Předmatematická výchova aneb Jak děti připravit na školní matematiku?

Školní matematika není totéž co matematika. Matematika operuje s abstraktními pojmy, předpokládá, že došlo k zobecnění zkušeností získaných ve školní matematice. Jak ale děti na školní matematiku připravit? Přinášíme Vám článek inspirovaný publikací Předmatematické činnosti v předškolním vzdělávání, jejíž autorkou je PhDr. Michaela Kaslová. Publikace je součástí úspěšné ediční řady Komplexní metodiky v předškolním vzdělávání.


 

V předškolním věku dítě zpracovává podněty a zkušenosti jinak než žák či dospělý (kognitivní a vývojová psychologie). Zjednodušeně popišme některé vybrané jevy a jejich charakteristiky: startuje pojmotvorný proces, v dětském myšlení převažuje prezentismus, topismus, konkrétní myšlení. K procesu zobecnění je nutný proces porovnávání, hodnocení a třídění dosavadních zkušeností, hledání společných znaků a to vše předpokládá dobrou paměť, vybavování představ, schopnost porovnávat zkušenosti získané v různém kontextu, čase, prostoru, schopnost některé situace vnímat nikoli celostně, avšak analyticko-synteticky; dítě se nachází v předoperačním stadiu, ne plně může chápat u grafických znaků jejich roli – zástupnost. To znamená, že v předškolním věku můžeme mluvit pouze o předmatematických představách či předmatematické výchově, předmatematické gramotnosti. Z toho plyne, že tvorba školních vzdělávacích programů pro mateřskou školu musí respektovat tato specifika a nezaměňovat je.

 

Zadání informací

Východiska pro volbu aktivit v rámci přípravy na školu jsou dvě:


a) současná úroveň schopností dítěte;

b) potřebná úroveň v prvním ročníku ZŠ.


Aktivity, které popíšeme, připravují dítě na zpracování formulací v zadání slovní úlohy.

 

Ústní komunikace


Pro výběr aktivit a stanovení dílčích cílů vyjděme ze situace b). Jelikož žák v prvním ročníku ZŠ ještě neumí číst (číst s plným pochopením), učitel žákům zadání vypráví nebo čte. Žák se musí umět soustředit na delší jazykový projev, musí ho brát jako celek, musí k zadání vytvořit představy a tyto představy udržet v paměti (nikoli pouze krátkodobé nebo operační), a to tak, že pro novou informaci nevymaže z paměti tu předchozí, ale propojuje je. Informace, které se k němu dostávají, pokud možno nemění (např. nic k nim dalšího nepřidává, nedomýšlí si) a představy vázané na danou informaci je příp. schopen podle dodatečných informací korigovat. Podle potřeby si dokáže kteroukoli z představ vybavit, vyhledat k ní další a dále zpracovávat a kombinovat s tím, co právě vnímá (hmatem, zrakem). Výsledky takového procesu musí umět nějakým způsobem ventilovat. Ve škole se tím zpravidla myslí prezentace výsledku ústně, později i pomocí matematické symboliky, ale v přechodné fázi v prvním pololetí se předpokládá komunikace smíšená: např. gestika a slova, grafické znázornění a slova, dramatizace (manipulace nebo kineze) a slova. Jeden druh komunikačního kódu může být rovnocenně nahrazen jiným. To se děje např. při omezené slovní zásobě (nahrazeno gestem či obrázkem). Ve složitějších situacích zejména v rámci předmatematické výchovy dítě komunikuje smíšeně.


Francouzské výzkumy prokázaly, že pravidelné denní čtení pohádek dětem v předškolním věku významně ovlivňuje jejich schopnost řešit slovní úlohy. Poslech rozvíjí takový komplex schopností, který má vliv na úspěšnost žáků i na druhém stupni. Tomu také odpovídá reklama v ČT1 „Čtěte svým dětem 20 minut denně“, i když byla tvořena s jiným záměrem – posílit vztah ke knihám a čtení.

 

 Podle průzkumů čtení pohádek má vliv na pozdější úspěšnost dětí ve škole.

