Zpět na článek

Jaké dovednosti souvisejí s rozvojem řeči předškoláka?

Existuje velká souvislost mezi úrovní řeči a hrubé i jemné motoriky a dalšími dovednostmi. Logoped či klinický logoped se proto nezajímá jen o aktuální řečový projev, ale sleduje i vývojovou úroveň dítěte v oblasti hrubé motoriky, jemné motoriky, grafomotoriky a dovednosti s těmito oblastmi související. Co všechno s řečí souvisí a co je třeba u předškoláka sledovat? To zjistíte v článku!


Pokud shledáme, že dítě má nedostatky v oblasti hrubé motoriky, jemné motoriky a grafomotoriky, je důležité začít aktivně vyhledávat činnosti a hry, které dítěti umožní rozvoj v těchto oblastech.


Rozvoj v těchto oblastech současně ovlivní řečovou úroveň našeho dítěte. Budeme-li pracovat na deficitech v hrubé motorice, mohou nastat velké spontánní pokroky v jemné motorice. Stejně příjemné překvapení můžeme zpozorovat díky zlepšení v jemné motorice a jeho odrazu v grafomotorice. A nakonec i srozumitelnost řeči nebo spontánně se vyvíjející hlásky mohou být odměnou za věnovaný čas a energii rozvoji předešlých oblastí.

 


Hrubá motorika

Motorikou rozumíme celkovou pohybovou schopnost člověka, souhrn pohybových aktivit lidského těla. Její úroveň úzce souvisí s rozvojem řeči, myšlení a lateralitou (Přinosilová, 1997).

Hrubá motorika představuje pohyby celého těla a pohyby velkých svalových skupin (Přinosilová, 1997). Jde o ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin a rytmizaci pohybů (Vítková, 2003). Je to například lezení, chůze, běh, házení míčem, podlézání, přelézání, šplh apod. Pohyb je jedním z hlavních projevů správné funkce nervového systému (Burianová, 2011).

 


Vhodné pohybové aktivity pro děti od 3 do 4 let

V předškolním věku je velmi důležité stimulovat rozvoj hrubé motoriky a podněcovat tělesné aktivity. Kromě chůze, chůze po schodech a běhu je vhodné skákání, seskakování, lezení a přelézání. S míčem postupujeme od nejjednoduššího kutálení, po chytání a házení. S míčem si dítě hraje rádo, ale zatím jen krátce, protože mu to často nejde, nechytí míč, netrefí se. Je třeba trénovat udržování rovnováhy při chůzi po méně rovném terénu a třeba přes širší lavičku.
Po třetím roce věku by dítě mělo mít při běhu zřetelnou odrazovou fázi (Bednářová, Šmardová, 2007).


Děti méně obratné jsou si v pohybu nejisté, někdy se mu až vyhýbají. Je nezbytné umožnit jim dostatek spontánního pohybu venku, překonávání překážek a her s ostatními dětmi. Je potřeba je povzbuzovat, dodávat jim odvahu a podpořit je třeba i společnou pohybovou aktivitou. Buď organizovanou (cvičení rodičů s dětmi, rytmická cvičení), nebo společnou rodinnou pohybovou aktivitou. Pokud vidíme, že naše dítě výrazně zaostává za ostatními vrstevníky, měli bychom stav dítěte konzultovat s dětským fyzioterapeutem. Vývoj hrubé motoriky a její případný deficit má totiž vliv i na vývoj jemné motoriky, grafomotoriky a řeči.

 


Co by mělo umět dítě mezi 3.–4. Rokem věku?


• Při chůzi po schodech dolů střídá nohy.
• Dokáže skok sounož.
• Překročí nízkou překážku.
• Dokáže stát se zavřenýma očima.
• Přeskočí čáru.
• Dokáže chodit po špičkách.
• Zvládne stoj na jedné noze.
• Používá různá dětská odrážedla, jezdí na tříkolce.
• Pokud zvládá jízdu na odrážedle a na tříkolce, pokouší se o jízdu na dětském kole (s pomocnými kolečky, za dohledu dospělých).

 


Jemná motorika

Jemnou motorikou se rozumí pohyby ruky, uchopování a manipulace s drobnými předměty (Vítková, 2003). Je řízena aktivitou drobných svalů rukou, úst a očí a nejrychleji se rozvíjí v raném dětství, ale zdokonaluje se až do dospělosti (Volemanová, 2016).

