Zpět na článek

Uvedení asistenta do chodu mateřské školy - jak na to?

Podle statistik ministerstva školství jen mezi lety 2016 a 2017 vzrostl počet asistentů pedagoga v mateřských školách o vice než čtvrtinu – v září 2016 pracovalo v mateřských školách v ČR 2298 asistentů pedagoga, o rok později, v září 2017, už to bylo 2963 asistentů pedagoga. Tento narůst počtu asistentů pedagoga je velmi potěšující, je zcela jistě dobře, že stát tímto způsobem zvyšuje podporu škol ve vzdělávání dětí s různými druhy postižení nebo znevýhodnění. Jak ale správně uvést asistenta do chodu školky? Poradíme v článku s ukázkami z publikace Asistent pedagoga v mateřské škole.

Jak uvést asistenta do MŠ?

Mateřská škola má svá specifika, jakými jsou například věková skupina vzdělávaných dětí dva až šest, případně sedm let, skupiny ve třídách jsou zpravidla heterogenní, mateřská škola je často první institucí zapojující rodinu do systému vzdělávání. Ve třídách během dne pracují nejčastěji dvě učitelky, asistent je tedy třetí osobou v tomto minitýmu. Učitelka mateřské školy je často první osobou, která rodině sděluje informaci o možných speciálních potřebách dítěte.

Na počátku zavedení profese asistenta pedagoga do prostředí mateřské školy (MŠ) je potřeba vždy vybrat vhodného asistenta. Pro ředitele i učitele školy je důležité nejen to, aby asistent splňoval kvalifikační podmínky dané zákonem, ale i to, aby skutečně měl schopnosti a dovednosti potřebné pro práci s předškolními dětmi, aby měl cit pro práci s dětmi a také aby uměl dobře vycházet s učiteli ve třídě, ve které bude pracovat. Podstatná je i schopnost asistenta komunikovat nejen s rodinou dítěte, ale i se všemi ostatními rodiči.
 


Má-li pozice asistenta pedagoga už od prvních dnů jeho zapojení do činnosti mateřské školy přinášet očekávaný efekt, a je potřeba pečlivě dbát na správné uvedení asistenta do školy. V ideálním případě by takové uvedení nového asistenta pedagoga do prostředí a práce MŠ mělo zahrnovat následující kroky:

 

1) Po podpisu smlouvy seznámit asistenta pedagoga s pravidly provozu MŠ a s provozně-organizačními dokumenty školy. Asistent by měl znát veškeré potřebné informace spojené se zajištěním bezpečnosti práce a činnostmi MŠ v průběhu školního roku i během dne.

Důležité je seznámit asistenta s principy stravování, školy zpravidla vyznávají zdravý životní styl. Není dobré, aby asistent kuřák stál v případě potřeby před školou s cigaretou v ruce nebo nevhodně komentoval zeleninu a vločky na talířích dětí. I tyto informace někdy rozhodují o uzavření pracovní smlouvy a o nástupu nového asistenta.

 


2) Provést asistenta pedagoga po areálu mateřské školy, ukázat mu prostory využívané pro práci s dětmi, včetně možností zahrady a okolí, které škola využívá během pobytu venku, vycházek, hřiště v okolí apod.

 

3) Seznámit asistenta pedagoga s ostatními členy pedagogického sboru, s učiteli, s dalšími eventuálními asistenty pedagoga, kteří mohou nově příchozímu v začátcích poskytnout cenné rady. V malých školách je vhodné seznámit nastupujícího asistenta i s kompletním týmem zaměstnanců, kde jsou vazby nezbytné pro denní spolupráci.

 

4) Alespoň rámcově seznámit asistenta pedagoga se školním vzdělávacím programem. Na rozdíl od učitele není povinností asistenta pedagoga znát vzdělávací program dopodrobna, měl by ale vědět, že takový dokument existuje a také kde jej v případě potřeby může najít. Je podstatné, aby nový zaměstnanec znal vizi školy, kam škola směřuje, a měl povědomí o základních principech a hodnotách předškolního vzdělávání.

Zejména starší asistenti pedagoga, kteří získali pedagogickou kvalifikaci před více lety, ale někdy i čerství absolventi kvalifikačních studií pro asistenty pedagoga nemají základní informace o obsahu vzdělávání v mateřské škole a nevědí, že vychází z požadavků rámcového vzdělávacího programu.

Dokument Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) je závazný pro všechny mateřské školy v ČR a strukturuje vzdělávací okruhy pro výuku v MŠ do pěti základních vzdělávací oblastí: Dítě a jeho tělo; Dítě a jeho psychika; Dítě a ten druhý; Dítě a společnost; Dítě a svět. U každé oblasti RVP PV stanovuje tzv. očekávané výstupy – tedy pojmenovává konkrétní znalosti a dovednosti, které by mělo mít dítě osvojené po absolvování mateřské školy, před nástupem do základní školy.