 

Obrázek


Zpracování obrázku

Zdrojem informací může být i obrázek. Pro takou situaci z něj musí žák umět informace vyčíst (za pomoci učitele, který ho k tomu podněcuje dotazy). Nejde o to, vybrat si v obrázku to nápadné nebo to, co se žákovi líbí. Musí být připraven na zpracování obrázku s vyblokováním či omezením emocí, jež jsou zpravidla spouštěčem asociací a blokují racionální zpracování informací (o funkci amygdaly podrobněji viz např. Atkinsonová, 2003). Obrázek opět musí být chápán jako celek obsahující informace pro řešení jak podstatné, tak nepodstatné.

 

Dotvoření představ

U obrázku může jít i o dotvoření představ k informacím ve slovech zamlčených, avšak z obrázku plynoucích. Lépe se vyhledávají informace z jasných obrázků. Obrázky „poetické“ (O. Janeček) provokují emoce spíše než obrázky s jasnou konturou (H. Zmatlíková, J. Lada, V. Švejdová) a dostatečně velké (jako Z. Milera), některé obrázky (jako např. Filcíkovy) je nutné pro dané aktivity zvětšit. Podle rozhovorů s dětmi z MŠ a s žáky prvních ročníků ZŠ vyplynulo, že zhruba 20 % dětí nemá rádo obrázky s agresivními či zářivými barvami; třebaže po nich sáhnou, relativně brzy je odloží; více než 3 % dětí nemají ráda ani syté barvy. Obliba či přijetí obrázku mohou hrát roli v úspěšnosti aktivit, které jsou s ním spojené.

 

Role obrázku

Role obrázku ve slovních úlohách se od sebe liší: motivační; uvádí kontext děje; doplňuje informace; dubluje a tím zdůrazňuje podstatné informace; navozuje atmosféru; vysvětluje význam některých slov; zpřesňuje některé informace (tím umožňuje kratší slovní zadání), popisuje jeden ze sledu popsaných dějů; vypichuje strukturu nebo vztah (připomíná schéma); je z části nositelem metody řešení – model situace, čísla; napomáhá sestavení odpovědi; vedle nápovědných či opěrných rolí může mít roli instruktážní, kontrolní nebo důkazovou. Na některé z těchto rolí je nutné dítě připravit předem.
Je-li obrázek jedním z hlavních zdrojů informací, musí být tyto informace doplněny jiným než obrazovým kódem. Pokud jsou obrazové informace kombinovány se slovně akustickými, musí být dítě schopno je propojit a vytvářet komplexní představu (ne jen k jednomu typu vjemů).

 

Slovní úlohy statické


Samotný obrázek jako hlavní zdroj informací bez dotváření představ se vztahuje ke slovním úlohám statickým (některými jinými didaktiky označovaným jako stavové). Zde jde o popis situace, na kterou nahlížíme pod dvěma možnými zornými úhly: jeden je popsán v zadání a druhý je iniciován otázkou nebo úkolem (viz a, b): situaci sledujeme po částech (a) nebo na situaci nahlížíme jako na celek (b).
V prvním případě (a) pak otázka zaměřuje pozornost od částí na celek, ve druhém případě (b) směřuje k části celku nebo ke vztahu mezi částmi. Ve vyšších ročnících se typologie rozšiřuje.


a) Na stole leží dvě červené pastelky a jedna modrá (a žádná jiná). Kolik pastelek je na stole?

b) Na talíři je pět koláčů, z toho dva jsou povidlové, ostatní jsou tvarohové. Kolik tvarohových koláčů je na talíři? Kterých koláčů je víc, tvarohových nebo povidlových?

 

 

Na dynamické slovní úlohy a náměty na činnosti se podívejte na další stránce! 

 

 

Lahůdky z e-shopu:

PozornostDvouleté děti v předškolním vzdělávání - od jara do létaŠkolní zralost a její diagnostika

Jak rozumět pojmům připravenost a zralost na školní docházku?

Pro každé dítě, ale i celou jeho rodinu je vstup do základní školy velmi důležitým životním mezníkem. Jak rozumět některým…

Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele

A jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Je to žák slušně vychovaný? Je to chytrý žák? Je to žák s dobrými známkami?…

Letní aktivity pro předškoláky - mravenci

V létě je spousta možností, co s dětmi dělat. Co se třeba poučit o zajímavém životě mravenců? Přinášíme Vám inspiraci…

Naučte žáky tvořivé práci s textem!

