MALÍ ZPĚVÁČCI

Malí zpěváčci

 

Ing. Veronika Růžičková, Dr.

 

1. Hudba na každém kroku

1.1 Integrativní přístup v hudební výchově předškolních dětí
Požadavek na hudební a hudebně pohybové činnosti v předškolním vzdělávání jasně formuluje RVP PV. Hudební aktivity předškolních dětí prostupují všemi vzdělávacími oblastmi a obohacují je. Integrativní pojetí hudební výchovy slučuje činnosti pěvecké, hudebně pohybové, instrumentální i poslechové. Zpíváme, tančíme, nasloucháme a tvoříme. K tomu také písničky doprovázíme hrou na tělo nebo na jednoduché nástroje. V nejširším významu integrativní přístup vyhledává a prohlubuje přesah hudební výchovy do jiných oborů a propojuje hudební zkušenosti s nehudebními. V návaznosti na písničky můžeme procvičovat barvy, počítání, směry, orientaci v prostoru, smyslové vnímání, dále rozvíjíme pohyb, sociální cítění, mluvní pohotovost a slovní zásobu, vyjadřování všemi možnými způsoby, paměť, tvořivost a mnoho dalších dovedností.
 
1.2 Pojďme se potěšit s hudební výchovou
Přivítáme se písničkou a kromě zpívání si pohrajeme do rytmu s padákem, připomeneme si pranostiky, budeme luštit hudební hádanky, zabubnujeme si na dětské bábovičky, zahoukáme jako sanitka nebo policejní auto, naučíme se a zopakujeme si písničky, zahrajeme na rytmické nástroje, vyřešíme úkoly z pracovního listu a uprostřed učebny si zaskáčeme panáka. Ještě vyzkoušíme taneček na hudbu z CD a vyrobíme si vlastní nástroje. Rozloučíme se zazvoněním na zvoneček.
 

2. Přivítání

2.1 Písnička na uvítanou
K hudebním činnostem se můžeme svolávat písničkou na uvítanou. Využijeme cvičební pomůcku „padák“, která nám vymezí prostor, okolo kterého se vstoje shromáždíme. Výchozí formací je kruh kolem rozloženého padáku.
 
Pojďte všichni rychle k nám, písničku tu pro vás mám,
pojďte všichni rychle k nám, ať nikdo není sám.
Vítám všechny zpěváky, princezny i siláky,
hodné děti, plyšáky a taky rošťáky.
 
Úvodní písničku doprovodíme tleskáním a navážeme znázorňováním různých pohybů na stejnou melodii. Pohyby navrhují děti, když jim položíme otázku: Co bychom mohli ještě dělat? Zpívat! Větší se vyjádří slovně, menší nerozmluvené nebo ostýchavé děti pohybem. Pohupování do rytmu v kolenou jde většinou s radostí každému.
Pojďte rychle všichni k nám, já si s vámi zazpívám. Pojďte všichni rychle k nám, já si zazpívám. Zpívání předvádíme tak, že přiložíme ruce k ústům jako hlásnou troubu. Dále zkusíme varianty: já si s vámi zapleskám, zadupám, zamávám, zaběhám… Tleskání znamená pohyb rukama, pleskání představuje úder ruky o stehno, někdy použijeme střídavé pleskání pravé a levé ruky.
Může se nám hodit i trochu jiný rým: pojďte všichni, já to vím, já se s vámi zatočím, popř. já si s vámi poskočím. Zkusíme podpořit kreativitu a vyzveme děti, aby nás něčím překvapily.
 
2.2 Obměny přivítání během roku
V průběhu roku můžeme podle situace a roční doby vymýšlet a přidávat vlastní texty a nápady i s trochu jinou strukturou verše (Příloha 1 – noty).
Přivítání zvolíme rytmické a krátké, teprve když se stane rutinou, postupně přidáváme další text.
 

