Zpět na článek

Jak na zlobivé dítě? Desatero pro rodiče

I to nejhodnější dítě čas od času zlobí. Jak si poradit se zlobivým dítětem? Přinášíme Vám konkrétní rady a tipy přímo z publikace Rozumím sobě, poznávám ostatní, jejímiž autorkami jsou Juliana Gardošová a Jaroslava Budíková.

 

  

Určitě to znáte. Jste unavení, nejraději byste si zalezli pod peřinu a zapomněli na svět, ale Vaše dítě má s Vámi očividně jiné plány. Zlobí a zlobí, nelze ho uklidnit. Je jako neřízená střela. Snažíte se to vydržet, ale nejde to. Asi každému v takovou chvíli ujedou nervy, zakřičí, nebo udělá něco, čeho pak lituje. Máte pocit, že máte doma malého raracha? Proč vlastně dítě zlobí? A jak jeho zlobení příště jako rodič zvládnout lépe? Přinášíme Vám ukázku z publikace Rozumím sobě, poznávám ostatní, která se zaměřuje na rozvoj emočních a sociálních dovedností dítěte. Přečtěte si, co za dětským zlobením vězí, jak jej jako rodič lépe zvládat a jak mu předcházet.

 

 

 Proč děti zlobí?

  

Každý rodič si přeje mít šťastné a zdravé dítě a vítá ho na svět s radostí a přijetím. Děti se na svět rodí s přirozenou potřebou a touhou poznávat, objevovat, učit se. Nepřicházejí k nám s potřebou rozčilovat a zlobit nás. Jestliže jim nenasloucháme dostatečně a trpělivě, mohou se děti začít domáhat svých nenaplněných potřeb nevhodným způsobem. Když to ale rozpoznáme, nemusíme se nechat chytit do pasti svých vlastních emocí, můžeme reagovat přiměřeně a tak, abychom dětem ukazovali laskavé, ale jasné postoje a názory.

 

Děti milují vyprávění rodičů o jejich dětství. Na těchto příbězích pochopí, že i vy jste byli malí, měli své hračky, zájmy, sny a tužby. Měli jste také maminku a tatínka, dům a řád, kterým jste se řídili.

 

Jeden z názorů na výchovu říká, že příliš liberální výchova škodí stejně jako výchova despotická. V životě potřebujeme být v rovnováze, aby to mohlo fungovat. Tak je to i s výchovou. Dítě potřebuje především laskavé a bezpodmínečné přijetí, podporu, ale také důslednost, trpělivost. Místo otázky „Proč to děláš?“ se raději dětí ptejte „Co teď potřebuješ?“.

 

 

 Desatero pro rodiče aneb Co dělat, když dítě zlobí

 

1. Buďme klidní. Děti musí vědět, že máme situaci pod kontrolou.

 

2. Rozeberme problém, aniž bychom někoho obviňovali. Rodič, který obviňuje, učí také své dítě obviňovat.

 

3. Dejme pocitům dětí jejich pravou hodnotu děti mají právo mít špatné pocity, aniž by pociťovaly zahanbení či vinu.

 

4. Vysvětlujme dětem v konfliktní situaci, že obě stojí před problémem a že mohou společně najít řešení. Jsou to ony proti problému, ne jeden proti druhému.

 

5. Podporujme děti při vymýšlení co největšího množství řešení problému.

 

6. Nenuťme děti „dát si pusu, odpustit si, potřást rukou“, když to samy nechtějí. Takové chování je učí neupřímnosti.

 

7. Když dítě není schopno kontrolovat a ovládat své chování, nechme ho, ať si vybere hru, koutek, kde si chce hrát. Dejme dítěti jasně najevo, že si s námi může přijít promluvit, až se zklidní. Vždy pochvalme sebeovládání dítěte, když se vrátí.

 

8. Udělejme si čas na vyslechnutí dítěte, když se cítí bezmocné, rozzlobené nebo smutné. Respektujme jeho pocity a povzbuzujme je ke sdílení.

 

9. Čtěme dětem příběhy, ve kterých je mnoho konfliktních situací. Pokládejme dětem otázky: V čem byl problém? Jak jinak mohly postavy problém vyřešit? Jak byste ho vyřešily vy?

 

10. Děti nejsou hned schopné vyřešit problém svými silami. Dospělý může být v roli mediátora (vyjednávání pomocí prostředníka) a pomoci dětem problém vyřešit.

 

 

 

I když je to těžké, při konfliktech s dítětem se pokuste nevybuchnout. Raději vyzkoušejte některý bod z výše zmíněného Desatera. 

 

 

Jak konfliktům předcházet

 

Bezpečné prostředí, smysluplná pravidla, citlivý a respektující přístup dospělého jsou možnosti, jak předcházet konfliktům ve skupině děti či v běžném životě. Dospělí by měli mít vždy na paměti, že děti se zvládání konfliktů teprve učí a potřebují k tomu podpůrné prostředí v podobě autority (rodič, pedagog). Jestliže již konfliktní situace nastala, snažíme se problém s dítětem vyřešit individuálně. Vyvarujme se umravňování a ukázňování dítěte před ostatními dětmi či dospělými. Takové jednání má neblahý vliv na sebevědomí dítěte. Dětem poskytněme návod, jak se zachovat v konfliktní situaci. Například:

  

  

  • Řekni, co ti vadí, jak se cítíš, např. oslov jménem dítě, které ti udělalo něco, co se ti nelíbí.

  • Řekni mu, jak se cítíš, popiš, co ti udělal a jak se tě to dotklo.

 

  • Řekni, co chceš, aby udělal.

  • Můžeme dětem doporučit zahrát si scénku, jak by to mohlo vypadat, kdybychom chtěli konflikt vyřešit jinak než agresí.

 

 

 

Aktivity - Užívám správná slova

 

1. Povídání v kruhu na téma „slova jsou velmi důležitá“. Mohou potěšit, ale také zranit (Která slovíčka nás potěší? Která zraňují?).

Když se chceme s někým kamarádit, použijeme „kouzelná“ slovíčka („Pojď si hrát.“ „Je mi to líto.“ „Děkuji.“ „Prosím.“ „Promiň.“ „Mohu si půjčit tvé autíčko?“ „Díky za půjčení.“).

 

2. Dramatické scénky – děti předvádějí, jak osloví kamaráda, poprosí, poděkují…

 

3. Pohádka – loutkové divadlo: O koťátku, co zapomnělo mňoukat.

 


V článku byly použity ukázky z publikace Rozumím sobě, poznávám ostatní. Nácvik emočních dovedností dětí v předškolním a mladším školním věku. Autorkami jsou Juliana Gardošová a Jaroslava Budíková.

 

 

 

Inspirace pro Váš nákup:

 

100 úžasných aktivit - výhodný balíčekVývoj dětské kresby a její diagnostické využití96 úžasných aktivit - výhodný balíček