Kreativita, sociální a emoční inteligence jsou dnes důležitými a v praxi široce uplatnitelnými schopnostmi.…

Tematický blok Voda kolem nás - 3. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Autodiagnostika učitele – jak učitel hodnotí sám sebe

Autodiagnostika je proces, při němž učitel hodnotí své profesní působení. Dá se předpokládat, že ji provádí prakticky každý…

Tematický blok Voda kolem nás - 2. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Učitel v roli diagnostika

Každý učitel je svébytnou osobností. Je jedinečnou osobností. Zjistilo se, že i přesto je možné u určitých skupin…

Tematický blok Voda kolem nás - 1. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Náměty na činnosti venku a v přírodě s malými dětmi - 3. část

Předškolní věk a pobyt v přírodním prostředí na čerstvém vzduchu patří neodmyslitelně k sobě. Nechte se inspirovat…

Zamrzlá malotřídka

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu…

Pracovní sešity KuliFerda pro rozvoj předškoláků v mateřských školách

Už jste slyšeli o KuliFerdovi? Jsou to pracovní sešity pro předškoláky, které hravou formou připravují na školní docházku.…

Edukační sextant

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu…

Náměty na činnosti venku a v přírodě s malými dětmi - 2. část

Předškolní věk a pobyt v přírodním prostředí na čerstvém vzduchu patří neodmyslitelně k sobě. Nechte se inspirovat…

Cesta je cílem

Moderní strategie Líného učitele potřetí a inspirace pro zlepšení pedagogických dovedností každého učitele - v seriálu…

Každý jsme jiný

Začátek května je spjat s Evropou a Evropskou unií. 9. května se slaví Den Evropy a 5. května vznik Rady Evropy.…

Náměty na činnosti venku a v přírodě s malými dětmi - 1. část

Předškolní věk a pobyt v přírodním prostředí na čerstvém vzduchu patří neodmyslitelně k sobě. Nechte se inspirovat…

Jak profesně nevyhořet? Pomůže Vám dodržování těchto šesti bodů!

Pro výkon učitelského povolání, které je nepochybně jednou z nejrizikovějších profesí vzhledem k vyhoření, je důležité…

Užitečné tipy pro zdravý spánek

Schopnost spát máme sice vrozenou, ale i tak je užitečné se v tomto směru zdokonalit. Přečtěte si rady od odborníka…

Rozvíjíme jemnou motoriku a grafomotoriku správně?

Pro rozvoj grafomotoriky dětí je třeba vytvářet dostatek příležitostí ke kreslení, využívat všech vhodných spontánně vzniklých…

Rizikové emoce a jejich smysl

Rizikové emoce působí stres a zhoršují sebeovládání i rozumové schopnosti. Neměli bychom je ale chápat jako nějakou…

Správné držení těla dítěte - teorie i praxe

Učit děti postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly – tedy zachovávat správné držení těla…

Péče o hlas učitele

Hlas pro učitele důležitý. Učitel jako hlasový profesionál má skoro povinnost chránit si hlas a pečovat o něj. Proto…

Jak pracovat s hyperaktivním jedincem - prostorová práce s kartonem

Metoda prostorové práce s kartonem má potenciál dohnat deficity a nasměrovat dítě s ADHD pozitivním směrem.…

Jak čelit stresu aneb První pomoc pro učitele

V ukázce z publikace Rozvoj učitele a péče o sebe si uvedeme některé nápady, jak se odreagovat a uvolnit…

Pořádek – základ úspěchu učitele

Přeplněný pracovní stůl, bez viditelného prázdného místa není důkazem vysokého pracovního nasazení a pracovitosti, ale…

Den Země - inspirace pro předškoláky i školáky

Víte, co se slaví 22. 4.? Přece Den Země! Snad nikdy není lepší příležitost si připomenout, jak důležité je dobře se o naši…

Dobré plány – základ úspěchu učení

S úspěchem při učení souvisí také dobrá příprava. Musíme si nejprve vyjasnit, co chceme sebe či ostatní naučit, a pak…

Filipojakubská noc - kouzelné aktivity

Co nás fascinuje na čarodějnicích? Kouzla, tajemno, pohádkové motivy? Vyzkoušejte si s dětmi předškolního a mladšího…

Zabavte o Velikonocích i dvouleté děti s našimi aktivitami!

Co podniknout s dvouletými dětmi o velikonočních svátcích? Přinášíme Vám inspiraci z publikace Dvouleté děti…

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Napište nám

Napište tento kód: 0202

Volejte284 028 940
Zobrazuji stranu 1 z 8
Starší článkyPoslední stránka