Co s předškoláky v zimě? Tipy na aktivity rozvíjející jejich vztah k přírodě!

Pobyt a hraní v přírodě optimálně naplňuje potřebu dětské zvídavosti. Příroda je pro dítě nejpřirozenějším prostředím, poskytuje mu množství podnětů, zlepšuje jeho pohybové dovednosti, rozvíjí vnímání i myšlení. V hrách se rozvíjí dovednost dětí komunikovat, spolupracovat, pomáhat si. Při citlivém vedení děti poznávají zákonitosti přírody a vytvářejí si k ní pozitivní vztah. Přírodním prostředím nemusí být jen rozkvetlá louka nebo les, dostatek podnětů může stejně tak poskytnout městský park, školní zahrada nebo i jen starý dub nedaleko mateřské školy. Někdy stačí jen zvednout kámen a pozorovat, kolik živočichů zde bydlí, u potoka najdeme nespočet různých rostlinek a uvidíme několik odstínů zelené barvy. Umožněme dětem přírodu poznávat a cítit všemi smysly, naučme je vidět odstíny barev, slyšet zvuky života kolem nás, cítit vůně, vnímat tvary, ochutnat... Ponechme dětem venku volnost k prožívání všeho, co příroda může nabídnout. Pojďte načerpat inspiraci v oblasti vhodných aktivit pro předškolní děti, které je nejen baví, ale rozvíjí jejich vztah k přírodě.

Pokud je venku čerstvá sněhová nadílka, neseďme ve třídě, pojďme s dětmi na vycházku! Můžeme si přitom zkusit následující aktivitu:

Čistota sněhu

Během procházky nabereme do kelímků vzorky sněhu z různých lokalit – u silnice, v lese, na zahradě (sníh kolem silnic bude jistě špinavý už na první pohled, kdežto na louce nebo u lesa nám bude připadat čistý). Jednotlivé vzorky si označíme – děti mohou třeba nakreslit obrázky, odkud jsme je nabrali. Označíme si množství sněhu v kelímku. Necháme sníh rozpustit a přes piják nebo na filtrační papír necháme překapat vodu z něj. Po uschnutí uvidíme na pijáku nečistoty. Porovnáváme jejich množství z různých lokalit. O výsledku si s dětmi popovídáme – proč je někde sníh čistší a někde hodně špinavý? Co všechno sníh znečišťuje? Kam se voda ze sněhu dostává?

Konkretizované výstupy z činnosti:

• Pohybuje se dítě bezpečně na sněhu? Dokáže vhodně manipulovat se sněhem, savým papírem, přelévat tekutinu?

• Dokáže dítě spontánně vyprávět své zážitky – kde sníh nabíralo, jak vypadal? Popíše dítě vlastními slovy výsledek pokusu? Pochopilo jeho význam?

• Zachytí výtvarně jednotlivá prostředí? Soustředí se po celou dobu pokusu, počká, až voda překape?

• Respektuje pravidlo, že sníh se nedává do úst (i když nám připadá čistý)?

Co jedí ptáci v zimě? (Výroba krmítek z šišek)

Stromy v zimě přímo vybízejí k pozorování ptáků. Na procházce si s dětmi prohlížíme koruny stromů a všímáme si, jací ptáci u nás v zimě přebývají. Povídáme si s dětmi, co asi ptáci během zimy jedí a jak si svou potravu obstarávají. A jak můžeme ptákům pomoci my? Vyrobíme jim krmítka ze smrkových nebo borovicových šišek, které si z procházky přineseme.

Průběh:

Borovicové nebo smrkové šišky můžeme sbírat již v průběhu podzimu. Necháme je na dobře viditelném místě, aby mohly děti pozorovat, co se s šiškami děje, když jsou v teple. Jsou-li šišky rozevřené, můžeme začít s výrobou krmítek.

Na špičku šišky uvážeme provázek z přírodního materiálu, abychom vytvořili poutko. Mladším dětem pomůžeme, starší děti mohou zkusit zavázat provázek samy, popř. pomoci mladším kamarádům. Děti potom šišku obalují nejprve ve změklém a nesoleném sádle a pak v různých semínkách, například slunečnicových, konopných, lněných. Lze také použít mák nebo proso. Takto obalené šišky necháme v chladu, aby sádlo ztuhlo. Na další zimní vycházce krmítka rozvěsíme na stromy, kde jsme pozorovali ptáky.

Na co pozor:

Na další aktivity se podívejte na následující stránce!