Zpět na článek

Recenze publikace: Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání

Publikace Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání od Kateřiny Jančaříkové byla nominována Pedagogickou fakultou PedFUK jako publikace s nejhodnotnějším pedagogickým výstupem za rok 2017. Recenzi na publikaci napsala Lenka Kolářová, DiS. Pracujete s publikací? Líbí se Vám? Přečtěte si recenzi!


Kniha je určena zejména pro učitelky (e) MŠ, pedagogy volného času. Zabývá se jejich teoretickou (metodickou) přípravou, seznamuje s novými pojmy, moderními přístupy ve vzdělávání vzhledem k nutnosti rozvíjet atraktivním způsobem přírodovědnou gramotnost již u dětí v časném raném věku. Specifikuje možné formy rozvoje u dětí předškolního věku.

Vychází ze čtyř základních složek potřebných pro rozvoj přírodovědné gramotnosti u předškolních dětí publikovaných již v roce 2015 NÚV v minimetodice "S dětmi za přírodou" (autorka se na ní aktivně spolupodílela). Představuje nám teoretické i praktické možnosti, jak dosáhnout toho, aby si děti se zájmem osvojovaly přírodovědný jazyk, vytvářely pozitivní vztah k přírodě, měly zájem zkoumat okolní svět. To vše zejména prostřednictvím hry a prožitku.

Kniha obsahuje podrobné rozpracování didaktických zásad pro přírodovědné aktivity upravené pro tuto konkrétní věkovou kategorii. Pojmenované jsou odborným, v závorce však i konkretizujícím způsobem. Učitel se v bodech dozví, co vše je potřeba udělat a dodržet, aby si dítě ze vzdělávacího procesu odneslo právě ty poznatky, které si naplánoval. Často jsou pod jednotlivými zásadami citovány názory významných vzdělanců a autorů publikací, kteří se k přírodovědné (a obecné) vzdělanosti vyjadřovali. Nechybí také podrobné vysvětlení nových pojmů, upozornění na důležité informace k tématu. Autorka uvádí mnohé příklady z praxe. Vše je znázorněno jasnými grafickými symboly a přehlednou strukturou dílčích kapitol a podkapitol, což umožňuje čtenáři rychlou orientaci v textu.

"Využívám k získání přírodovědné gramotnosti u dětí, k přirozenému poznání a objevům adekvátní didaktické prostředky?" Odpověď naleznete v kapitole o podrobném členění didaktických prostředků (upravené podle Maňáka 2003 a autorky z roku 2015). Věnuje se důležitosti práce s přírodními materiály, zpřesňování smyslového vnímání, skutečným setkáním dětí s živými organismy, významu hry a vhodně zvolené hračky. Kladně vnímám i pokus o základní seznam knižních publikací využívaných učitelkami MŠ pro čtení o přírodě popř. k vytváření tematických projektů.

Přírodovědné vzdělání pedagoga není zárukou pro kvalitní vzdělávání předškolních dětí v dané oblasti. Mnohem důležitější je jeho schopnost komunikovat o přírodě a tak dát dobrý základ celému procesu osvojování přírodovědnému jazyka ( v závislosti na rozvíjení a používání mateřského jazyka). O důležitosti a způsobech rozšiřování verbální a neverbální slovní zásoby k tématu, o strukturách a specifikaci přírodovědného jazyka se učitel dozví v kapitole "Přírodovědný jazyk - profesní mluva přírodovědců". Autorka klade hlavně důraz na praktickou schopnost dětí zařazovat konkrétní organismus do systému nad striktní znalostí rodového (druhového) názvu (př.1. listnatý strom - 2.dub - 3.dub zimní). Zmiňuje se o zmatku, který mohou dospělí u dětí napáchat z důvodu neznalosti pojmů. Pedagog by měl také dětem umět přiznat skutečnost, že něco neví a ukázat dětem některou z cest, jak potřebnou informaci zjistit. Z této kapitoly bych chtěla vyzdvihnout hlavně podkapitolu specifikace kladení "Dobrých otázek", tj. takových, které děti nutí k přemýšlení, k aktivitě, kreativitě a objevování. Schopnost komunikovat s dětmi prostřednictvím těchto otázek by měl umět pedagog. Zde nalezne návod, jak na to. Předejde tak dětské honbě za první odpovědí, která negativně ovlivňuje proces poznání i vzdělávání (dítě často odpověď odhaduje).

