VÝVOJ DÍTĚTE OD 3 DO 6 LET – část IV. – Morální vývoj dle Kohlberga

VÝVOJ DÍTĚTE OD 3 DO 6 LET – část IV.
Ing. Iva Fínová

 

MORÁLNÍ VÝVOJ DLE KOHLBERGA

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak se vyvíjí morální vlastnosti u dětí? Například kdy je dítě zodpovědné za své činy a náleží mu za ně trest a kdy je příliš malé a není vhodné ho za přečiny trestat?
Morálka je systém pravidel, která říkají, co je dobré a co zlé, co člověk má dělat a co ne. Tato pravidla nebo principy vycházejí ze společnosti, ve které žijeme, a některá mají hluboký základ v podstatě naší existence.
Jak se člověk stane morálním? Morálním se člověk stává už od svého raného dětství. Již od dětství si jedinec postupně zvnitřňuje požadavky, které jsou na něj kladeny. Postupně je přijímá za své. Tento proces se neděje přes noc. Jde o poměrně dlouhý vývoj. Ze začátku děti neplní své povinnosti proto, že by cítily, že to tak má být, ale proto, aby se zavděčily nějaké autoritě, nejčastěji rodičům.
Dítě hodnotí činy podle důsledku, ne podle motivu, např.: dvě děti rozbijí vázu - jedno dítě to udělá úmyslně, druhé omylem. Dospělý člověk ví, že horší přečin udělalo první dítě. Malé dítě to však nevidí. Pro něj je důležité to, že je rozbitá váza. Už nehodnotí, jak se to stalo. Proto oba činy jsou pro malé dítě stejně špatné.

Americký psycholog Lawrence Kohlberg se zabýval vývojovou psychologií, vývojem pojmů a morálního myšlení. Při své práci vycházel z pojetí kognitivního vývoje dítěte Jeana Piageta.
Kohlberg navazuje na dřívější představu, že existují určitá stadia morálního vývoje člověka, která souvisejí s jeho věkem a rozumovými schopnostmi. Tato stadia na sebe navazují, všichni jimi procházíme, žádné nemůžeme vynechat a náš vývoj může na kterémkoliv z nich skončit. Zastával názor, že kognitivní vývoj (tedy zvyšování inteligence a schopnosti správně uvažovat) je nutným předpokladem vývoje mravního, ale dosažení vyšších kognitivních stadií ještě neznamená vyšší stupeň morálky.
Kohlberg tvrdí, že nezáleží ani tak na tom, jaký názor máme, ale spíše jakým způsobem jsme k němu dospěli. Jinými slovy: pokud chlapec rozbije talíř ve spíži, nezáleží na tom, zda jej potrestáme či ne. Rozhodující jsou totiž aspekty situace: zda chtěl donést matce chléb, nebo ze spíže kradl čokoládu; zda se přiznal, nebo nehodu zatajil.

Kohlberg definoval šest hlavních stadií vývoje morálky (seskupených do tří obecnějších kategorií), zabýval se především schopností lidí uvažovat mravně v abstraktních situacích, nikoliv jejich odvahou využívat vlastní mravní potenciál v reálných situacích.
Nejvýznamnějším stadiem pro náš článek s tématem „Vývoje dítěte od 3 do 6 let“ je stadium první, kterým procházejí děti předškolního věku.

 

1. Prekonvenční úroveň morálky (2–7 let věku dítěte)


V tomto období není zatím u dítěte vyvinut smysl pro morálku, ale jeho chování může být tvarováno prostým zpevňováním. Dobro a zlo jsou vysuzovány podle vnějších důsledků, ne podle věrnosti etickému kodexu. Jednodušeji řečeno, děti v tomto věku moc nezajímá, co je správné a co špatné z hlediska etiky a morálky, ale to, zda za daný čin dostanou vynadáno či jiný trest, nebo za něj budou pochváleny či odměněny. Toto stadium se dále člení na substadia:
a) orientace na trest (stručně vysvětleno jako „poslouchá příkazy, aby se vyhnul potrestání“) – dítě vnímá každou potrestanou činnost jako špatnou, a je proto pro ně dobré dělat to, co je odměňováno, a vyhýbat se tomu, co je špatné. Hlavním motivem jeho chování je strach z trestu. Klíčovou roli tedy hraje výsledek, nikoli úmysl. Na druhou stranu by rodiče měli při reakci na dětské činy a přečiny přihlédnout k tomu, jaký úmysl dítě v té době a situaci mělo – např. zda dítě ten hrnek s mlékem, místo toho, aby ho na požádání doneslo mamince, vylilo schválně, nebo to byla opravdu nehoda, když chtělo hrnek vzít do ruky apod. Dítě zná sankce (důsledky) a chová se podle toho. Mluvíme tedy o situačně vázané morálce. Autoritu však poslouchá jen proto, aby se vyhnulo trestu – kdyby vědělo, že autorita nad ním nemá dohled a o jeho prohřešku se nedozví, neposlouchalo by.   
b) orientace na odměnu (stručně vysvětleno jako „chová se tak, aby byl odměněn“) – označováno také jako stadium naivního instrumentálního hédonismu. Dobro je představováno výrokem „co z toho mám já?“. Typická je snaha vyhýbat se negativním důsledkům vlastních činů, současně se objevuje větší rafinovanost myšlení dítěte. Vzniká cit pro spravedlnost, který má zatím podobu rovnostářského fanatismu. V této době se objevuje také počátek jednoduché reciprocity, charakterizované pojetím „něco za něco“, neboli „pomůžu ti s úklidem vyžehleného oblečení, když ty mně pomůžeš s úklidem hraček v pokojíčku“. Dítě ví, že dodržovat pravidla je správné, ale pouze když je to přímo v jeho osobním zájmu. Toto stadium je zaměřené na uspokojování vlastních potřeb. Projevuje se zde snaha o získání maximálních výhod.

