JAK BYLO VE ŠKOLCE? ANEB NĚCO K DOBRU O EFEKTIVNÍ KOMUNIKACI A SPOLUPRÁCI RODIČ – MATEŘSKÁ ŠKOLA, UČITELKA!

JAK BYLO VE ŠKOLCE?
ANEB NĚCO K DOBRU O EFEKTIVNÍ KOMUNIKACI A SPOLUPRÁCI RODIČ – MATEŘSKÁ ŠKOLA, UČITELKA!


Ing. Iva Fínová

Obsah

1. Úvod
2. Potřeba komunikace a spolupráce rodič – MŠ, učitelka
3. Jak správně komunikovat s rodiči?
4. Základem – informace!
5. Formy komunikace mezi mateřskou školou a rodiči
6. Co očekávají rodiče od učitelky svého dítěte?
7. Co očekávají učitelky od rodičů svěřených dětí?
8. Nejčastější problémy, které se vyskytují v rámci komunikace a spolupráce rodičů a mateřské školy (učitelek)
9. Závěr
10. Zdroj

 

1. Úvod


V prvním díle „Jak bylo ve školce?“ jsme se zabývali tím, jak efektivně a nenásilně zjistit od dítěte, jak se mělo ve školce, co hezkého zažilo či co nového se naučilo. Každý rodič je spokojený, když ví, že je jeho dítě ve školce spokojené, že se mu tam líbí a že má na něj školka pouze pozitivní vliv, ať už se týká vzdělávání, výchovy, vývoje či vztahů ve školce (s kamarády, s učitelkami). Jednou cestou, jak od dítěte zjistit, zda se mu ve školce líbí či co ho trápí, je navázání komunikace s učitelkami, které jsou účastny veškerého dění ve školce a které mohou pozorovat dítě během dne, jak se chová, jak se cítí, jak se zapojuje do her a jiných aktivit. Právě učitelky nás mohou pravidelně či na vyžádání informovat o možných problémech dítěte, popřípadě navrhnout řešení či další postup ve vzdělávání a výchově dítěte a také se na něm společně s rodiči podílet.

Nejen učitelky, ale i rodiče by měli mít tedy jednoznačný zájem o navázání a rozvíjení efektivní komunikace a spolupráce. Jak na to?

 

2. Potřeba komunikace a spolupráce rodič – MŠ, učitelka


Komunikace je vzájemná výměna informací mezi lidmi. Pro vztah mezi lidmi je komunikace nevyhnutelnou podmínkou. V mezilidských vztazích prostě nelze nekomunikovat.

Efektivní komunikace je o vzájemném sdělování a naslouchání.

Učitelky v mateřských školkách se každodenně stýkají s rodiči dětí, které mají ve svých třídách, proto je pro ně velmi důležitá efektivní komunikace s rodiči. K tomu je zapotřebí oboustranného porozumění a důvěry.

Komunikace mezi rodiči a učitelkou v mateřské škole by měla být vyrovnaná, stejně tak jako jsou rodiče a učitelé rovnocennými partnery. Míru spolupráce učitelek (mateřské školy) a rodičů ovlivňuje několik faktorů:

 

  •  motivace učitelek, motivace rodičů,
  •  osobní postoje,
  •  předsudky,
  •  předchozí zkušenosti (pozitivní či negativní – např. zklamání důvěry jednoho z účastníků),
  •  rysy osobnosti,
  •  vzájemná komunikace.


Pro učitelky mateřských škol, stejně tak jako obecně pro mateřské školy, je velice důležité propojení výuky ve školce s působením rodiny. Efektivní komunikace mezi učitelkami a rodiči však není podstatná jen pro vztah rodič – mateřská škola a učitelka, ale zejména pro další vzdělávání dítěte a pro jeho spokojenost v mateřské školce.

Příkladem za všechny může být případ neefektivní spolupráce rodiče s učitelkou i celou mateřskou školkou, kdy učitelka s ředitelkou mateřské školy po vzájemné dohodě a konzultaci chtěly informovat matku čtyřleté Aničky, že za celý školní rok, kdy pravidelně docházela do mateřské školky, nezaznamenaly u Aničky žádné známky pokroku ve vývoji, vzdělání či jakékoliv disciplíny v chování. Anička si nedokáže hrát s dětmi, pouze každému ubližuje, bere hračky a kazí jim výtvory. Zároveň se chtěly s maminkou Aničky domluvit na další spolupráci a navrhnout další řešení, která povedou k vývoji a efektivnějšímu vzdělávání Aničky. Když však maminku oslovily s prosbou, jestli by si neudělala čas na kávu v soukromí ředitelny, aby si promluvily o Aničce a jejích problémech ve školce, setkaly se pouze s agresí maminky, která vše chtěla vysvětlit ihned mezi dveřmi v šatně, kde samozřejmě mohl být jejich rozhovor vyslechnut ostatními rodiči, kteří si chodili vyzvedávat své děti. Po celou dobu byl z maminky cítit nezájem cokoliv řešit a nepřipouštění si možných problémů u své dcery. Jediné, co maminka byla schopná a ochotná pro svou dceru udělat, bylo oznámení, že dá raději Aničku do jiné školky.