Rámcový vzdělávací program je asistentům pedagoga dostupný na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Národního ústavu pro vzdělávání. Na základě požadavků RVP PV si každá mateřská škola vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP), se kterým se asistent pedagoga může seznámit buď v elektronické podobě na webových stránkách MŠ, nebo v tištěné podobě přímo v mateřské škole.

 

 

 

5) Seznámit asistenta pedagoga s důležitými informacemi o dětech, u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami by měl mít asistent k dispozici jejich plány pedagogické podpory (PLPP) nebo individuální vzdělávací plány (IVP).

 

6) V některých případech (u některých typů specifických potřeb dítěte) je dobré seznámit asistenta s rodinou dítěte vzájemně, zejména pokud je třeba dodržovat některá zdravotní opatření či používat specifické pomůcky apod. Rodina například podrobněji informuje asistenta o tom, jak používat polohovací polštáře, jakým způsobem nasazovat sluchadlo, okluzor, jakým způsobem vážit stravu.

Některé ředitelky reflektují pozitivně možnost seznámení rodiny a asistenta před nástupem do MŠ v mimoškolním prostředí. Toto doporučujeme z hlediska udržení profesionálního vztahu s rodinou spíše zkušeným asistentům.

 

7) Seznámit asistenta pedagoga s rodiči dětí ze třídy, ve které bude asistent působit, nejlépe ještě před nástupem asistenta na pracovní místo (na třídních schůzkách před zahájením školního roku či na jeho začátku), event. při prvním kontaktu. Obvykle stačí rodiče žáků stručně informovat o tom, že jde o zaměstnance mateřské školy, který bude pomáhat učiteli s jeho pedagogickou prací v dané třídě.

 

8) Důležitou součástí uvedení asistenta pedagoga do prostředí mateřské školy je i samotné představení asistenta dětem z „jeho“ třídy. Zde rozhodně doporučujeme nezdůrazňovat při představení asistenta jeho vazbu na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami – z mnoha zkušeností je zřejmé, že chybný postup, při kterém ředitelka nebo učitelka představí asistentku pedagoga jako „asistentku toho Tomáška nebo té Helenky s postižením“, vede k posílení sociální izolace Tomáška nebo Helenky v dětském kolektivu a žádné pozitivní výsledky nepřináší.


Naopak optimální je představit asistenta pedagoga jako druhého (nebo třetího) pedagogického pracovníka ve třídě, jako pomocníka učitele, který bude učiteli pomáhat se všemi potřebnými dětmi a vůbec se vším, co zrovna bude potřeba. Je také dobré předem domluvit si způsob oslovení asistenta, a to dle zvyklosti v dané MŠ. Pokud jsou paní učitelky dětmi oslovovány jmény, i asistent by měl být oslovován jménem. Variant je v kombinaci s tykáním a vykáním více. Nevyjímaje oslovení pane asistente a paní asistentko, stejně jako paní učitelko, pane učiteli.

 

 

 

Na vymezení náplně práce a příklad z praxe se podívejte na další stránce!

 

 

 

Lahůdky z e-shopu:

Rozumím sobě, poznávám ostatníSnění na polštářiMalé příběhy o velkých věcech

 

Vymezení náplně práce asistenta pedagoga

 Vymezení náplně práce asistenta pedagoga

K vymezení práce asistenta pedagoga, stanovení jeho pracovního rozvrhu a upřesnění náplně práce, by mělo dojít hned při nástupu asistenta do MŠ. Někdy je ale nutné toto vymezení práce asistenta pedagoga dotvářet až v průběhu prvních měsíců po zapojení asistenta do činnosti MŠ, jak popisuje následující příklad z praxe.



Paní ředitelka Marta nastoupila jako nová ředitelka do MŠ v průběhu školního roku. Asistent pedagoga Richard na škole pracoval již několik měsíců. Paní ředitelka při prvních hospitacích zjistila, že není vůbec informován, jaká je jeho pozice, jaké má kompetence, a ani neměl stanovenou pracovní náplň. Byť měl zkušenost z práce s dětmi s autismem v NNO, byl nyní jen přítomen ve třídě. Bylo nesmírně těžké změnit systém a nastolit nové podmínky a pravidla pro zaměstnance, který již měl zaběhlé svoje koleje, byť nevedly správným směrem. Na základě pravidelných rozhovorů, individuálních i ve formě tripartity učitelka – asistent – ředitelka, si společně vymezovali vize a velmi pozvolna se naučili spolupracovat. Richard obdržel písemně nejen náplň práce, přesný časový harmonogram, ale i obsah denních činností, v nichž si s učitelkou přesně řekli, kdy a jakou formou od asistenta očekává pomoc (například bylo třeba i říci, že by měl pomoci dětem s přípravou pomůcek na malování, ubrusy, barvy, ale tak, aby to nedělal za ně, ale s nimi…). Postupně se ředitelka vzájemných sezení již účastnit nemusela a v dalším roce vše běželo „hladce“ dle jejich požadavků a představ.

