Vývoj exekutivních funkcí u dětí - jak se rodí vnímání?

Vývoj exekutivních funkcí u dětí - jak se rodí vnímání?
Kdy a jak se u dětí vyvíjí pozornost? Nahlédněte do problematiky s profesionálkou prof. Marií Vágnerovou!

Schopnost přesouvat a rozdělovat pozornost na více zdrojů informací nebo na různé aktivity se rozvíjí později. Její vývoj závisí na dosažení určité úrovně exekutivních funkcí, k němuž dochází na konci předškolního věku, ale rozvíjí se ještě na počátku školní docházky. Schopnost přesouvat a rozdělovat pozornost je důležitá také pro školní práci. Například když dítě píše diktát, musí se soustředit na to, co píše, i na to, co učitel říká.

Účinnost rozdělené pozornosti závisí na schopnosti jedince zpracovávat příslušné informace, na jejich množství i náročnosti a rovněž na strategii, kterou si zvolí. Rozdělení pozornosti je snazší, pokud je alespoň jedna z činností natolik zautomatizovaná, že není nutné se na ni příliš soustředit, protože jinak se paralelně působící podněty, resp. činnosti, mohou vzájemně rušit.

 

Množství podnětů, na něž se člověk dokáže soustředit zároveň, je omezené, a pokud by oba úkoly byly hodně náročné, není to ani možné. Člověk by se musel zaměřit jen na jeden z nich. Může jim věnovat pozornost střídavě, může ji přenášet z jednoho na druhý, ale takový postup efektivitě dané činnosti obvykle moc neprospěje. Přepínání pozornosti je obtížnější, pokud jde o stejný druh podnětů či obdobnou aktivitu, protože pak se vzájemně více ruší.

 

Přepínání a rozdělování pozornosti umožňuje sladit více činností. Ty mohou být nezbytné pro zvládnutí určitého úkolu, ale děje se tak na úkor její koncentrace. Koncentrace a rozdělení pozornosti jsou ve vztahu nepřímé úměrnosti. Čím šířeji je
pozornost zaměřena, tím méně je koncentrovaná, protože psychická energie není nevyčerpatelná. Jde samozřejmě i o to, zda jsou sledované podněty či vykonávané činnosti podobné nebo zcela rozdílné, zda jsou zautomatizované a jak je tato činnost náročná na koncentraci pozornosti.

 

Starší děti, které již umí dobře psát a nemusejí se soustředit na proces psaní, si mohou dělat písemné poznámky. Mladší školáci to nedokážou, protože by se museli intenzivně soustředit na obě činnosti. Přesuny pozornosti mohou být vědomé i neuvědomované, ale ukázalo se, že v obou případech jsou aktivovány přibližně tytéž oblasti mozku. Problém může vzniknout, když na dítě působí mnoho podnětů najednou nebo se rychle střídají. Tak tomu bývá, když učitel dává dětem pokyny v příliš rychlém sledu.

 

Děti mohou mít potíže se zpracováním dvou podnětů zároveň, protože když věnují pozornost jednomu, často si nestihnou všimnout druhého. K přehlédnutí něčeho může dojít i tehdy, když se dítě příliš intenzivně soustředí na jeden detail, například na pěkný tvar písma, a nevěnuje dostatek pozornosti obsahu psaného textu. Pokud je třeba zaměřit se na větší množství podnětů, nemůže být pozornost tak koncentrovaná a mohou ji snáze rozptýlit jakékoli rušivé vlivy. Tuto skutečnost je třeba brát v úvahu zejména při práci s mladšími školáky.

 


Vývoj pozornosti a její proměny v raném věku

Základní mechanismus upoutání a udržení pozornosti funguje již od narození a v závislosti na zrání mozku se v průběhu prvního roku života dále rozvíjí. Jak narůstá četnost synaptických spojení v příslušných oblastech mozku, zlepšuje se i fungování pozornosti (jde hlavně o propojení thalamu smozkovou kůrou). Neuronální sítě, které zajišťují bdělost, orientaci a řízení pozornosti, jsou částečně rozvinuty již v raném dětství, ale postupně procházejí mnoha dalšími proměnami. Základní aktivační systém (Arousal Attention System) umožňuje, aby dítě vůbec mohlo být upoutáno nějakým podnětem.

