Předmatematická výchova aneb Jak děti připravit na školní matematiku?

Školní matematika není totéž co matematika. Matematika operuje s abstraktními pojmy, předpokládá, že došlo k zobecnění zkušeností získaných ve školní matematice. Jak ale děti na školní matematiku připravit? Přinášíme Vám článek inspirovaný publikací Předmatematické činnosti v předškolním vzdělávání, jejíž autorkou je PhDr. Michaela Kaslová. Publikace je součástí úspěšné ediční řady Komplexní metodiky v předškolním vzdělávání.


 

V předškolním věku dítě zpracovává podněty a zkušenosti jinak než žák či dospělý (kognitivní a vývojová psychologie). Zjednodušeně popišme některé vybrané jevy a jejich charakteristiky: startuje pojmotvorný proces, v dětském myšlení převažuje prezentismus, topismus, konkrétní myšlení. K procesu zobecnění je nutný proces porovnávání, hodnocení a třídění dosavadních zkušeností, hledání společných znaků a to vše předpokládá dobrou paměť, vybavování představ, schopnost porovnávat zkušenosti získané v různém kontextu, čase, prostoru, schopnost některé situace vnímat nikoli celostně, avšak analyticko-synteticky; dítě se nachází v předoperačním stadiu, ne plně může chápat u grafických znaků jejich roli – zástupnost. To znamená, že v předškolním věku můžeme mluvit pouze o předmatematických představách či předmatematické výchově, předmatematické gramotnosti. Z toho plyne, že tvorba školních vzdělávacích programů pro mateřskou školu musí respektovat tato specifika a nezaměňovat je.

 

Zadání informací

Východiska pro volbu aktivit v rámci přípravy na školu jsou dvě:


a) současná úroveň schopností dítěte;

b) potřebná úroveň v prvním ročníku ZŠ.


Aktivity, které popíšeme, připravují dítě na zpracování formulací v zadání slovní úlohy.

 

Ústní komunikace


Pro výběr aktivit a stanovení dílčích cílů vyjděme ze situace b). Jelikož žák v prvním ročníku ZŠ ještě neumí číst (číst s plným pochopením), učitel žákům zadání vypráví nebo čte. Žák se musí umět soustředit na delší jazykový projev, musí ho brát jako celek, musí k zadání vytvořit představy a tyto představy udržet v paměti (nikoli pouze krátkodobé nebo operační), a to tak, že pro novou informaci nevymaže z paměti tu předchozí, ale propojuje je. Informace, které se k němu dostávají, pokud možno nemění (např. nic k nim dalšího nepřidává, nedomýšlí si) a představy vázané na danou informaci je příp. schopen podle dodatečných informací korigovat. Podle potřeby si dokáže kteroukoli z představ vybavit, vyhledat k ní další a dále zpracovávat a kombinovat s tím, co právě vnímá (hmatem, zrakem). Výsledky takového procesu musí umět nějakým způsobem ventilovat. Ve škole se tím zpravidla myslí prezentace výsledku ústně, později i pomocí matematické symboliky, ale v přechodné fázi v prvním pololetí se předpokládá komunikace smíšená: např. gestika a slova, grafické znázornění a slova, dramatizace (manipulace nebo kineze) a slova. Jeden druh komunikačního kódu může být rovnocenně nahrazen jiným. To se děje např. při omezené slovní zásobě (nahrazeno gestem či obrázkem). Ve složitějších situacích zejména v rámci předmatematické výchovy dítě komunikuje smíšeně.


Francouzské výzkumy prokázaly, že pravidelné denní čtení pohádek dětem v předškolním věku významně ovlivňuje jejich schopnost řešit slovní úlohy. Poslech rozvíjí takový komplex schopností, který má vliv na úspěšnost žáků i na druhém stupni. Tomu také odpovídá reklama v ČT1 „Čtěte svým dětem 20 minut denně“, i když byla tvořena s jiným záměrem – posílit vztah ke knihám a čtení.

 

 Podle průzkumů čtení pohádek má vliv na pozdější úspěšnost dětí ve škole.

 

Obrázek


Zpracování obrázku

Zdrojem informací může být i obrázek. Pro takou situaci z něj musí žák umět informace vyčíst (za pomoci učitele, který ho k tomu podněcuje dotazy). Nejde o to, vybrat si v obrázku to nápadné nebo to, co se žákovi líbí. Musí být připraven na zpracování obrázku s vyblokováním či omezením emocí, jež jsou zpravidla spouštěčem asociací a blokují racionální zpracování informací (o funkci amygdaly podrobněji viz např. Atkinsonová, 2003). Obrázek opět musí být chápán jako celek obsahující informace pro řešení jak podstatné, tak nepodstatné.

