivňován a formován.

 

 

Když využíváme příběhy při práci s dětmi, jsou děti samy nejen vnímateli příběhů, ale také jejich tvůrci. Zaměříme se tedy také na to, jak se u dětí vyvíjí způsob vyprávění příběhů. Podle Ricoeura (1984) je vyprávění příběhu prostředkem, který jedinci umožňuje, aby v plynutí časem a v průběhu změn chápal a pociťoval sebe jako téhož. Schopnost chápat a produkovat příběhy se utváří v průběhu života. 

 

 Vyprávění a četba příběhů jsou velmi důležité pro rozvoj dětské osobnosti a fantazie.

 

 

Narativní identita se rozvíjí až v období dospívání. Vede k ní dlouhá cesta vývoje narativních struktur. Od jejich přijetí až k jejich postupnému využívání. Od nejjednodušších deskriptivních struktur až po složité cílesměrné struktury, které už mohou hlouběji zachytit životní příběhy, které vyprávíme se snahou o sestavení ucelené mozaiky smyslu života a žitých událostí, určení místa pro sebe sama ve světě, nalezení řádu a významu situací. Podle Steina a Albra (1997) je vývoj narativní struktury založen na dětském porozumění lidské intencionalitě. Autoři uvádí, že děti začínají chápat záměrnost a cílesměrnost od 2,5 roku.

 


Sutton-Smith (1986, podle Chrze, 2002) také považuje období kolem třetího roku za věk, kdy děti začínají vyprávět příběhy a osvojovat si základní koncepty příběhů. Určitá struktura ale podle něj začíná být patrná až kolem šestého roku. Mladší děti se spíš než na děj orientují na melodické vzorce vyprávění. Až po desátém roce děti obvykle plně využívají všeobecně přijímané koncepty příběhů. Narativní struktury se začínají postupně krystalizovat kolem sedmého roku. V devíti letech děti začínají vyprávět delší příběhy s více epizodami, využívají cílesměrné dějové souvislosti. V tomto období se vyskytují dva typy vyprávění: struktura typu „řada činností“ a vyspělejší vyprávění se strukturovanou dějovou souvislostí vyznačující se zřetězováním a cílesměrností. V jedenácti letech se objevují příběhy o životní dráze, události jsou koherentní, je kladen důraz na kvalitu obsahu.

 

Předškolní období, pro které je charakteristické magické myšlení dětí, je jako by stvořeno pro vnímání i tvoření příběhů. Děti v tomto období jsou jejich znamenitými a stále lačnými sběrači i vypravěči. Příběhy se podílejí na obohacování a rozšiřování jejich vnitřního světa, který je velkým bohatstvím každého člověka a nenahraditelným zdrojem inspirace. Příběhy vedou děti k tvořivosti a fantazii, kterou nepotřebují jen umělci, ale všichni lidé. Poněvadž tvořivost i fantazie se odráží v každodenním životě, v mezilidských vztazích, vztazích k sobě samému. Příběhy ve výchově a vzdělávání využívá dramatická výchova a strukturované drama. Děti si prostřednictvím určitých technik procházejí příběhem, jsou jeho vnímateli i tvůrci. Příběh se tedy může obohatit po několika stránkách. Po stránce osobnostní a sociální: vnímání hodnot, pohled na události z různých úhlů, uvědomování si smyslu, ucelenosti, rozvoj spolupráce, vytváření a sdělování názoru, fantazie, tvořivosti atd. Ale také po stránce kognitivní: rozvoj myšlení, vnímání příčin a následků, rozvoj vyjadřovacích schopností, pozornosti, paměti.

 

 

A na co se soustředit při výběru příběhu a co bychom neměli opomenout při výběru technik, se dočtete na další stránce.

V článku byly použity ukázky z publikace Malé příběhy o velkých věcech (nyní k dostání ve formátu PDF), autorkou je Dana Tvrďochová. Všechny e-knihy pro předškolní vzdělávání najdete v e-shopu Dobrá škola.

Cvičíme s (před)školními dětmi – aktivity ve třídě, družině i tělocvičně

I když nám teď školní zahrada či venkovní prostory obecně neposkytují tolik možností, co dělat, hýbat se můžeme – uvnitř!…

Jak vyjednávat s rodiči problémových žáků?

Učitel učí a vychovává. To si myslíme všichni, ale je to opravdu tak? Vykonává učitel pouze tyto činnosti? Nikoli! Spektrum…

Metody práce s rýmy a obrázky, které předškoláka budou bavit

Jaké aktivity děti správným způsobem rozmluví? Jak děti bavit a zároveň s nimi řeč trénovat? A co všechno lze…

Jak koučovat žáka? Naučme ho myslet a hledejme řešení!