3. Hudebně pohybové aktivity

3.1 Hudebně pohybová rozcvička
Pohyb nás aktivizuje, uvolní napětí, navede soustředění na záměrnou činnost. Plynulost a pravidelnost pohybu podpoříme říkadly, kratičkými básničkami i jednotlivými rýmy. Ty můžeme podložit jednoduchou melodií. Buď si vymyslíme vlastní, nebo si ji vypůjčíme z nějaké jiné písničky.
 
3.2 Hudebně pohybové aktivity s padákem
Všechny barvy dobře znám, na kterou si stoupnout mám [1] (Příloha 1 – noty). Chodíme v rytmu říkadla okolo padáku a vyvoláváme děti. Vyvolané dítě určí, na jakou barvu si máme stoupnout, dospělý to nahlas zopakuje. Menším dětem, kterým ještě dělají barvy potíže, zároveň ukazujeme správnou barvu na velké barevné kartě (papír velikosti alespoň formátu A5), příp. na nějakém oblečení či předmětu v místnosti. Slovně si můžeme pomáhat přirovnáním – zelená jako tráva, červená jako jahoda.
 
↑Nahoru a ↓dolů ↑budem cvičit ↓spolu. Zvedáme padák a stahujeme jej k zemi. Veršík říkáme rytmizovaně, pohyb padáku odpovídá významu textu. Nejprve si pro všechny případy ukážeme, kde je nahoře a kde dole (strop je nahoře, podlaha je dole). Pohyb padáku sledujeme zrakem.
Zajíček v své jamce – tahle písnička je záminkou, jak se dostat k pojmenování částí těla, příp. k procvičování šikovného jazýčku. Sedneme si na okraj padáku čelem ke středu, doprostřed dáme plyšového zajíce a ptáme se, co je na něm zvláštního. Přece veliké uši! Ukazujeme si, kde máme svoje uši, oči, bradu, ruce, nohy, ramena, kolena. S většími dětmi můžeme odbočit k písničce Hlava – ramena – kolena – palce, zvolíme jednodušší provedení, při kterém sedíme na zemi s pokrčenýma nohama. Učitelka svým pohybem nepatrně předbíhá text, aby děti měly nápovědu. Nevolíme příliš rychlé tempo. Od hrubé motoriky se dostaneme až k oromotorice (a procvičování obratnosti mluvidel) a ukážeme zajíčkovi, jak umíme vystrkovat jazýček, olíznout horní a dolní ret, pravý a levý ústní koutek, najít jazýčkem svoje horní a dolní zoubky, mlaskat apod. Nakonec plyšovému zajícovi zazpíváme písničku Zajíček v své jamce, kterou zakončíme výskokem.
Vítr fouká, vítr fouká, až se vlní celá louka (podle[2]). Deklamujeme rytmicky veršíky a trénujeme střední vlny, veliké vlny při bouřce (shodný pohyb oběma rukama), malé vlnky ve vánku (protipohyb pravé a levé ruky) i rychlé divoké vlny. Říkadlo spojíme s nácvikem intenzity pohybu a zvuku a také se střídáním a změnou různých temp (středně, rychle, pomalu až do uklidnění).
 
3.3 Využití pranostik
Skvělým zdrojem pro rytmické činnosti, ať už s padákem, nástroji, či pro hru na tělo, jsou pranostiky. Vybíráme si takové, které se rýmují, příp. se jimi inspirujeme a text si upravíme do pravidelného rytmického schématu. Někdy stačí přehodit pořádek slov ve větě či pranostiku zkrátit. Pranostiky připomínají zkušenosti s počasím vázané na významná období v roce.
Nabízím k rytmizaci veršíky vycházející z pranostik. Šipky znázorňují pohyb padákem ↑nahoru a ↓dolů. Za zmínku stojí, že je třeba podle textu (typu verše) volit provedení v sudém metru (2/4 a 4/4 takt) nebo lichém metru (3/4, 6/8 takt). Tempo volíme odpovídající možnostem práce s padákem. Pokud dosáhneme dobré souhry ve skupině, můžeme se u některých pranostik v sudém metru pokusit o provedení v dvojnásobném tempu.
 