 

2. Konvenční úroveň morálky (7–11 let věku dítěte)


Konvenční úroveň morálky se dále dělí na substadia:
a) orientace na to, být hodným dítětem (stručně vysvětleno jako „přizpůsobuje se tak, aby se vyhnul nesouhlasu druhých“, neboli „správné je to, co za správné považují ostatní“). Dítě se zabývá normami svých vztažných skupin (rodina, přátelé, spolužáci ve škole apod.). Důraz je tedy kladen na vztahy. Dítě chce plnit to, co od něj očekávají blízcí. Chce být považováno za dobrou dceru, syna, kamaráda atd. Před učiněním rozhodnutí zvažuje pocity a potřeby druhých. Objevuje se schopnost rozpoznat zájmy druhého a vzít v úvahu i perspektivu třetí osoby. Jedinec si uvědomuje, že je dobré žít podle toho, jak společnost očekává, že žít budeme.
b) orientace na řád a zákon (stručně vysvětleno jako „chová se tak, aby plnil své povinnosti, aby předešel pocitům viny ze selhání“). Tento stupeň se vyznačuje dodržováním zákonů a pravidel. Lidé v tomto stadiu se cítí být podřízeni zákonům a svým závazkům, kterým jsou do jisté míry vydáni na milost a nemilost. Zákon musí být silnější než citová touha porušit jej kvůli osobě nebo mezilidským výhodám. Mluvíme o tzv. právním pozitivismu, kdy řádně nastolené zákony mají bezpodmínečnou platnost. Činy jsou hodnoceny podle toho, zda přináší ztrátu na cti. Dalším kritériem je pocit viny, který se snažíme minimalizovat.


3. Postkonvenční úroveň morálky (12 let a výše)


a) orientace na společenskou smlouvu (stručně vysvětleno „jedná tak, aby byl obecně prospěšný, aby měl uznání vrstevníků a tak i sám sebe“, neboli „zákony byly udělány pro člověka, ne člověk pro zákony"). Dochází ke kontroverzi mezi pozitivistickým právem a právem stojícím nad zákony.  Osoba v tomto stadiu ví, že zákon nelze vzít do vlastních rukou, ale že je možné přijmout perspektivu nadřazenou právu, a tak rozeznat, kdy vede použití práva k bezpráví. Účelem zákonů je chránit práva člověka a ne je porušovat, a proto, nastane-li velmi specifická situace, je nutné zákon změnit nebo jej vyložit nově. Do tohoto stadia dospěje méně než 15 % všech lidí, minimální věk je podle Kohlberga 25 let.
b) stadium univerzální etiky (stručně vysvětleno „jedná podle vlastních etických principů – spravedlnost, rovnost“). Daná osoba se orientuje na svědomí či principy. Jedná se také o „orientaci na nadindividualitu“, kdy se morálka řídí sadou hluboce individuálních zásad. Dotyčný nabývá přesvědčení, že každý jednotlivec má právo na život, svobodu a spravedlnost. A že hodnota jediného života je důležitější než názor většiny. Čin je veden snahou o poctivost. Jedinec se zaměřuje na své svědomí. Podle Kohlberga se do šestého stadia morálního vývoje dostane asi jen 10 % dospělých.
Proto je toto období označováno pouze jako hypotetické. V dnešní době ovšem psychologové většinou soudí, že vyšších stadií dosahuje větší množství lidí a v nižším věku.


Způsob identifikace stadia morálního vývoje


K určení stadia, ve kterém se daný jedinec nachází, používal Kohlberg tzv. morální dilemata. Jednalo se o jednoduché příběhy s morální zápletkou a dvěma možnými konci. Zřejmě nejznámější je tzv. Heinzovo dilema:
„V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu radia, kterou jeden lékárník v témže městě právě přednedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za radium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjčil peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá, a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást.“

Podle toho, kterou odpověď dotyčný zvolil, pak určil, v jakém stadiu morálního vývoje se v dané době nacházel.
Když například někdo odpoví, že by neměl Heinz krást, aby se vyhnul vězení, anebo naopak, že by měl krást, protože když nechá manželku umřít, mohl by mít pak potíže se zákonem, odpovídají takové reakce prvnímu stadiu – orientaci na trest. Odpoví-li někdo, že krást se prostě nesmí, ať je situace sebetěžší, patřila by jeho reakce zřejmě k pátému stupni morálního vývoje – orientaci na společenskou smlouvu, kde je důležitá společenská dohoda o tom, že se nesmí krást. Nejvyššího stadia by asi dosáhl ten, kdo odpoví, že i když si je vědom porušení zákona a s tím spojených následků, přesto je správné lék ukrást, a snažit se tak zachránit manželce život.
Kohlberg udává, že v prvním a druhém stadiu morálního vývoje se nacházejí děti asi do věku 10 let, pak začínají hodnotit činy podle názorů druhých, čímž se dostávají do třetího a čtvrtého stadia. Poslední dvě stadia vyžadují od člověka schopnost abstraktně myslet a také bez potíží projít předchozími stadii.


Zdroje:

KULHÁNEK, J.: Morální vývoj člověka, 2001
http://www.wikipedia.org

   

Zpět na KuliFerdí BLOG zde.

 

Připravili jsme pro vás shrnutí celé konference o předškolním vzdělávání KuliFerda a jeho svět včetně odkazů na prezentace a video záznam z panelové diskuze.


 

 

 

 

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Volejte284 028 940