Dítě si již v předškolním věku utváří vlastní představy a různé teorie o fungování chápání světa, jež jsou často velmi naivní. Fascinuje ho příroda, pestrost živé i neživé přírody. Je na nás, dospělých, podpořit jeho zájem, rozšířit jeho oblast poznání. Autorka specifikuje využití smyslového vnímání, upozorňuje na možná rizika. Objasňuje čtenářům pojmy induktivní a deduktivní přístup učitele k přírodovědnému (i jinému) vzdělávání. Zdůrazňuje důležitost poskytovat žákovi podporu při řešení problémů (různé druhy metod práce), vyzdvihuje heuristické metody, které účinně rozvíjí předpoklady k pozdějšímu vědeckému myšlení.

Jak rozvíjet pozitivní vztah k přírodě a k určitému místu? Častým pobytem venku, účelným využíváním školní zahrady či zařazováním přírodovědných vycházek pro rozvíjení enviromentální senzitivity dětí do programu dne.

Jednou z organizačních forem řízených činností je exkurze. Autorka ji podrobně rozpracovala. Řeší konkrétní otázky , jež si má učitel klást v přípravné fázi, uvádí specifika exkurze pro předškolní věk. Zajímá se i o formu výstupů - portfolio, zakládání sbírek a další následné aktivity (spolupráce s rodiči, činnosti ve třídě v rámci řízených i volných aktivit). Vysvětluje důležitost hry, prožitku a zážitku.

Nedílnou součástí knihy je i část praktická. Činnosti a hry pro rozvíjení přírodovědné gramotnosti jsou rozděleny na krátkodobé (max. do 2 hodin) a dlouhodobé (celoroční, vícetýdenní). Aktivity a náměty jsou nové, nápadité, podněcující učitele k dalšímu vlastnímu obohacování, vycházejí z praxe. Z pohledu učitelky oceňuji strukturovanou formu zápisu.Vždy je uveden konkrétní vzdělávací cíl, místo a potřebná doba na realizaci, pomůcky, popis vlastního průběhu i další nabídka rozličných navazujících činností. Důležitou součástí jsou postřehy z praxe učitelek a přehled slov, o která obohatíme aktivní slovní zásobu dětí.


Proč si jako pomocníka pro rozvoj přírodovědné gramotnosti předškoláků vybrat právě tuto knihu? Autorka se o tuto problematiku zajímá dlouhodobě a specializuje se na ni. Vydala již několik odborných i popularizačních článků a publikací - "Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání předškolních dětí a mladších žáků" (2015),"Enviromentální činnosti v předškolním vzdělávání "(2010), "Činnosti venku a v přírodě pro předškolním vzdělávání" (Jančaříková, Kapuciánová, 2013),"Činnosti se zvířaty v předškolním vzdělávání" (Jančaříková, Havlová, 2014).

Knihu bych jako metodiku doporučila všem učitelům MŠ a to zejména pro její moderní pojetí. Jasně, stručně a s přehledným členěním uvádí čtenáře do základní problematiky tématu. Spojuje odborný výklad s ověřenou praxí. Nabízí metodickou podporu. Činnosti zde uváděné přirozeně obohacují dítě v jeho elementární orientaci v okolním světě na nichž bude stavět celý život.

 

Kolářová Lenka, DiS

 

Kdo je Lenka Kolářová?

Lenka Kolářová vystudovala SPgŠ Karlovy Vary, obor učitelka MŠ a dále pokračovala na VOŠ pedagogické a sociální v Praze (obor předškolní a mimoškolní pedagogika). Od roku 1995 pracuje jako učitelka v mateřské škole. Má zkušenosti jako vedoucí letních táborů a jako lektorka hudebně - dramatického kroužku. Patří mezi aktivní pedagogy, pravidelně se účastní dalšího vzdělávání (hudební činnosti, čtenářská pregramotnost, zařazování dětí s odlišným mateřským jazykem, problémy dětí s ADHD a autismem).
.

 

 

Kam dál? Přečtěte si také:

 Rozhovor s lékařem Peterem Minárikem: "O vánočních svátcích nehubněte, stačí, když nepřiberete!"

 Počítáme s předškoláky: předmatematické aktivity, které budou děti bavit

 Jak na vztahy ve třídě očima třídního učitele

 Mateřská a základní škola: Jak spolupracovat a efektivně komunikovat?

 Alternativní přístupy ve výchově a odklady školní docházky. Jak spolu souvisí?

Na další články se podívejte do našeho Magazínu!

 

 

Inspirace pro Váš nákup:

Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnostiEnvironmentální činnosti v předškolním vzděláváníVývoj dětské kresby a její diagnostické využití