Děti jako svědci domácího násilí – co s tím jako (třídní) učitel?

Přestože existují různé variety domácího násilí, v tomto článku se zaměříme na partnerské násilí, tedy na násilí mezi partnery, přičemž zasažen/a může být žena (většina případů), ale i muž. Je uváděno, že s násilím ze strany svého partnera se během svého života dle některých průzkumů setkává 38 % českých žen. Ženy tvoří 92–98 % obětí domácího násilí. Muži bývají obětí ve 2–5 % případů. Tato čísla jsou ale zavádějící, jelikož jen málokterý muž veřejně přizná, že je týrán svou partnerkou a vyhledá pomoc (Acorus, 2011).

Co je to domácí násilí?

V zákoně č. 135/2006 Sb. o ochraně před domácím násilím stojí: „Domácím násilím se rozumí opakované násilné jednání nebo opakované vyhrožování násilným jednáním, v důsledku kterého dochází nebo hrozí, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti mezi osobami, které jsou či byly spolu v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu a žijí ve společně obývaném bytě nebo domě“.

Domácí násilí a děti

Když si lidé v rodině vzájemně ubližují, bolí to i děti. Psychické i fyzické násilí proti někomu, koho mají rády, je něco, čemu ani nemohou rozumět. Mají rády oběť a zároveň i toho, kdo jí ubližuje. Přestože děti jsou vůči projevům domácího násilí silně vnímavé a velice se jich dotýká, řada rodičů si myslí (podle Čírtkové, 2008), že o probíhajícím násilí v rodině nemají tušení. Tento fakt je zarážející i proto, že podle průzkumů se domácí násilí v drtivé většině případů odehrává přímo před dětmi. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom uvádí, že v případě, kdy je dítě „pouhým“ svědkem domácího násilí, cítí se tak, jako by bylo přímou obětí. Navíc v rodinách, kde dochází k násilí, se v 40-60% dříve či později násilník napadne i dítě.

Pocity dítěte

Je třeba si uvědomit, že dítě vnímá i tzv. klid před bouří velmi intenzivně, což jej samotné uvádí do nepopsatelné tenze: Co bude, až se rodič vrátí z práce, co bude, až…? Dítě postrádá zásadní pocit jistoty a bezpečí, který by mělo v rodině pociťovat. Následně se chová tak, aby nezavdalo příčinu jakémukoli konfliktu mezi rodiči, protože se často domnívá, že následné násilí je jeho vina.

Není třeba uvádět, že život v neustálém strachu a nejistotě je pro dítě velice náročný. V kombinaci s neustálým sledováním, jak jeden z rodičů ponižuje druhého, se u něj často rozvinou psychické problémy, jako například posttraumatická stresová porucha, deprese, poruchy chování. Způsoby vyrovnání se s takto náročnou situací jsou různé. Rozvíjet se u dítěte mohou například i poruchy příjmu potravy, sebepoškozování, sebevražedné myšlenky a sklony, popřípadě násilí vůči okolí.

Dítě si rovněž neumí vytvořit jasný vztah k oběma rodičům, neustále pociťuje ambivalentní city: lásku – strach, má problémy s navazováním vztahů a nikomu nedůvěřuje, časté jsou i psychosomatické obtíže. Některé děti také začnou být apatické, nic „necítí“, popřípadě si dlouhou dobu neuvědomují, co se doma doopravdy děje a snaží se to přehlížet, což jsou některé z obranných mechanismů vůči dlouhodobému stresu.

 Jak můžete jako pedagog dítěti pomoci, zjistíte na další stránce!

Lahůdky z e-shopu:

Žák v krizové situaci	Školák se speciálními vzdělávacími potřebami	Asistent pedagoga