Leden: 4/4 ↑Na Tři krále ↓mrzne stále.
Únor: 2/4 ↑Únor ↓bílý, ↑pole ↓sílí. Dlouhé slabiky navozují spíš volnější tempo.
4/4 ↑Na Hromnice ↓rukavice, ↑přijdou ještě ↓metelice.
6/8 ↑Na svatou ↓Dorotu ↑odmeť sníh ↓od plotu.
4/4 ↑Na svatého ↓Matěje ↑budou ještě ↓závěje.
Březen: 4/4 Zima, kterou březen nese, dlouho s námi ještě třese [3].
Rytmizujeme potřásáním padákem, pravá a levá rukou jdou v protipohybu na každou slabiku.
4/4 ↑ Na svatého ↓Řehoře ↑čáp přiletí ↓od moře, ↑žába hubu ↓otevře, ↑líný sedlák ↓neoře.
Duben: 6/8 ↑Březen, ↓za kamna ↑vlezem. ↓– ↑Duben, ↓ještě tam ↑budem. ↓–
Tato pranostika je náročnější, protože padák klesá na pauzu v textu. 
4/4 ↑Svatý ↓Jiří ↑k létu ↓míří.
 
Další pranostiky najdeme na www.pranostika.cz.
Myslím, že drobné úpravy textu pranostik si můžeme dovolit. Jedná se o lidovou slovesnost, pro kterou je charakteristická proměnlivost, ústní podání, různé verze. Stalo se mi, že jsem si pranostiku upravila a pak jsem ji v jiném zdroji dodatečně našla tradovanou i v té „mojí“ upravené podobě. Jedna pranostika mívá mnoho jazykových podob.
 
3.4 Rytmické cvičení s „bábovičkami“
Použijeme hračky na písek – místo bubínků formičky a kyblíčky na písek, místo paliček lopatičky. Bubnování je oblíbenou aktivitou, která může být pro všechny odměnou za práci s hudebními hádankami. Každý dostane jednu bábovičku a jednu lopatičku. Známé říkadlo z pískoviště, deklamujeme s výraznou rytmizací textu a ťukáním akcentujeme každou slabiku. Provádíme rozptýleni v prostoru, v kleku na zemi.
 
Ťuky, ťuky, bábovičko, podívej se na sluníčko.
Jestli se mi nepovedeš, tak do Prahy nepojedeš.
Jestli se mi povedeš, tak do Prahy pojedeš.
 
Děti vyklopí bábovičku a řeknou, jestli se povedla. Většinou někdo řekne, že se nepovedla, to je pro nás příležitost celou akci zopakovat. Pokud se všem povedla, tak pro velký úspěch vyrobíme ještě jednu.
Hudební záměry – střídáme ťukání ve forte (nahlas) a pianu (potichu). Forte použijeme, když „bábovka nejde vyklopit“, piano zkusíme, když se nám bábovka předtím rozbila, protože jsme ťukali moc silně. Trénujeme prodloužený výdech na hlásku šššš – řekneme, že nám došel v pískovišti písek a musíme objednat nákladní auto s novým pískem. Napodobujeme sesýpání písku z korby zvukem šššš (čím delší šššš, tím víc písku). Potom musíme písek z velké hromady přeházet do pískoviště, a to buď v sudém metru na slova hej – šup, hej – šup, nebo v lichém metru na slova á – dva – tři, á – dva – tři. Pískoviště musíme uplácat, a to v rychlém i pomalejším tempu. Po vyrobení každé bábovičky také procvičíme nádech nosem. Narovnáme se do vysokého kleku a pozvedneme ruku s imaginární bábovkou před obličej (spíž níže pod nos) a přivoníme (nevystrkujeme bradu). Můžeme navázat diskusí na téma rodina, vztahy – koho pozveme na bábovku, kdo u nás doma peče.
Bábovkové říkadlo v různých variantách zopakujeme 3krát až 4krát.
Zůstaneme v kleku a ilustrujeme pohybem říkadlo: Meleme, meleme kávu pro dědka a bábu, protože „naše“ babička s dědečkem by si dali k bábovce kafíčko.
Spojenýma rukama před tělem opisujeme kruhy a odhazujeme zrnka. Procvičíme si tak počítání. Ještě můžeme poukázat na citové zabarvení dvojice slov bába, dědek oproti slovům babička, dědeček.
Pro nacvičení správného nádechu opět přivoníme – tentokrát ke kafíčku.
Pro hry s rytmem si vyrobíme podle návodu jednoduchá chrastidla (Příloha 2 – nástroje a pomůcky).
 
