Vývoj exekutivních funkcí u dětí - jak se rodí vnímání?

Vývoj exekutivních funkcí u dětí - jak se rodí vnímání?
Kdy a jak se u dětí vyvíjí pozornost? Nahlédněte do problematiky s profesionálkou prof. Marií Vágnerovou!

Schopnost přesouvat a rozdělovat pozornost na více zdrojů informací nebo na různé aktivity se rozvíjí později. Její vývoj závisí na dosažení určité úrovně exekutivních funkcí, k němuž dochází na konci předškolního věku, ale rozvíjí se ještě na počátku školní docházky. Schopnost přesouvat a rozdělovat pozornost je důležitá také pro školní práci. Například když dítě píše diktát, musí se soustředit na to, co píše, i na to, co učitel říká.

Účinnost rozdělené pozornosti závisí na schopnosti jedince zpracovávat příslušné informace, na jejich množství i náročnosti a rovněž na strategii, kterou si zvolí. Rozdělení pozornosti je snazší, pokud je alespoň jedna z činností natolik zautomatizovaná, že není nutné se na ni příliš soustředit, protože jinak se paralelně působící podněty, resp. činnosti, mohou vzájemně rušit.

 

Množství podnětů, na něž se člověk dokáže soustředit zároveň, je omezené, a pokud by oba úkoly byly hodně náročné, není to ani možné. Člověk by se musel zaměřit jen na jeden z nich. Může jim věnovat pozornost střídavě, může ji přenášet z jednoho na druhý, ale takový postup efektivitě dané činnosti obvykle moc neprospěje. Přepínání pozornosti je obtížnější, pokud jde o stejný druh podnětů či obdobnou aktivitu, protože pak se vzájemně více ruší.

 

Přepínání a rozdělování pozornosti umožňuje sladit více činností. Ty mohou být nezbytné pro zvládnutí určitého úkolu, ale děje se tak na úkor její koncentrace. Koncentrace a rozdělení pozornosti jsou ve vztahu nepřímé úměrnosti. Čím šířeji je
pozornost zaměřena, tím méně je koncentrovaná, protože psychická energie není nevyčerpatelná. Jde samozřejmě i o to, zda jsou sledované podněty či vykonávané činnosti podobné nebo zcela rozdílné, zda jsou zautomatizované a jak je tato činnost náročná na koncentraci pozornosti.

 

Starší děti, které již umí dobře psát a nemusejí se soustředit na proces psaní, si mohou dělat písemné poznámky. Mladší školáci to nedokážou, protože by se museli intenzivně soustředit na obě činnosti. Přesuny pozornosti mohou být vědomé i neuvědomované, ale ukázalo se, že v obou případech jsou aktivovány přibližně tytéž oblasti mozku. Problém může vzniknout, když na dítě působí mnoho podnětů najednou nebo se rychle střídají. Tak tomu bývá, když učitel dává dětem pokyny v příliš rychlém sledu.

 

Děti mohou mít potíže se zpracováním dvou podnětů zároveň, protože když věnují pozornost jednomu, často si nestihnou všimnout druhého. K přehlédnutí něčeho může dojít i tehdy, když se dítě příliš intenzivně soustředí na jeden detail, například na pěkný tvar písma, a nevěnuje dostatek pozornosti obsahu psaného textu. Pokud je třeba zaměřit se na větší množství podnětů, nemůže být pozornost tak koncentrovaná a mohou ji snáze rozptýlit jakékoli rušivé vlivy. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu zejména při práci s mladšími školáky.

 


Vývoj pozornosti a její proměny v raném věku

Základní mechanismus upoutání a udržení pozornosti funguje již od narození a v závislosti na zrání mozku se v průběhu prvního roku života dále rozvíjí. Jak narůstá četnost synaptických spojení v příslušných oblastech mozku, zlepšuje se i fungování pozornosti (jde hlavně o propojení thalamu smozkovou kůrou). Neuronální sítě, které zajišťují bdělost, orientaci a řízení pozornosti, jsou částečně rozvinuty již v raném dětství, ale postupně procházejí mnoha dalšími proměnami. Základní aktivační systém (Arousal Attention System) umožňuje, aby dítě vůbec mohlo být upoutáno nějakým podnětem.

