VÝVOJ DÍTĚTE OD 3 DO 6 LET – část III. – Kognitivní vývoj dle Piageta

 

VÝVOJ DÍTĚTE OD 3 DO 6 LET – část III.

 
Ing. Iva Fínová

KOGNITIVNÍ VÝVOJ DLE PIAGETA

Mluvíme-li o kognitivním neboli poznávacím vývoji dítěte, jedná se o zvyšování jeho inteligence a schopnosti správně uvažovat.
Kognitivní vývoj dětí (ale i mládeže) spočívá tedy ve vývoji poznávacích funkcí, jako je vnímání, představování, fantazie, schopnosti, myšlení, usuzování, inteligence, pozornostpaměť.

Problematikou kognitivního vývoje se zabýval především Jean Piaget. V procesu adaptace získává dítě prostřednictvím vyvíjejících se poznávacích struktur o vnějším světě řadu poznatků, které jsou organizovány do tzv. schémat, jejichž obsahem mohou být motorické návyky i nové informace. Tato schémata se během vývoje ustavičně obohacují a upřesňují, takže přizpůsobení dítěte ve vztahu k vnějšímu světu se postupně zdokonaluje. Za základní princip Piaget považoval kombinaci, prolínání dvou komplementárních procesů, a to aktivnější asimilace a pasivnější akomodace.
Asimilace spočívá v přijímání, osvojování si či „pozření“ nových zkušeností. Tyto nové zkušenosti však nemusejí být v souladu s dosavadní kognitivní strukturou, s úrovní poznatků a kapacitou mysli člověka.
Akomodace znamená přizpůsobení se novým prvkům, aby se obnovila rovnováha.
Oba procesy fungují už od útlého věku. Novorozenec cucá nejprve vše, co se dotkne jeho pusinky (asimilace), ale po několika měsících zkušenosti porozumí, že něco může být cucáno (prsty, matčiny prsy) a něco ne (tuhý papírek) – to je akomodace.
Piaget byl přesvědčen, že intelektuální vývoj je přímým pokračováním vrozeného biologického vývoje. Podle Piageta je dítě po narození vybaveno řadou psychomotorických reakci, jež jsou strukturálním východiskem pro rozvoj poznávacích procesů.

Jean Piaget rozlišoval čtyři hlavní stadia vývoje dítěte, přičemž druhé stadium se dále dělí na dvě substadia. Pořadí těchto stadií je zákonité a neměnné.
Nás nejvíce v tuto chvíli zajímá stadium druhé, zahrnující obě substadia. Jím procházejí dětí ve věku od 3 do 6 let (2–7 let, pokud zahrneme období celého druhého stadia).

 

1. stadium – senzomotorické (od narození do 2 let věku dítěte)

 
Děti si zpočátku uvědomují pouze požitky z vnějšího i vnitřního prostředí (z okolí a z vlastního těla). Později se jejich schopnosti vnímání i pohybu prohlubují, děti s nimi experimentují – dítě se učí rozumět okolnímu světu prostřednictvím fyzikální manipulace s různými předměty, čímž získává poznatky o jejich vlastnostech a vzájemných vztazích a učí se s nimi zacházet. Nové poznatky získává mj. tím, že různé předměty strká do úst, okusuje, strká do nich, shazuje je atd.
Ke konci období jsou již děti schopny přemýšlet, co by se mohlo stát, aniž by stavěly na přímé manipulaci s věcmi. Za zlomové se také považuje dosažení vědomí „stálosti předmětu“ – dítě si uvědomuje, že skrytý předmět nepřestává existovat.
V této etapě dítě nemá k dispozici řeč, kterou by mohlo označovat své zkušenosti nebo je symbolizovat. Je bezvýhradně odkázáno na svou bezprostřední zkušenost. Děti vidí a cítí, co se děje, ale nemají možnost své zkušenosti kategorizovat.
Děti mezi prvním a druhým rokem života jsou schopny uchovávat informace v paměti, relativně dobře rozumí řeči a reagují na ni, i když v tom hrají významnou roli neverbální signály. Mnohé objekty označují slovy (verbálními znaky), byť je mnohdy vyslovuji velmi nedokonale.