3.5 Skákání panáka v místnosti
Skákací panák je moje vlastnoručně ušitá pomůcka. Kromě skákání na něm procvičujeme počítání, tvary, barvy, číslice (Příloha 2 – nástroje a pomůcky). Skáčeme pouze jednosměrně, od nohou směrem k hlavě, aby nedocházelo ke srážkám.
Propojení s hudební výchovou je prostřednictvím veršíku: Tvary najít dokážu, každou barvu ukážu. Ten zpíváme na melodii Sedí liška pod dubem. Pak řeknu, co mají děti ukázat: Ukažte mi žlutou barvu, modrý čtverec, číslici čtyři, dva puntíky.
 

4. Poslech

4.1 Hudební hádanky i pro nejmenší
Pro lepší soustředění na zvuk je vhodné potlačit zrakové vjemy. Buď jenom zavřeme oči, nebo navážeme na činnost s padákem. Padák naposledy zvedneme vzhůru, a než spadne, tak se pod něj děti schovají (to je třeba také natrénovat).
Divíme se: Kde jsou ty děti? Nejsou vůbec slyšet, asi tady nejsou. Děti většinou ztichnou a to je správný čas na poslechovou hádanku.
Posluchači zůstanou sedět na zemi pod padákem a nevidí, na jaký nástroj hrajeme. Musíme mít jistotu, že zvuk použitý v hádance děti znají, to znamená, že např. bubnovaly, slyšely flétnu, znají zvuk kláves, kytary, zvonečku atd.
Začínáme s co nejkontrastnějšími elementárními zvuky. Vyjdeme z vlastností tónu, kterými jsou barva, výška, intenzita a délka. Dětem tolerujeme zjednodušené názvy, které upřesňujeme (píšťalka – ano správně, téhle píšťalce říkáme flétna, piánko – ano, klávesový nástroj, správně říkáme klávesy). Pro začátek můžeme hádat nástroj podle barvy zvuku.
Dobře rozpoznatelné kontrastní dvojice jsou: buben – flétna, klávesy (klavír) – zvoneček, kytara –cyklistický zvonek (zvonek „na kolo“), rozdílné lidské hlasy – jde dobře realizovat v odpoledním kroužku rodičů a dětí (dítě – maminka – tatínek – babička – dědeček). Pokud mají úplně nejmenší potíže s pojmenováním, tak určují z nabídky: Slyšeli jsme buben, nebo zvoneček?
Pokročilejší rozeznají výšku tónu („ptáček“ a „medvěd“). Před hádankou předvedeme, jak zní ptáček a jak medvěd. Jindy děti mohou určovat sluchem, kolik mincí (knoflíků) jsme hodili do plechovky, přitom si hned procvičíme počítání.
Pětiletí poznají i kontrasty v melodii. Kontrastní je dvojice Halí, belí (3/4 takt, pomalé tempo s náladou ukolébavky, melodie na třech tónech) a Kočka leze dírou (sudý takt, rychlejší sled tónů se vzestupnou melodií, s větším rozsahem). Nevhodná kombinace je písnička Kočka leze dírou Sedí liška pod dubem, protože začínají stejnou melodií.
Dalším poslechovým úkolem je rozpoznání rozdílu v tempu (pomalu vs. rychle) a nejobtížnější úkol je rozpoznat podle nálady druh písničky (ukolébavka Halí, belí vs. pochodová Tluče bubeníček). Ukolébavku můžeme zopakovat a záměrně se dopustit chyby. Zahrajeme ukolébavku příliš hlasitě a upozorníme na to, že takhle nahlas je to špatně a nikdo by nemohl usnout. Poté zahrajeme správnou verzi potichu. Může následovat kolébání plyšáků v náručí.
Rozeznat kontrast v dur-mollové tonalitě (smutná a veselá písnička) je už náročný úkol pro děti s dlouhodobější hudební zkušeností.
 