Na počátku života jde o nespecifickou bdělost, jež umožňuje jakoukoli aktivitu (percepci či pohybovou reakci). Specifické pozornostní systémy, ovládající jen určitou kognitivní funkci, například zrakové či sluchové vnímání, se rozvíjejí později. Dozrávání příslušných mozkových struktur umožňuje postupný rozvoj selektivity a flexibility pozornosti (Ruff a Rothbart, 1996; Bell aWolfe, 2004; Richards, 2008; Rueda a Posner, 2013).

Vývoj pozornosti v prvním roce života lze rozdělit do dvou fází, v nichž je pozornost zajišťována dvěma různými systémy (Rothbart a Posner, 2001): Primární pozornostní systém, který funguje v prvních 4 1. měsících, umožňuje reflexní upoutání pozornosti i její přesun na zajímavější podněty a zpracování získaných informací na úrovni odpovídající danému věku. Fungování primárního pozornostního systému závisí na zralosti parietální oblasti, thalamu a středního mozku.
Dozrání příslušných mozkových oblastí, k němuž dochází v průběhu třetího a čtvrtého měsíce, umožňuje flexibilnější upoutávání pozornosti. Vzhledem k tomu, i na základě získané zkušenosti, jsou děti schopné reagovat různým způsobem.

 

Sekundární pozornostní systém se začíná rozvíjet od 4. měsíce. Je závislý na postupném zrání kůry čelního laloku. Umožňuje úmyslné zaměřování pozornosti včetně monitorování vlastních pocitů a projevů. Větší pružnost reagování je podmíněna i rozvojem pohybových dovedností, lepším zvládáním očních pohybů a prostorové orientace, k němuž dochází v téže době. Starší kojenec dokáže přesouvat pozornost mezi různými objekty či mezi komunikačním partnerem a zajímavým objektem či děním.

Základy pozornosti a její jednotlivé aspekty, jako je bdělost a orientace (tj. zaměření na vnější podněty), nejsou u nejmladších kojenců ještě jednoznačně funkčně oddělené a dostatečně diferencované. Rozvoj bdělosti v prvních 4 měsících závisí na vnějších podnětech, které působí aktivačně. Četnost a délka trvání jednotlivých intervalů bdělosti v průběhu prvního roku života narůstá. Její nárůst je zřejmý již v prvních 3 měsících života. Kojenci jsou schopni vydržet po určitou dobu v bdělém stavu, i když na ně nepůsobí žádné zajímavé podněty. Délka stavu bdělosti závisí ve značné míře na podnětech, které má dítě k dispozici, především na chování matky. John Colombo (2001) uvádí, že bdělost dosahuje přijatelné zralosti ve 4 měsících.

 

Text pochází z publikace Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí od Marie Vágnerové. Redakčně upraveno a zkráceno.

 

 

Inspirace pro váš nákup:

 

Vývoj pozornosti a exekutivních funkcíRozpovídej seŠkolní zralost a nadané dítě

Jak na výuku žáka-cizince očima zkušené pedagožky

V Raabe stále přemýšlíme, jak pedagogům ulehčit jejich práci. A protože práce s žákem-cizincem je velmi náročná,…

Školní třída se žákem s SVP - adaptace žáka s SVP v kolektivu

To, jak je žák začleněn do kolektivu školní třídy, je třeba sledovat průběžně. Využívat lze pozorování (i o přestávkách),…

Školní třída se žákem s SVP - příprava třídního kolektivu

Třída musí být na přijetí spolužáka/spolužačky připravena ve smyslu: „Je normální být různí.“

5 letních aktivit, kterými u předškoláků zabodujete!

Stejně jako v jiných ročních obdobích, i v létě Vás zásobujeme množstvím nápadů a inspirace nejen pro…

Školní třída se žákem s SVP - prvotní příprava na příchod žáka s podpůrnými opatřeními

Předpokladem pro příznivé začlenění žáka se speciálně vzdělávacími potřebami jsou respektující postoje všech pedagogů, včetně…

Jak rozumět pojmům připravenost a zralost na školní docházku?