Takové případy by se ovšem neměly vyskytovat!

Učitelé velmi vítají, pokud jsou rodiče svolní k vytvoření kontaktu s učitelkou. Veškerá další komunikace mezi nimi již může probíhat bez stresů, nepříjemných chvilek či jiných problémů. V rámci dobré komunikace a pozdějších dobrých vztahů mezi rodiči a učitelkami, stejně tak jako pro lepší vzdělávání dítěte, je vhodné, když učitelka zjistí o dítěti již při prvních setkáních co nejvíce informací, které později usnadní vytvořit si vztah k dítěti, například:

 

  •  jak rodiče dítě oslovují (na jakou zdrobnělinu dítě slyší, jestli má nějakou přezdívku),
  •  v čem je a není samostatné,
  •  zda rodiče chtějí, aby učitelky dítě nutily do jídla, nebo je nechaly sníst pouze to, co chce,
  •   jaká jídla vůbec nesnese,
  •  zda chodí po obědě spinkat
  •  apod.

Z rozhovoru s rodiči učitelky zjistí dostatek informací o dítěti, což usnadní adaptaci dítěte ve školce. Mají také možnost poznat rodiče, jejich povahu, jejich jednání a styl výchovy. Zároveň rodiče získají dobrý pocit z toho, že je o jejich dítě postaráno, že se o ně ve školce zajímají.

 

3. Jak správně komunikovat s rodiči?


Milé učitelky, pokud chcete utužovat vztah s rodiči svěřených dětí a vést je k efektivní spolupráci a komunikaci, musíte tomu trochu napomoci, přestože snažit se a zájem o dosažení efektivní komunikace a spolupráce musí mít (nebo by alespoň měly mít) obě strany.

 

  •  Ponechte stranou osobní sympatie či antipatie, nesuďte rodiče.
  •  Nesnažte se řešit problémy rodiny. Pokud sami požádají o pomoc, pokud je to ve vašich silách a moci, poraďte jim či je nasměrujte správným směrem nebo na jiné odpovědné instituce nebo organizace. Určitě by nebylo vhodné, kdyby se paní učitelka zeptala rodičů: „Eliška je poslední dobou nějaká smutná, nemáte nějaké problémy v rodině?“ Mnohem lepší je rodičům oznámit: „Eliška je poslední dobou nějaká smutná, pořád se ji tu snažíme rozveselit a ona se pořád nechce mezi nás aktivněji zapojit.“ A v tu chvíli čekejte, zda se rodiče, jak se říká, „chytí na hozenou udici“ a sami začnou vysvětlovat Eliščino chování, popřípadě se zeptají, co by v danou situaci měli s Eliškou dělat.
  •  Vyhraďte si na komunikaci s rodiči dítěte potřebný čas. Důležité věci se nedají řešit jen mezi dveřmi při předávání dítěte.
  •  Projevte zájem také o jiná, mimoškolní témata, o sourozence apod.
    „Koukej Honzíku, dneska si pro tebe přišla maminka i s nějakou holčičkou, to bude určitě tvoje starší sestřička? To je Lucinka? A kolik je paní Novotná Lucince, ta už je ale veliká? A kam chodí do školy?“
    „Včera jsme paní Holá byli na exkurzi ve vaší firmě. Koukala jsem, jestli vás tam někde nepotkáme, ale neměli jsme štěstí.“
    „Koukám, paní Vondrová, že vás za chvilku bude v rodině o jednoho navíc. Vojta bude mít sourozence! Bude to holčička, nebo chlapeček? A už máte vymyšlené jméno?“
  •  Pokud s rodiči řešíte nějakou kritiku jejich dítěte, výchovnou strategii či rodinný problém, hovořte vždy tak, aby to neslyšel nikdo jiný. Stejně tak nesdělujte rodičům kritiku jejich dítěte přímo před dítětem. Před dítětem byste měli sdělovat pouze pozitivní informace a pochvaly.
  •  Zkuste si představit, s jakými očekáváními a představami rodiče do školky přicházejí.
  •  Stručně, srozumitelně a trpělivě vysvětlujte rodičům očekávání (požadavky), která na ně a na děti mateřská škola klade. Důsledně, spravedlivě a včas vyžadujte plnění základních povinností (správné a včasné omlouvání, zajišťování pomůcek). A naopak – vyslechněte si od rodičů, jaké jsou jejich požadavky či očekávání.
  •  Nabízejte rodičům podporu, možnost zapojení dětí do zájmových kroužků, předškolní přípravu, pomoc s adaptací na školku a podobně.
  •  Zapojte rodiče do aktivit školky.
  •  Dejte rodičům na sebe telefonní číslo či e-mailovou adresu a vybídněte je ke kontaktu v případě jakýchkoliv otázek.
  •  Mluvte s rodiči jako s rovnocennými partnery.
  •  Vnímejte rodiče jako experta, který nejlépe zná své dítě, respektujte úlohu rodičů.
  •  Komunikujte s rodiči přímo, ne prostřednictvím dítěte.
  •  Nevnímejte každý dotaz či kritiku jako osobní útok.
  •  Zachovávejte důvěrnost.
  •  Plánujte rodičovská setkání a konzultace v době, která rodině vyhovuje.
  •  Chvalte rodiče.
    „Teda, to jste ale Elišku pěkně naučili se oblékat. Je nejšikovnější ve třídě!“ (Jednou větou pochválíte nejen dítě, ale také rodiče).