Na počátku života jde o nespecifickou bdělost, jež umožňuje jakoukoli aktivitu (percepci či pohybovou reakci). Specifické pozornostní systémy, ovládající jen určitou kognitivní funkci, například zrakové či sluchové vnímání, se rozvíjejí později. Dozrávání příslušných mozkových struktur umožňuje postupný rozvoj selektivity a flexibility pozornosti (Ruff a Rothbart, 1996; Bell aWolfe, 2004; Richards, 2008; Rueda a Posner, 2013).

Vývoj pozornosti v prvním roce života lze rozdělit do dvou fází, v nichž je pozornost zajišťována dvěma různými systémy (Rothbart a Posner, 2001): Primární pozornostní systém, který funguje v prvních 4 1. měsících, umožňuje reflexní upoutání pozornosti i její přesun na zajímavější podněty a zpracování získaných informací na úrovni odpovídající danému věku. Fungování primárního pozornostního systému závisí na zralosti parietální oblasti, thalamu a středního mozku.
Dozrání příslušných mozkových oblastí, k němuž dochází v průběhu třetího a čtvrtého měsíce, umožňuje flexibilnější upoutávání pozornosti. Vzhledem k tomu, i na základě získané zkušenosti, jsou děti schopné reagovat různým způsobem.

 

Sekundární pozornostní systém se začíná rozvíjet od 4. měsíce. Je závislý na postupném zrání kůry čelního laloku. Umožňuje úmyslné zaměřování pozornosti včetně monitorování vlastních pocitů a projevů. Větší pružnost reagování je podmíněna i rozvojem pohybových dovedností, lepším zvládáním očních pohybů a prostorové orientace, k němuž dochází v téže době. Starší kojenec dokáže přesouvat pozornost mezi různými objekty či mezi komunikačním partnerem a zajímavým objektem či děním.

Základy pozornosti a její jednotlivé aspekty, jako je bdělost a orientace (tj. zaměření na vnější podněty), nejsou u nejmladších kojenců ještě jednoznačně funkčně oddělené a dostatečně diferencované. Rozvoj bdělosti v prvních 4 měsících závisí na vnějších podnětech, které působí aktivačně. Četnost a délka trvání jednotlivých intervalů bdělosti v průběhu prvního roku života narůstá. Její nárůst je zřejmý již v prvních 3 měsících života. Kojenci jsou schopni vydržet po určitou dobu v bdělém stavu, i když na ně nepůsobí žádné zajímavé podněty. Délka stavu bdělosti závisí ve značné míře na podnětech, které má dítě k dispozici, především na chování matky. John Colombo (2001) uvádí, že bdělost dosahuje přijatelné zralosti ve 4 měsících.

 

Text pochází z publikace Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí od Marie Vágnerové. Redakčně upraveno a zkráceno.

 

 

Inspirace pro váš nákup:

 

Vývoj pozornosti a exekutivních funkcíRozpovídej seŠkolní zralost a nadané dítě

Cvičíme s (před)školními dětmi – aktivity ve třídě, družině i tělocvičně

I když nám teď školní zahrada či venkovní prostory obecně neposkytují tolik možností, co dělat, hýbat se můžeme – uvnitř!…

Jak vyjednávat s rodiči problémových žáků?

Učitel učí a vychovává. To si myslíme všichni, ale je to opravdu tak? Vykonává učitel pouze tyto činnosti? Nikoli! Spektrum…

Metody práce s rýmy a obrázky, které předškoláka budou bavit

Jaké aktivity děti správným způsobem rozmluví? Jak děti bavit a zároveň s nimi řeč trénovat? A co všechno lze…

Jak koučovat žáka? Naučme ho myslet a hledejme řešení!

"Koučování se týká pochopení myšlení. Díky koučování můžeme kultivovat jak sama sebe, tak hlavně žáky ve třídě. Pokud koučujeme…

Náměty na tvořivé aktivity - jablíčka

Přinášíme Vám inspiraci na zajímavé činnosti a aktivity, tentokrát související s jablky. Autorkou všech aktivit…

Svědek nehody - dopravní výchova na 2. stupni ZŠ

V článku jsou žákům předloženy dilema-situace, kdy se hlavní hrdina rozhoduje, jak vzniklou situaci řešit. Jedná se o situace,…

Den české státnosti - hry a aktivity v MŠ

Svátek svatého Václava je v mateřské škole zasazen do doby, kdy se dokončuje adaptace dětí, které nastoupily v září.…

Podzimní náměty na tvořivé a dramatické činnosti (nejen) v předškolním vzdělávání

Zabarvené listy, studená rána, sílící vítr, déšť, ale někdy i stále ještě hřejivé sluníčko. Je tu podzim! Proto Vám přinášíme…