Pro každé dítě, ale i celou jeho rodinu je vstup do základní školy velmi důležitým životním mezníkem. Jak rozumět některým…

Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele

A jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Je to žák slušně vychovaný? Je to chytrý žák? Je to žák s dobrými známkami?…

Letní aktivity pro předškoláky - mravenci

V létě je spousta možností, co s dětmi dělat. Co se třeba poučit o zajímavém životě mravenců? Přinášíme Vám inspiraci…

Naučte žáky tvořivé práci s textem!

Kreativita, sociální a emoční inteligence jsou dnes důležitými a v praxi široce uplatnitelnými schopnostmi.…

Tematický blok Voda kolem nás - 3. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Autodiagnostika učitele – jak učitel hodnotí sám sebe

Autodiagnostika je proces, při němž učitel hodnotí své profesní působení. Dá se předpokládat, že ji provádí prakticky každý…

Tematický blok Voda kolem nás - 2. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Učitel v roli diagnostika

Každý učitel je svébytnou osobností. Je jedinečnou osobností. Zjistilo se, že i přesto je možné u určitých skupin…

Tematický blok Voda kolem nás - 1. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Náměty na činnosti venku a v přírodě s malými dětmi - 3. část

Předškolní věk a pobyt v přírodním prostředí na čerstvém vzduchu patří neodmyslitelně k sobě. Nechte se inspirovat…

Zamrzlá malotřídka

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu…

Pracovní sešity KuliFerda pro rozvoj předškoláků v mateřských školách

Už jste slyšeli o KuliFerdovi? Jsou to pracovní sešity pro předškoláky, které hravou formou připravují na školní docházku.…

Edukační sextant

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu…

Náměty na činnosti venku a v přírodě s malými dětmi - 2. část

Předškolní věk a pobyt v přírodním prostředí na čerstvém vzduchu patří neodmyslitelně k sobě. Nechte se inspirovat…

Cesta je cílem

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu…

Každý jsme jiný

Začátek května je spjat s Evropou a Evropskou unií. 9. května se slaví Den Evropy a 5. května vznik Rady Evropy.…

Náměty na činnosti venku a v přírodě s malými dětmi - 1. část

Předškolní věk a pobyt v přírodním prostředí na čerstvém vzduchu patří neodmyslitelně k sobě. Nechte se inspirovat…

Jak profesně nevyhořet? Pomůže Vám dodržování těchto šesti bodů!

Pro výkon učitelského povolání, které je nepochybně jednou z nejrizikovějších profesí vzhledem k vyhoření, je důležité…

Užitečné tipy pro zdravý spánek

Schopnost spát máme sice vrozenou, ale i tak je užitečné se v tomto směru zdokonalit. Přečtěte si rady od odborníka…

Rozvíjíme jemnou motoriku a grafomotoriku správně?

Pro rozvoj grafomotoriky dětí je třeba vytvářet dostatek příležitostí ke kreslení, využívat všech vhodných spontánně vzniklých…

Rizikové emoce a jejich smysl

Rizikové emoce působí stres a zhoršují sebeovládání i rozumové schopnosti. Neměli bychom je ale chápat jako nějakou…

Správné držení těla dítěte - teorie i praxe

Učit děti postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly – tedy zachovávat správné držení těla…

Péče o hlas učitele

Hlas pro učitele důležitý. Učitel jako hlasový profesionál má skoro povinnost chránit si hlas a pečovat o něj. Proto…

Jak pracovat s hyperaktivním jedincem - prostorová práce s kartonem

Metoda prostorové práce s kartonem má potenciál dohnat deficity a nasměrovat dítě s ADHD pozitivním směrem.…

Jak čelit stresu aneb První pomoc pro učitele

V ukázce z publikace Rozvoj učitele a péče o sebe si uvedeme některé nápady, jak se odreagovat a uvolnit…

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Napište nám

Napište tento kód: 7545

Volejte00421 232661850
Zobrazuji stranu 1 z 8
Starší článkyPoslední stránka