Rodiče ocení, pokud uvidí, že učitelka, respektive mateřská škola, má o jejich dítě zájem, ocení jejich ochotu pomoci, dostupnost i partnerské chování učitelky. 

 

4. Základem je informace!


Na začátku roku by měli rodiče dostat od učitelek tištěnou informaci o tom, kdy je během roku mateřská škola v provozu, kdy se konají plánované akce pořádanou mateřskou školou. Tyto a aktuální operativní informace (vycházky, návštěvy divadla, výlety atd.) by měly být dostupné na webových stránkách mateřské školy, facebookových stránkách mateřské školy a na nástěnce v šatnách jednotlivých tříd.

Každá mateřská škola poskytuje rodičům konzultační schůzky, na kterých mají rodiče s učitelkami možnost konzultovat záležitosti ohledně práce a vývoje dítěte, to vše v soukromí, bez účasti jiných rodičů.

Akce pořádané mateřskou školou by měly být plánované v termínech, které rodičům umožní se těchto akcí zúčastnit.

Učitelky mateřských škol dále informují rodiče o mimořádných situacích (nevolnost dítěte, nápadné změny v chování dítěte, výskyt nemocí ve školce, výskyt vší apod.). Rodiče jsou pravidelně informováni o tom, jak dítě ve školce pracuje, co zvládlo, co se mu podařilo nebo co se naučilo.

Bohužel praxe je taková, že ani několikanásobná forma informování rodičů o určitých skutečnostech nevede vždy ke stoprocentnímu úspěchu. Například informaci o tom, že školka dne 1. 6. pořádá celodenní výlet autobusem, vyvěsily učitelky na všech nástěnkách, včetně nástěnky v šatně a nástěnky u hlavního vchodu budovy již měsíc před konáním akce. Taktéž byla informace o pořádání výletu umístěna na webových stránkách mateřské školy. Součástí informace byla taktéž prosba, aby děti přišly do školky na výlet patřičně vybaveny, tedy s batůžkem, vhodným oblečením, odpovídajícím předpokládanému počasí, pláštěnkou, pitím, popřípadě malou svačinkou či náhradním oblečením. Jaké však bylo děsivé zjištění učitelek, když se v den výlet objevilo ve školce hned několik rodičů, kteří byli překvapeni, že jejich dítě jede v ten den na výlet a není na to vůbec připravené. O to horší byla prosba jedné maminky, když dávala paní učitelce padesát korun, aby ještě zaběhla do obchodu její dceři koupit nějakou svačinu.

Zde jde opět vidět nutnost komunikovat a spolupracovat. Mateřská škola se sice může sama postarat o to, aby veškeré informace byly jasně, srozumitelně, viditelně a včas podávány rodičům, zapotřebí je však také snaha rodičů se tyto informace dozvědět a reagovat na ně.