 


Jemná motorika zahrnuje (Vítková, 2003):

• grafomotoriku – pohybová aktivita při grafických činnostech;

• logomotoriku – pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči;

• mimiku – pohybová aktivita obličeje;

• oromotoriku – pohyby dutiny ústní;

• vizuomotoriku – pohybové aktivity se zpětnou zrakovou vazbou.

 

 

Kvalita jemné motoriky neovlivňuje pouze kreslení, psaní, skládání stavebnic, mozaik a jiné rukodělné činnosti, které vyžadují jistou dávku přesnosti a obratnosti. Jemná motorika zahrnuje i množství každodenních činností. Jedná se i o samostatnost dítěte v základních každodenních činnostech, musí např. umět při oblékání zapínat knoflíčky, zavázat si tkaničky u bot, při jídle musí umět otevírat nádoby, používat příbor atd.

 

Jemná motorika ovlivňuje i řeč. Má-li dítě mluvit zřetelně a koordinovaně, musí přesně používat malé svaly, které ovládají čelisti, rty a jazyk. Děti, které mají nižší svalový tonus, se potýkají s obtížemi při rozvoji síly a stability proximálních (bližších k centru) svalů. Tyto svaly jsou ale také základnou, na níž se rozvíjejí jemné pohybové dovednosti (Volemanová, 2016).

 

Co by mělo umět dítě mezi 3.–4. Rokem věku?

• Rozlišuje různé tvary a velikosti, vkládá předměty do otvorů.

• Manipuluje s drobnými předměty (zasouvání kolíčků do otvorů, navlékání korálků apod.).

• Skládá jednoduché puzzle.

• Hraje si s modelínou.

• Stříhá.

• Otevírá dlaně postupně po jednom prstu.

 


Sebeobsluha

• Zvládá pít z hrnečku.

• Umyje a usuší si ruce i obličej.

• Vyčistí si zuby.

 


Grafomotorika

Grafomotorika je soubor psychomotorických činností, které jsou vykonávány při psaní a kreslení. Jde o vykonávání účelných pohybů, které jsou založeny na koordinaci oka a ruky. Při vývoji grafomotoriky se tato koordinace zdokonaluje a umožní dítěti spontánní grafický projev a později i psaní (Veselá, Simonidesová, 2012).

 

Sledujeme a podporujeme správné návyky při kreslení

• držení těla – stabilní polohu potřebujeme zejména při vybarvování a stříhání nebo při manipulaci s malými předměty (Volemanová, 2016);

• držení psacího náčiní;

• postavení ruky při kreslení;

• uvolnění ruky, tlaku na podložku (Bednářová, Šmardová, 2007).

 


Motorika jazyka

Vývoj motoriky mluvních orgánů (jazyka, rtů, čelisti) probíhá již od narození a souvisí zpočátku s příjmem potravy (pohyby se rozvíjejí při sání, kousání, žvýkání). Pokud tyto funkce nejsou na odpovídající vývojové úrovni, měly by být stimulovány a rozvíjeny.


Na pozdější úr
oveň motoriky mluvních orgánů (jak bude dítě vyslovovat) má vliv tedy i to, zda je dítě kojeno, zda používá dudlík, jaký a jak dlouho, jaké používá lahvičky na pití, kdy se začíná s příkrmem, jakou konzistenci stravy dítě dostává.

K cvičení motoriky jazyka obvykle využíváme zrak (cvičení u zrcadla, kde dítě vidí Vás i sebe), hmat (daného místa se dotkneme prstem nebo dřevěnou špachtlí), můžeme využít i chuť (příslušné místo potřít medem, Nutellou či jinou rozmixovanou stravou). Pohyb je poté spjat s větším množstvím informací a dítě si ho lépe zapamatuje (Lechta, 2005).

 

Text pochází z publikace Rozpovídej se, autorkou je Lucie Krejčová. Redakčně upraveno a zkráceno.

 

 

Inspirace pro Váš nákup:

Rozpovídej seVývoj dětské kresby a její diagnostické využitíAktivity pro dobrodruhy - Tajuplný les