 

Doporučujeme informovat asistenta o míře zkušeností školy i učitelek s inkluzí a se zapojením asistentů do vzdělávání. Doporučujeme ředitelce stanovit to, jakým způsobem bude probíhat adaptační období asistenta jako nového zaměstnance školy, určit formu komunikace a termíny konzultací mezi vedením a „minitýmem třídy“.


Ideálně by adaptace nového zaměstnance, tedy i asistenta měla probíhat s ohledem na jeho zkušenosti zpravidla v délce tří měsíců. V prvních dnech od pozorování, seznamování s dětmi a rodiči postupně přechází k aktivní spolupráci a funkčnímu plnění podpůrné role asistenta. S učitelkou v roli mentorky pak reflektuje a formuluje dílčí kroky tohoto procesu. Mělo by docházet k propojování teorie a praxe – RVP, vize školy a jejího ŠVP s konkrétními aktivitami a činnostmi v průběhu dne.

 

Po tomto období je vhodné, aby si mentor a asistent sdělili vlastní postřehy a naplánovali další etapu. Formulace cílů a úkolů by měly být konkrétní, zhodnotitelné, časově vymezené. Je nefunkční, když si definujeme, že chceme být na děti přísnější, protože máme problém s autoritou. Je možné si náš úkol vymezit například za pomoci následujícího formuláře „Záznamu“ z praxe:

 

Vlastní hodnocení a plán

Období: Po dobu trvání integrovaného bloku „Ahoj, školko“, 1. 9. – 30. 9.

Jméno asistentky: Pavla XY

Dítě: Kamil J., 5 let, porucha soustředění

Výchozí stav: (První) postřehy z praxe: Akční, milý kluk, hluk ve třídě, ruší děti při hře, nezastavím se, děti mě neposlouchají, když jim něco říkám, třeba aby uklízely, hodně po mě lezou


Co chci změnit, jaké je moje očekávání: Chci, aby děti více vnímaly, co jim říkám, a když jim řeknu „uklízejte“, aby uklízely, abych nebyla jen Pavla na mazlení.

 

Co si myslí mentorka: Neměla bych děti tak obsluhovat

Můj úkol aneb co jsme vymyslely s kolegyní mentorkou:

1. krok: Při oblékání nebudu děti obsluhovat, ale budu k dispozici, když něco nepůjde (těžký zip, otočit tričko), podpořím je, aby to zkusily co nejvíce samy, individuálně pomohu Kačence (dvouleté dítě)

Jak bude vypadat ideální situace: Zkusím navádět děti ke vzájemné spolupráci, pomoci v šatně.
Nejprve při odpolední směně či s menší skupinkou, děti si budou vzájemně pomáhat a já budu pomáhat a případně žádat, když jim něco nepůjde, nebudu poskakovat po šatně od jednoho k druhému nebo zvyšovat hlas, aby mě slyšely…

Reflexe s mentorkou: 1. 10.

Období úkolu: Po dobu integrovaného bloku „Ahoj, školko.“, 1. 9.–30. 9.

Vyhodnocení úkolu:

Povedlo se mi: Už nezapínám všechny zipy

Co ještě zlepším: Vydržím nepomoci, když to Péťovi fakt dlouho nejde

Co uděláme jinak, inspirace: Zkusím, aby si pomáhaly alespoň starší děti mezi sebou

 

Některé mateřské školy bohužel nemají s asistenty pedagoga dobrou zkušenost, a to na základě různých, leckdy mylných očekávání, která zúčastněné strany (učitelé, asistent, rodiče) mají od působení asistenta pedagoga ve třídě. Je proto dobré si hned na začátku spolupráce sdělit, s čím asistent do mateřské školy nastupuje, a naopak pedagogičtí pracovníci mohou asistentovi přiblížit realitu, která ho při práci s dětmi ve třídě čeká.

 

V praxi vidíme, že jen přítomnost asistenta pedagoga nestačí. Pro skutečně efektivní práci asistentů pedagoga je nutné vytvořit mezi pedagogy společné povědomí o základní roli asistentů a vyřešit nejasnosti, na které školy a učitele při práci s asistenty pedagoga v praxi narážejí.

 

Ukázka pochází z publikace Asistent pedagoga v mateřské škole, autory jsou  PhDr. Zbyněk Němec, Ph.D, Mgr. Petra Martinovská

 

 

 

Kam dál? Přečtěte si také:

 Recenze publikace: Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání

 Počítáme s předškoláky: předmatematické aktivity, které budou děti bavit

 Mateřská a základní škola: Jak spolupracovat a efektivně komunikovat?

 Alternativní přístupy ve výchově a odklady školní docházky. Jak spolu souvisí?

 Jak učit předškoláky čtenářské gramotnosti?

Více článků najdete v našem Magazínu!

 

 

 Inspirace pro Váš nákup:

Asistent pedagoga v mateřské školeHudební činnosti v předškolním vzdělávání Čtyři roční období - ZIMA