 

Dotvoření představ

U obrázku může jít i o dotvoření představ k informacím ve slovech zamlčených, avšak z obrázku plynoucích. Lépe se vyhledávají informace z jasných obrázků. Obrázky „poetické“ (O. Janeček) provokují emoce spíše než obrázky s jasnou konturou (H. Zmatlíková, J. Lada, V. Švejdová) a dostatečně velké (jako Z. Milera), některé obrázky (jako např. Filcíkovy) je nutné pro dané aktivity zvětšit. Podle rozhovorů s dětmi z MŠ a s žáky prvních ročníků ZŠ vyplynulo, že zhruba 20 % dětí nemá rádo obrázky s agresivními či zářivými barvami; třebaže po nich sáhnou, relativně brzy je odloží; více než 3 % dětí nemají ráda ani syté barvy. Obliba či přijetí obrázku mohou hrát roli v úspěšnosti aktivit, které jsou s ním spojené.

 

Role obrázku

Role obrázku ve slovních úlohách se od sebe liší: motivační; uvádí kontext děje; doplňuje informace; dubluje a tím zdůrazňuje podstatné informace; navozuje atmosféru; vysvětluje význam některých slov; zpřesňuje některé informace (tím umožňuje kratší slovní zadání), popisuje jeden ze sledu popsaných dějů; vypichuje strukturu nebo vztah (připomíná schéma); je z části nositelem metody řešení – model situace, čísla; napomáhá sestavení odpovědi; vedle nápovědných či opěrných rolí může mít roli instruktážní, kontrolní nebo důkazovou. Na některé z těchto rolí je nutné dítě připravit předem.
Je-li obrázek jedním z hlavních zdrojů informací, musí být tyto informace doplněny jiným než obrazovým kódem. Pokud jsou obrazové informace kombinovány se slovně akustickými, musí být dítě schopno je propojit a vytvářet komplexní představu (ne jen k jednomu typu vjemů).

 

Slovní úlohy statické


Samotný obrázek jako hlavní zdroj informací bez dotváření představ se vztahuje ke slovním úlohám statickým (některými jinými didaktiky označovaným jako stavové). Zde jde o popis situace, na kterou nahlížíme pod dvěma možnými zornými úhly: jeden je popsán v zadání a druhý je iniciován otázkou nebo úkolem (viz a, b): situaci sledujeme po částech (a) nebo na situaci nahlížíme jako na celek (b).
V prvním případě (a) pak otázka zaměřuje pozornost od částí na celek, ve druhém případě (b) směřuje k části celku nebo ke vztahu mezi částmi. Ve vyšších ročnících se typologie rozšiřuje.


a) Na stole leží dvě červené pastelky a jedna modrá (a žádná jiná). Kolik pastelek je na stole?

b) Na talíři je pět koláčů, z toho dva jsou povidlové, ostatní jsou tvarohové. Kolik tvarohových koláčů je na talíři? Kterých koláčů je víc, tvarohových nebo povidlových?

 

 

Na dynamické slovní úlohy a náměty na činnosti se podívejte na další stránce! 

 

 

Lahůdky z e-shopu:

PozornostDvouleté děti v předškolním vzdělávání - od jara do létaŠkolní zralost a její diagnostika

Jak vyjednávat s rodiči problémových žáků?

Učitel učí a vychovává. To si myslíme všichni, ale je to opravdu tak? Vykonává učitel pouze tyto činnosti? Nikoli! Spektrum…

Dožínky ve školce: podzimní aktivity pro předškoláky

Co s předškoláky během podzimních měsíců poradí náš článek s ukázkou z publikace "Čtyři roční období - Podzim".…

Líný učitel: Zaměření na praxi

Článek z Publikace Líný učitel: jak učit dobře a efektivně od Roberta Čapka se tentokrát věnuje skutečně užitečnému…

Metody práce s rýmy a obrázky, které předškoláka budou bavit

Jaké aktivity děti správným způsobem rozmluví? Jak děti bavit a zároveň s nimi řeč trénovat? A co všechno lze…

Líný učitel: Třídní klima jako cesta i cíl

V dalším článku z Líného učitele od Roberta Čapka je v centru pozornosti tzv. třídní klima. Jako vždy přinášíme…

Jak učit cizí jazyk žáky se specifickými poruchami učení a chování?

Znalost cizích jazyků se stává naléhavou potřebou takřka pro celou společnost. Proto je výuka cizích jazyků jednou z priorit…

Praktické tipy, jak pomoci předškolákovi s ADHD

Jak pomoci dítěti s ADHD? To je téma, kterému se věnuje jedna z kategorií pracovních sešitů KuliFerda. Přečtěte…

Jak učit předškoláky čtenářské gramotnosti?