4.2 Aktivní poslech písničky
Delší poslechové činnosti (dvouminutová písnička) můžeme zvolit buď formou pasivního poslechu (hudba k relaxaci, před usnutím), nebo formou aktivního poslechu, který je spojený s nějakým úkolem. Je to proces náročný na soustředění, hodí se pro předškoláky a musíme vystihnout vhodnou chvilku (např. po tanečku i jiné pohybové aktivitě, kdy si už všichni rádi sednou a odpočinou). Kvíz v pracovních listech je zaměřený na pozorné sledování textu písničky Měsíce [4], (text Václav Čtvrtek, hudba Pavel Jurkovič), ukázka ZDE samostatná písnička se dá koupit za 20 Kč ZDE. S touto písničkou je spojené sledování koloběhu roku. K tomu slouží i náš kalendář, jehož pracovní listy obsahují úkoly a obrázky k vybarvení (Příloha 3 – pracovní listy). Autorkou ilustrací je Iva Mekhedová. Pokud pracujeme s věkově smíšenou skupinou, tak se stane, že menší děti jsou s obrázkem hotové velmi rychle, zatímco předškoláci se zaujetím řeší úkol. Proto mám na jiném místě připravené skákání panáka pro ty, kdo už nepracují.
 

5. Zpěv a práce s písničkou

5.1 Prostředí pro zpěv, rozezpívání
Dodržíme zásady hlasové hygieny, v místnosti máme vyvětráno, nepřetopeno a nekřičíme. Neměli bychom být udýchaní z předchozí činnosti. V létě je vítaným osvěžením a zvlhčením vzduchu postřikovač na květiny. Ideální je stav po klidnější rozcvičce a protažení, bez strnulosti, s uvolněním, klidným dechem. Delším lehkým fouknutím pošleme ústy pusinku ze špiček prstů někomu na druhé straně místnosti, rozvlníme dechem třepetalku položenou na dlani (nastřihaný hedvábný papír nebo sáček). Nezvedáme ramena. Při rozezpívání napodobujeme různé zajímavé zvuky. Soustředěnost na rozezpívání nebývá dlouhá, takže je to krátká aktivita na jednu až dvě minuty. Inspirujeme se u zvířátek, kukáme jako kukačka ku-ku a mňoukáme několikrát jako kočička glissandem shora dolů. Přitom si kočička rukama rovná fousky od obličeje obloučkem dopředu a do stran [5] (rozšíření hrudníku, narovnání se). Zkusíme to samé o půltón výše a komentujeme to slovy, že kočička vylezla na vyšší větev. Plyšovou kočku můžeme držet v ruce a zvedat ji výš. Pro jiný zvuk nám pomohou autíčka, která dětem ukazujeme, a houkáme hú glissandem jako sanitky (ukázka ZDE) nebo jako policejní auta (ukázka ZDE). Průběh melodie si ukazujeme rukou. Hasičské „hoří“ je interval čisté kvarty, je obtížnější intonačně, větším rozsahem a vzestupným směrem. S předškoláky ho zkoušíme zpívat např. na tý-dý. Různé zvuky sirén použitelné i pro hádanku najdeme ZDE.
 