 

2. stadium – předoperační (od 2 do 7 let věku dítěte)

 
V tomto období dítě imituje pravidla podle hry starších, ale hraje si samo a podle vlastní interpretace pravidel.

a) substadium symbolického a předpojmového myšlení (od 2 do 4 let věku dítěte)
Dítě je již schopno uvažovat (a mluvit) o předmětech a událostech v symbolických pojmech, hrát si s fantazijním prvkem, kdy dítě při hře používá různé předměty jako náhradu za jiné, např. telefonuje pomocí vodovodní hadice či ruční sprchy, symbolicky „vaří“ v kyblíčku na písku apod. Existují také symbolické činnosti – uspávání panenky nebo medvídka.
Důležité je také vnímání časových souvislostí.  Formování pojmů je složitý myšlenkový proces, jehož podstatou je třídění, srovnávání a zobecňování, tedy poměrně složité myšlenkové operace. Ditě ve věku dvou či tři let používá tzv. předpojmy. Pes je pro něho především pes, který běhá doma na dvoře, slimák je to, co vidělo venku na zahradě. Uvidí-li venku na procházce jiného slimáka, je přesvědčeno, že je to ten „jeho“, který se objevil na jiném místě.
       
b) substadium předoperačního názorného egocentrického myšlení (od 4 do 7 let věku dítěte)
Dítě je sice schopné uvažovat v symbolických pojmech, dosud však nemá rozvinuté „organizující koncepty“, selhává v konzervačních úlohách, není schopné provádět logické myšlenkové operace, jako je příčinnost („řeky jsou, aby po nich jezdily lodě“), množství (přelijeme-li před zraky dítěte tekutinu z nízké široké sklenice do vyšší úzké, řekne, že v té druhé je tekutiny více), kategorizace a klasifikace (nerozezná spolehlivě nadřazené a podřazené pojmy), úhel pohledu (v tomto ohledu je dítě egocentrické, předpokládá, že všichni vnímají věci tak, jako ono) apod.
Proces asimilace zde převládá nad akomodací. Ditě usuzuje podle toho, co vnímá, a percipované fenomény nijak nekoriguje jinými poznatky. Tedy „je-li to vyšší, je toho více“. Jeho myšlení dále chybí reciprocita, tj. schopnost rozpoznat, že změny v jedné dimenzi mohou být kompenzovány změnami v jiné dimenzi. Dětskému myšleni chybí zvratnost, je jednosměrné.
Pro myšlení děti předškolního věku je dále charakteristický egocentrismus, jehož podstatou je neschopnost chápat, nebo dokonce vnímat určité jevy z hlediska druhých lidi.

 

3. stadium – konkrétních operací (od 7 do 12 let věku dítěte)


Dítě například logicky chápe stálost počtu, množství a hmotnosti a podstatu konkrétních událostí, začíná poznávat, představovat si, prožívat, rozhodovat se. V tomto věku většina dětí dospívá k principu konzervace – když se mění tvar, nemění se množství, lépe si uvědomují příčinnost, jsou schopny lépe pojmenovat vnější příčiny jevů, lépe uvažují i o tom, jak prožívají a přemýšlejí ostatní lidé. Nejsou však ještě schopny abstrakce.

 

4. stadium – formálních operací (12 let a výše)


Jedná se například o abstraktní myšlení, metodický postup, vytváření hypotéz a prognostické myšlení (co se v budoucnu může stát). Tohoto stadia nedosahují ani mnozí dospělí. Schopností a dovedností abstraktního myšlení je ovlivněna celá osobnost člověka.

 

Zdroj:

KOHOUTEK, R.: Stadia kognitivního vývoje podle Jeana Piageta.
KOHOUTEK R.: Kognitivní vývoj dětí a mládeže, 2010
PLHÁKOVÁ, A.: Teorie kognitivního vývoje, Varia Psychologica X, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 2015

  

 

Zpět na KuliFerdí BLOG zde.

 

 

Připravili jsme pro vás shrnutí celé konference o předškolním vzdělávání KuliFerda a jeho svět včetně odkazů na prezentace a video záznam z panelové diskuze.



 

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Volejte284 028 940