KuliFerda inspiruje - podzimní aktivity pro předškoláky

Pracovní sešity KuliFerda již 8. rokem pomáhají připravovat předškoláky na zápis a vstup do školy. Součástí sady pracovních…

Prevence vztahů ve třídě aneb jak hned na začátku školního roku zapracovat na dobrém třídním kolektivu

Prevence vztahů ve třídě aneb jak hned na začátku školního roku zapracovat na dobrém třídním kolektivu

V tomto článku přinášíme učitelům konkrétní rady a tipy, jak budovat dobré vztahy ve třídě už od začátku školního roku.…

Tipy na seznamovací hry na začátek školního roku (nejen) v mateřské škole

Začátek školního roku bývá nejen pro předškoláky velkou životní událostí. Nové prostředí, nová pravidla a hlavně noví…

Rozvíjíme manuální zručnost dětí: Papírové obláčky

Aktivitu z publikace Rozvíjíme dovednosti hrubé a jemné motoriky dětí můžeme zařadit například na jaře či na podzim,…

Rozvoj gramotností na 1. stupni ZŠ: Hledáme draka

Ukázka z publikace Není drak jako drak je zaměřena na procvičení základních útvarů v rovině a pojmů, které…

Dnešním dětem chybí manuální zručnost

Jak upozorňují mnozí učitelé základních škol, ale i středních odborných škol a učilišť, v posledních letech…

Rozvoj gramotností na 1. stupni ZŠ: Drak

Vyzkoušejte si ukázku z publikace Není drak jako drak, která je zaměřena na práci s literárním textem – básní. Jsou…

Uvedení asistenta do chodu mateřské školy - jak na to?

Podle statistik ministerstva školství jen mezi lety 2016 a 2017 vzrostl počet asistentů pedagoga v mateřských školách…

Jak na výuku žáka-cizince očima zkušené pedagožky

V Raabe stále přemýšlíme, jak pedagogům ulehčit jejich práci. A protože práce s žákem-cizincem je velmi náročná,…

Školní třída se žákem s SVP - adaptace žáka s SVP v kolektivu

To, jak je žák začleněn do kolektivu školní třídy, je třeba sledovat průběžně. Využívat lze pozorování (i o přestávkách),…

Školní třída se žákem s SVP - příprava třídního kolektivu

Třída musí být na přijetí spolužáka/spolužačky připravena ve smyslu: „Je normální být různí.“

5 letních aktivit, kterými u předškoláků zabodujete!

Stejně jako v jiných ročních obdobích, i v létě Vás zásobujeme množstvím nápadů a inspirace nejen pro…

Školní třída se žákem s SVP - prvotní příprava na příchod žáka s podpůrnými opatřeními

Předpokladem pro příznivé začlenění žáka se speciálně vzdělávacími potřebami jsou respektující postoje všech pedagogů, včetně…

Jak rozumět pojmům připravenost a zralost na školní docházku?

Pro každé dítě, ale i celou jeho rodinu je vstup do základní školy velmi důležitým životním mezníkem. Jak rozumět některým…

Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele

A jak vypadá „produkt“ kvalitního učitele? Je to žák slušně vychovaný? Je to chytrý žák? Je to žák s dobrými známkami?…

Letní aktivity pro předškoláky - mravenci

V létě je spousta možností, co s dětmi dělat. Co se třeba poučit o zajímavém životě mravenců? Přinášíme Vám inspiraci…

Naučte žáky tvořivé práci s textem!

Kreativita, sociální a emoční inteligence jsou dnes důležitými a v praxi široce uplatnitelnými schopnostmi.…

Tematický blok Voda kolem nás - 3. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Autodiagnostika učitele – jak učitel hodnotí sám sebe

Autodiagnostika je proces, při němž učitel hodnotí své profesní působení. Dá se předpokládat, že ji provádí prakticky každý…

Tematický blok Voda kolem nás - 2. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

Učitel v roli diagnostika

Každý učitel je svébytnou osobností. Je jedinečnou osobností. Zjistilo se, že i přesto je možné u určitých skupin…

Tematický blok Voda kolem nás - 1. část

Tematický blok jakéhokoli environmentálního obsahu dává dětem mnoho možností poznání a rozvoje. Vede děti k vytváření…

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Napište nám

Napište tento kód: 1052

Volejte601 543 150
Zobrazuji stranu 1 z 8
Starší článkyPoslední stránka