"Koučování se týká pochopení myšlení. Díky koučování můžeme kultivovat jak sama sebe, tak hlavně žáky ve třídě. Pokud koučujeme…

Náměty na tvořivé aktivity - jablíčka

Přinášíme Vám inspiraci na zajímavé činnosti a aktivity, tentokrát související s jablky. Autorkou všech aktivit…

Svědek nehody - dopravní výchova na 2. stupni ZŠ

V článku jsou žákům předloženy dilema-situace, kdy se hlavní hrdina rozhoduje, jak vzniklou situaci řešit. Jedná se o situace,…

Den české státnosti - hry a aktivity v MŠ

Svátek svatého Václava je v mateřské škole zasazen do doby, kdy se dokončuje adaptace dětí, které nastoupily v září.…

Podzimní náměty na tvořivé a dramatické činnosti (nejen) v předškolním vzdělávání

Zabarvené listy, studená rána, sílící vítr, déšť, ale někdy i stále ještě hřejivé sluníčko. Je tu podzim! Proto Vám přinášíme…

KuliFerda inspiruje - podzimní aktivity pro předškoláky

Pracovní sešity KuliFerda již 8. rokem pomáhají připravovat předškoláky na zápis a vstup do školy. Součástí sady pracovních…

Prevence vztahů ve třídě aneb jak hned na začátku školního roku zapracovat na dobrém třídním kolektivu

Prevence vztahů ve třídě aneb jak hned na začátku školního roku zapracovat na dobrém třídním kolektivu

V tomto článku přinášíme učitelům konkrétní rady a tipy, jak budovat dobré vztahy ve třídě už od začátku školního roku.…

Tipy na seznamovací hry na začátek školního roku (nejen) v mateřské škole

Začátek školního roku bývá nejen pro předškoláky velkou životní událostí. Nové prostředí, nová pravidla a hlavně noví…

Rozvíjíme manuální zručnost dětí: Papírové obláčky

Aktivitu z publikace Rozvíjíme dovednosti hrubé a jemné motoriky dětí můžeme zařadit například na jaře či na podzim,…

Rozvoj gramotností na 1. stupni ZŠ: Hledáme draka

Ukázka z publikace Není drak jako drak je zaměřena na procvičení základních útvarů v rovině a pojmů, které…

Dnešním dětem chybí manuální zručnost

Jak upozorňují mnozí učitelé základních škol, ale i středních odborných škol a učilišť, v posledních letech…

Rozvoj gramotností na 1. stupni ZŠ: Drak

Vyzkoušejte si ukázku z publikace Není drak jako drak, která je zaměřena na práci s literárním textem – básní. Jsou…

Uvedení asistenta do chodu mateřské školy - jak na to?

Podle statistik ministerstva školství jen mezi lety 2016 a 2017 vzrostl počet asistentů pedagoga v mateřských školách…

Jak na výuku žáka-cizince očima zkušené pedagožky

V Raabe stále přemýšlíme, jak pedagogům ulehčit jejich práci. A protože práce s žákem-cizincem je velmi náročná,…

Školní třída se žákem s SVP - adaptace žáka s SVP v kolektivu

To, jak je žák začleněn do kolektivu školní třídy, je třeba sledovat průběžně. Využívat lze pozorování (i o přestávkách),…

Školní třída se žákem s SVP - příprava třídního kolektivu

Třída musí být na přijetí spolužáka/spolužačky připravena ve smyslu: „Je normální být různí.“

5 letních aktivit, kterými u předškoláků zabodujete!

Stejně jako v jiných ročních obdobích, i v létě Vás zásobujeme množstvím nápadů a inspirace nejen pro…

Školní třída se žákem s SVP - prvotní příprava na příchod žáka s podpůrnými opatřeními

Předpokladem pro příznivé začlenění žáka se speciálně vzdělávacími potřebami jsou respektující postoje všech pedagogů, včetně…

Jak rozumět pojmům připravenost a zralost na školní docházku?

Pro každé dítě, ale i celou jeho rodinu je vstup do základní školy velmi důležitým životním mezníkem. Jak rozumět některým…

Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele

A jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Je to žák slušně vychovaný? Je to chytrý žák? Je to žák s dobrými známkami?…

Letní aktivity pro předškoláky - mravenci

V létě je spousta možností, co s dětmi dělat. Co se třeba poučit o zajímavém životě mravenců? Přinášíme Vám inspiraci…

Naučte žáky tvořivé práci s textem!

Kreativita, sociální a emoční inteligence jsou dnes důležitými a v praxi široce uplatnitelnými schopnostmi.…

Tematický blok Voda kolem nás - 3. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Autodiagnostika učitele – jak učitel hodnotí sám sebe

Autodiagnostika je proces, při němž učitel hodnotí své profesní působení. Dá se předpokládat, že ji provádí prakticky každý…

Tematický blok Voda kolem nás - 2. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Učitel v roli diagnostika

Každý učitel je svébytnou osobností. Je jedinečnou osobností. Zjistilo se, že i přesto je možné u určitých skupin…

Tematický blok Voda kolem nás - 1. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Napište nám

Napište tento kód: 2175

Volejte601 543 150
Zobrazuji stranu 1 z 8
Starší článkyPoslední stránka