5.2 Zpívání a práce s písničkou
Jak zaujmout tříleté děti – melodicky jsou nejjednodušší říkadla založená na kukačkové tercii (jen dva tóny), dále říkadlové melodie se třemi tóny, pak elementární písničky na čtyřech a pěti tónech např. od Petra Jistela [6]. V lidových písničkách zařadíme pro nejmenší sloku v řeči zvířátek. Písničku Kočka leze dírou budeme zpívat na „mňau – mňau – mňau – mňau – mňau – mňau“ (kočičí řeč) a doprovodíme ji pohybovou ilustrací (ukazujeme rukama, jak kočka leze, naznačíme okno atd.). Skákal pes přeložíme do řeči pejsků „haf – haf – haf“ a rytmický doprovod vytvoří hra na malé rumbakoule, dají se pořídit 1 kus za 15 korun a nemají příliš ostrý zvuk. Aby se nám ozvy ozývaly přesně, držíme rumbakouli v dominantní ruce a ťukáme s ní do dlaně druhé ruky. V tomto případě vyťukáváme rytmus (ská-kal pes) čili slabiky. Komu dáme jaký nástroj? Učitelka nebo zdatnější hráč si vezmou hlasitější nástroj, který ostatní rytmicky vede (zvučnější ozvučná dřívka, větší rumbakoule). Pro malé a nerozezpívané děti je doporučený hlasový rozsah d1–a1, při zvětšování rozsahu směřujeme do vyšších poloh.
 
Čím zaměstnat předškoláky – ti již dovedou pochopit hru v pauze, ta se nabízí např. v písničce Kdybys měla má panenko sto ovec. Nejprve se ji naučíme zpívat a doprovodit hrou na tělo. Hodí se tleskání v pauzách a v refrénu střídavé pleskání pravé a levé ruky o stehna. Téma oveček můžeme zmínit v období Velikonoc, ale písnička se dá zpívat po celý rok. Sto ovec je hodně, tak spočítáme ovečky alespoň do desíti!
K provedení s instrumentací nám poslouží CD Zdeňka Krále Písničky pro malé zpěváčky [7], nahrávka nám umožní, abychom měli volné ruce. Použijeme malá ozvučná dřívka, mohou to být staré pastelky se zarovnanými konci, nařezané dřevěné tyčky z hobbymarketu nebo barevná plastová brčka. Čím je brčko silnější, tím lépe hraje. Malá znělost je v pořádku, není riziko, že někdo bude rytmiku překřikovat. K lidovkám se ale více hodí přírodní materiály – dřívka. Dohledáme také pěknou folklorní nahrávku Plzeňáčku ZDE, která je poněkud rychlejší. Jdeme dětem příkladem a na začátku písničky držíme svoje vlastní dřívka za zády. Gestikulací naznačujeme, kdy přijde ve zpěvu pomlka, do které vpadne naše sólo na dřívka. Pak dřívka zase schováme za záda. Refrén doprovodíme pravidelnou pulsací. Notace a text jsou v Příloze 1 – noty.
Stejná nahrávka se nám hodí i k tanečku. Výchozím postavením je kruh, stoj s rukama v bok, sloku doprovodíme tleskáním v pauze a natáčením trupu, při refrénu se točíme ve dvojicích na místě, při repetici refrénu obrátíme směr točení.
 
5.3 Písnička na závěr
Písnička na závěr je melodizované říkadlo s ukazováním podle textu.
 
Stavím, stavím věž, po schodech tam běž.
A v té věži visí zvonec, až zazvoní, bude konec. Až zazvoní, bude konec.
 
Postupně půjčím všem zvoneček a každý si na závěr zazvoní.
 

6. Doplňující komentář

6.1 Tvořivost
Průběžně podněcujeme tvořivost, a to jak vstřícnou atmosférou a přijetím odlišných nápadů, tak i nabídkou aktivit. Nejmenší většinou zaujme kreativita pohybová, větší děti se projeví i v oblasti výtvarné, jazykové a hudební. 
Chvilkové obrázky vytvořené dětmi z brček a víček jsou k dispozici v Příloze 4 – tvořivost.
 
6.2 Kolik nástrojů během řízené aktivity vystřídat
Při jednom dospělém na skupinu dětí se mi osvědčily zhruba dva nástroje či individuální pomůcky (jinak se soustředění na hudbu rozdrobí rozdáváním a sbíráním nástrojů). Vyzkoušení a experimentování se všemi nástroji můžeme nechat na konec řízené činnosti a vyhlásit na pár minut „volnou hru“ ve prospěch hudební tvořivosti. Je to radostná a poměrně hlučná záležitost.
 