V článku Vám přinášíme ukázku z naší novinky Knihrátky s Námořnickou pohádkou, kterou sepsala Ljuba Štíplová. Autorky…

Líný učitel: Soft skills

V další ukázce z publikace Líný učitel: Jak učit dobře a efektivně vysvětluje Robert Čapek pojem "soft skills" a jeho…

Letní prázdninová akce pro lékaře

Léto přeje lékařům. Ti nyní mohou v Nakladatelství Raabe pořídit ediční řady Diferenciální diagnostika a Rehabilitační…

Tři špetky evoluce aneb Co potřebujeme k tomu, abychom byli v práci šťastní?

Motivovaný zaměstnanec bývá dobrý zaměstnanec. Jenže jak zaměstnance motivovat? A jak na pracovní motivaci ve školství?…

Letní aktivity pro předškoláky - mravenci

V létě je spousta možností, co s dětmi dělat. Co se třeba poučit o zajímavém životě mravenců? Přinášíme Vám inspiraci…

Pohádkové čarování jsme si dvakrát skvěle užívali

Druhý ročník Pohádkového čarování byl ukončen 12. června 2018 a s ním byla ukončena i celá výtvarná soutěž…

Nakladatelství Raabe rozdalo ceny vítězům Pohádkového čarování!

Druhý ročník výtvarné soutěže Pohádkové čarování s KuliFerdou byl oficiálně ukončen v úterý 12. června, kdy byly…

Deset pravidel pro správný rozvoj řeči u předškoláků

Jak rozmluvit předškoláka? Deset pravidel přináší naše zbrusu nová publikace Činnosti k rozvoji řečových dovedností dětí…

Aktivity na Den dětí pro předškoláky i školáky

1. června slavíme Den dětí. Co s nimi v tento den podniknout? Inspirujte se v článku!

Roční období - aktivity ve školce

Práce v mateřské škole je náročná a vyžaduje mnoho inspirace. Ale kde ji brát? V našich článcích Vám pokaždé…

Šikana učitele ze strany zaměstnavatele: jak se bránit?

V jednom z dřívějších článků jsme se věnovali šikaně pedagoga ze strany žáků a postupům, jak se proti ní bránit.…

Aktivity ke Dni otevírání studánek (31.5.)

Den otevírání studánek nám připomíná, jak je důležitá správná péče o vodní zdroje. Původně lidový zvyk postupně upadal…

Líný učitel: Co je to strategie win-win?

Další článek z Líného učitele od Roberta Čapka, tentokrát na téma strategie win-win. Už jste o ní slyšeli? Nebo…

Aktivity na téma "každý jsme jiný"

S nástupem dětí do mateřské školy se pro ně mění spousta věcí. Především se socializují v rámci třídy, musí se naučit…

Den matek - jak téma využít ve školce?

Den matek slavíme 13. května. O tom, jak si o Dni matek ve školce povídat a co s dětmi podniknout za…

Pohádkové čarování s KuliFerdou v druhém kole - jak hodnotit?

15. dubna oficiálně skončilo přijímání obrázků do výtvarné soutěže Pohádkové čarování s KuliFerdou. Zejména v posledních…

Nejčastější dotazy rodičů při odkladech školní docházky: co se vyplatí vědět?

Učitelky mateřských škol v současnosti zaznamenávají, že současní rodiče budoucích prvňáčků se o problematiku školní…

Pár dobrých rad k výuce češtiny žáka s SVP

V článku přinášíme tipy a rady k vzdělávání žáků s SVP podle naší novinky Nápravná cvičení - český jazyk a literatura…

Velikonoce - jak o nich mluvit ve školce a co s předškoláky vyrobit?

Blíží se Velikonoce, významný celosvětový svátek. Oslavují zmrtvýchvstání Krista po jeho ukřižování. Jak si o nich vyprávět…

Den Země - inspirace pro předškoláky i školáky

Víte, co se slaví 22. 4.? Přece Den Země! Snad nikdy není lepší příležitost si připomenout, jak důležité je dobře se o naši…

Jak může rodina usnadnit předškolákovi vstup do školy?

Dítě se narodí jako křehká rostlinka, o kterou dospělí musí pečovat jako zahradníci. Avšak opravdoví zahradníci mají…

Činnosti venku a v přírodě: Projekt voda

Oslavte světový den vody (22. 3.) spolu s předškoláky i školáky s tematickými pracovními listy!

Test kresby postavy pro děti předškolního věku

Jak vypadá "typická" kresba postavy od předškolního dítěte? Jak se dětská kresba proměňuje během předškolní docházky a co…

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Vaše ocenění

Napište nám

Napište tento kód: 1592

Volejte284 028 940
Zobrazuji stranu 1 z 5
Starší článkyPoslední stránka