 

5. Formy komunikace mezi mateřskou školou a rodiči


K předávání informací, spolupráci a komunikaci mateřské školky s rodiči dětí slouží nespočet možných způsobů. Každý si může zvolit ten, který je pro něj nejvhodnější a nejpříjemnější.
Základem je stále ještě ústní komunikace. Je nejrychlejší, s možností okamžité zpětné vazby a reakce. Mezi další formy komunikace patří:

 

  •  webové stránky (pozor na aktuálnost a přehlednost),
  •  nástěnka v šatně mateřské školky (nástěnka nemusí být jen ozdobou šatny, nýbrž i sdělovacím prostředkem pro rodiče),
  •  informační leták,
  •  školní noviny,
  •  mobilní telefon (zde je vhodné se domluvit na čase, kdy mohou rodiče paní učitelku kontaktovat, omlouvat děti z docházky či podávat jiné důležité informace),
  •  e-maily,
  •  schůzky s rodiči,
  •  semináře pro rodiče,
  •  konzultační hodiny.

 

6. Co očekávají rodiče od učitelky svého dítěte?


Rodiče si vybírají mateřskou školu pro své dítě podle schopností učitelek (podle názorů a zkušeností svých kamarádů a známých či názorů na facebookových stránkách pro maminky dané obce apod.), organizace mateřské školy podle dostupnosti či podle mnoha jiných faktorů. Mezi požadavky, které rodiče považují za nejdůležitější, přitom patří následující očekávání. Rodiče by ze všeho nejvíce chtěli, aby

 

  •  učitelka měla jejich dítě ráda,
  •  učitelka jim poradila v případě potřeby,
  •  učitelka byla spravedlivá ke všem dětem a rodičům,
  •  učitelka je příliš neobtěžovala a nezatěžovala,
  •  za ně učitelka vyřešila problém (školkové problémy ať se řeší ve školce),
  •  jim učitelka podávala zprávy a informace taktně a soukromě,
  •  učitelka vše jejich dítě naučila.

 

7. Co očekávají učitelky od rodičů svěřených dětí?


Stejně tak jako mají rodiče určitá očekávání od učitelek svých dětí, mají učitelky a mateřské školy jisté požadavky na rodiče, u kterých očekávají, že je rodiče budou plnit. Jedná se o:

 

  •  ochotu řešit společně vzniklé nebo již existující problémy,
  •  vytváření pozitivního rodinného prostředí,
  •  zajištění toho, aby děti nosily do mateřské školy pomůcky a potřebné věci,
  •  zájem o setkávání s učitelkou,
  •  plnění požadavků učitelek,
  •  a podobně.

 

8. Nejčastější problémy, které se vyskytují v rámci komunikace a spolupráce rodičů a mateřské školy (učitelek)


V rámci komunikace může často docházet k nesrovnalostem či nespokojenosti, a to jak ze strany učitelek či mateřské školy, tak ze strany rodičů. Může se jednat například o:


 

  • příliš mnoho versus příliš málo pořádaných akcí

Mateřské školy vítají, pokud rodiče projeví zájem o dění ve školce, účastní se školkových akcí, pomáhají při jejich organizaci a podobně. V praxi je však možné se kolikrát setkat se stížnostmi rodičů na velké množství pořádaných akcí (vystoupení pro rodiče aj.) či naopak málo takových akcí.

V případě velkého množství těchto akcí argumentují rodiče nedostatkem času účastnit se jich nebo se mateřské školy setkávají s neochotou rodičů přispět určitou finanční částkou na odměny pro děti v případě různých soutěžních akcí.

Mateřské školy tedy ocení názory jednotlivých rodičů na vhodné množství pořádaných akcí a soutěží pro děti, informace o čase, kdy je vhodné akce pořádat, či o finanční sumě, kterou jsou ochotni přispět na dané aktivity.

Také děti velmi ocení, pokud se jejich rodiče plánovaných akcí účastní (vidí je při představení, vytvoří spolu hrneček v kroužku keramiky, dekorace na Velikonoce, Vánoce aj.).

 

  • problém sociálně znevýhodněných dětí a komunikace s jejich rodiči

Jak již bylo několikrát zmíněno, efektivní komunikace mezi rodiči a učitelkami je základem pro dobré vzdělávání a spokojenost dítěte ve školce. Jak ale jednat s rodiči, kteří pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí? Zde je dosažení efektivní komunikace a spolupráce o to nutnější. Právě tito rodiče často neplní dostatečně své povinnosti vůči mateřské škole a vůči svým dětem, zejména pak pokud se jedná o jejich vzdělávání. Vůči mateřské škole bývají často pasivní. A přitom právě jejich děti vyžadují nadstandardní a nadprůměrnou péči.

I zde však existují způsoby, jak problémy sociálního znevýhodnění překlenout. Učitelé mají v tomto případě o to větší potřebu získat si důvěru rodičů i dětí a porozumět jim.

Nejen učitelky, ale mateřské školy celkově by se měly na problém sociálně znevýhodněných rodin a jednání s nimi zaměřit. Výjimkou však nebývá, že snahu o efektivní komunikaci a spolupráci s rodiči mají jen učitelky, nikoliv však rodiče.

