Líný učitel: "Pygmalion efekt" ve třídě - jak jej využít?
- 1. Co je Pygmalion efekt?
- 2. Pygmalion efekt ve třídě
Pygmalion byl kyperský sochař, který se zamiloval do sochy a modlitbami uprosil bohyni Afroditu, aby mu ji oživila. Později vznikla z pera G. B. Shawa stejnojmenná divadelní hra, která byla padesát let nato výtečně filmově zpracovaná. Profesor fonetiky Henry Higgins připraví na základě sázky nevzdělanou a vulgární květinářku Lízu Doolittleovou tak, aby vyšší společnost uvěřila v její vznešený původ. Příběh šokoval nejen nadávkou „bloody arse“, ale i příběhem.
Opravdu stačí naučit nevzdělaného slušně mluvit, aby to všechny oklamalo? Ne. Ale pokud se chováte k lidskému jedinci určitým způsobem, mění ho to velmi výrazně. Pygmalion efekt (nebo také sebenaplňující proroctví) je proces, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Je to fenomén, při kterém ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď.
Jako první tento efekt pojmenovali Rosenthal s Jacobsonem, kteří uskutečnili slavný experiment „Pygmalion in the Classroom“. Žákům na základní škole rozdali testy a vyučujícím řekli, že jde o měření IQ žáků a jejich studijních předpokladů (což bylo vskutku prvotní zaměření IQ testů). Poté náhodně vybrali skupinu žáků s průměrnými výsledky, ale učitelům sdělili, že tito žáci byli vyhodnoceni jako nadprůměrně inteligentní a očekávají u nich brzké zlepšení výsledků. Za nějakou dobu tito žáci opravdu začali dosahovat nadprůměrných výsledků, a to díky tomu, že učitelé k nim přistupovali jinak než k ostatním studentům – věnovali jim více času, vyvolávali je v hodinách a následně je chválili. Zvyšovali tím jejich motivaci a sebedůvěru, což vedlo k lepším výsledkům.
"Pygmalion efekt" funguje i ve třídě. Vyzkoušejte ho!
Že má tento proces biologické základy, ukazuje například vůbec jedna z prvních studií efektů experimentátora. Při ní náš starý známý Robert Rosenthal řekl studentům psychologie, že každý dostane krysu, kterou má naučit projít bludištěm. Pokud se jí to povede, dostane potravu. Některým studentům řekli, že jejich krysy jsou geneticky upravené, chytřejší, a učení jim proto půjde lépe a rychleji. Druhým naopak sdělil, že jejich krysy jsou hloupější. Ve skutečnosti byly všechny krysy stejně inteligentní, prostě jako krysy. Když byl později testován jejich výkon při procházení bludištěm, zjistilo se, že krysy, o kterých bylo řečeno, že jsou chytré, se opravdu naučily projít bludištěm o mnoho rychleji. Studenti totiž věřili, že jim učení půjde lépe, tudíž je povzbuzovali, věnovali jim více času, častěji s nimi trénovali a někdy si je i pojmenovali. Druhá skupinka studentů, která věřila, že má hloupější krysy, jim tolik pozornosti a úsilí nevěnovala.
A jak funguje Pygmalion efekt ve třídě? Podívejte se na to na další stránce!
Lahůdky z e-shopu:
![]() | ![]() | ![]() |
Líný učitel | Školní zralost a její diagnostika | Sebeobrana učitele |