Ideálním případem je ze strany mateřské školy vypracování vlastního kodexu komunikace s rodiči ze sociálně znevýhodněného prostředí. Tento kodex by měl odpovídat konkrétním podmínkám a zkušenostem pracovníků školky. Vhodné je také vypracovat jakýsi manuál fungování školky, kde budou jasně a srozumitelně popsány všechny důležité informace ze školního řádu, které se týkají školy (provoz školky, konzultační hodiny, informace o stravování, plánované akce), dále kontakty, základní pravidla (omlouvání dětí, vyzvedávání dětí ze školky), nabídka zájmových kroužků, popřípadě také rady pro rodiče (adaptace na školku, problémy dítěte ve školce, vývoj dítěte a podobně).

Při komunikaci učitelek s rodiči ze sociálně znevýhodněného prostředí poměrně často dochází ke konfliktům, které jsou reakcí na způsobenou nejistotu, podrážděnost, frustraci a problémy v jiných oblastech, netýkajících se vzdělávání jejich dítěte. V takových případech by si učitelky neměly brát osobně zvýšený hlas či expresivní výrazy rodičů. Takto vzniklé konflikty většinou ani neovlivňují vzájemný vztah učitelka – rodič.

 

  • zahlcování rodičů informacemi

Dalším problémem může být zahlcení rodičů informacemi, nabídkami, požadavky a až přehnaná péče ze strany učitelek. Spěch a řešení přílišného množství věcí najednou může být příčinou neúspěchu. V komunikaci bychom měli postupovat od nejpodstatnějšího k méně podstatnému a nepožadovat moc věcí najednou. Je jistě dobré informace dávkovat a začít s komunikací co nejdříve.

 

  • zbytečná snaha učitelek

Rizikem může být také vyhoření, přepracování či psychické vyčerpání učitelky, která může mít pocit, že se snaží o efektivní komunikaci zbytečně, bez jakýchkoliv výsledků.


 

9. Závěr


Komunikace je projevem lidského jednání, lidského chování. Je základem pro sdílení informací. Podle toho, jak člověk komunikuje, dokážeme odhadnout jeho povahové rysy, zjistíme jeho znalosti či schopnosti. Proto je v životě komunikace tak důležitá. A pokud jde o naše děti, považujeme efektivní komunikaci o to více za podstatnou a důležitou.

V moderní době je ústní komunikace často nahrazována jinou formou komunikace (e-maily, telefony apod.). Věřte však, že žádná z těchto alternativních forem komunikace nemá takový efekt a takové výsledky jako komunikace ústní (okamžitá zpětná vazba, možnost vycítit z komunikace něco více – pocity, skutečné úmysly apod.).

Rodiče dětí jsou ti, kteří v první řadě vychovávají své děti, mají největší vliv na vývoj dětí a jsou zodpovědní za jejich vzdělávání. Z toho vyplývá i možnost rodičů spolurozhodovat o průběhu vzdělávání dítěte. To by si měly učitelky v mateřských školách uvědomit při jednáních s rodiči a akceptovat to.

Pokud zvládneme efektivně komunikovat s učitelkami svých dětí v mateřské škole a navážeme s nimi maximální možnou spolupráci, vytvoříme základ pro spokojenost našeho dítěte v mateřské škole a zajištění co nejlepší péče a výchovy ze strany učitelek. To, jak komunikují rodiče s učitelkami ve školce, dítě velmi silně vnímá a může takové jednání a takovou komunikaci převzít jako vzor pro jednání s ostatními lidmi, včetně rodičů a učitelek. Je tedy v nejlepším zájmu nás všech pokusit se o dosažení efektivní komunikace a spolupráce.

 

10. Zdroj


KOČÍ, L.: Rodiče můžou ve školkách měnit prostředí a řešit potíže. Projekt Rodiče vítáni, 2015. Dostupné na http://www. rodicevitani.cz.
Mateřská škola U Jezu, Žatec, webové stránky http://msujezu.cz
MÍKOVÁ, R.: Spolupráce rodiny a školy, 2015.
VENCLÍČKOVÁ BARANNIKOVÁ, Z., KADICOVÁ, E.: Komunikace s rodiči dětí předškolního věku, Vzdělávací centrum Podkrušnohoří, 2014.
VÍTEČKOVÁ, M.: Nejčastější poradenské problémy a jejich řešení pro učitele mateřských škol, Beroun, 2013.

 

<< zpět na KuliFerdí BLOG 

 

Mohlo by vás zajímat

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Volejte284 028 940