6.3 Kdy zvolíme hudbu z CD?
Reprodukovanou hudbu zvolíme tehdy, když nemůžeme doprovázet vlastnoručně, protože osobně předvádíme dětem hru na rytmické nástroje. K podobné situaci dochází v okamžiku, kdy koordinujeme pohyb skupinky v prostoru.
 
6.4 Výběr CD s lidovými písničkami
Všímejme si, kolik instrumentalistů na CD doprovází zpěv. Doprovod bývá z úsporných důvodů často vytvořen pouze jedním hudebníkem za pomoci keyboardu a mnohdy to nevyzní pěkně. Nejčastější vadou je příliš mnoho bicích (i tam, kde se nehodí), jednotvárné aranžmá, příliš mnoho simulovaných nástrojů dohromady, mechanický strojový zvuk. Obvykle písničky hezky nazpívá školní sbor, ale celkový dojem je znehodnocen syntetickým zvukem doprovodu.
Nevhodný rozsah, příp. poloha pro dětský hlas bývá druhá častá vada. Písnička má třeba nevelký rozsah tónů, ale celá melodie je posazená příliš nízko (hlavně u dospělých interpretů).
CD, které má vyjmenováno na zadní straně několik instrumentalistů, nám nejspíš poskytne lepší zážitek. Dobrou referencí je i to, pokud se autoři dlouhodobě věnují tvorbě pro děti.
 
6.5 Mezioborové přesahy
Na každou hudební aktivitu můžeme navázat nějakou další nehudební činností. Můžeme vyjít z textu písniček. Pro ilustraci: písnička Jedna, dvě, tři, čtyři, pět nás provede počítáním, Já mám koně navozuje pohyb, pobíhání, změnu směru na signál, To je zlaté posvícení – jídlo, co je zdravé a co ne, houkání sirén – dopravní výchova.
 

7. Hudební výchova v rámcovém výchovném plánu předškolního vzdělávání

7.1 Naplňování RVP PV prostřednictvím hudební výchovy
Rámcový vzdělávací program hudební aktivity v předškolním vzdělávání přímo předepisuje. Ve čtyřech z pěti vzdělávacích oblastí se pracuje s hudebními a hudebně pohybovými činnostmi přímo. Rozvíjíme ovládání jednoduchých hudebních nástrojů (dítě a jeho tělo), vyjadřování se hudebními prostředky, hraní hudebních her rozvíjejících představivost a fantazii i naučení krátkých textů (jazyk a řeč), spolupráci při hudebně pohybových hrách (dítě a ten druhý), soustředěnost na receptivní aktivity (dítě a společnost).
V páté vzdělávací oblasti (dítě a svět) se dotýkáme hudby nepřímo, velmi často prostřednictvím ekologických nebo multikulturních témat.
Hudební a hudebně pohybové činnosti prostupují napříč všemi kapitolami RVP PV, což předurčuje hudební výchovu k tomu, aby se stala přirozeným propojením různých vzdělávacích aktivit.
 

8. Použitá literatura

[1] HURDOVÁ, Eva. Hrajeme si s padákem: hry s padákem, stuhami a šátky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 115 s. ISBN 978-80-7367-578-3.
[2] POSPÍŠILOVÁ, Zuzana a Petra POLÁČKOVÁ. Pohyb s říkadly pro nejmenší: pro děti od 6 týdnů do 5 let. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 124 s. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2769-1.
[3] TRNKOVÁ, Klára. Malý pranostikář. 1. vyd. Praha: Studio trnka, 2014, 55 s. Jiří Trnka. ISBN 978-80-87678-38-1.
[4] RÁKOSNÍKOVÁ, Jiřina. Hrajeme si u maminky. Kniha a CD, vyd. 4. Praha: Vyšehrad, 2013, 78 s. ISBN 978-80-7429-347-4.
[5] TICHÁ, Alena. Učíme děti zpívat: hlasová výchova pomocí her pro děti od 5 do 11 let. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 148 s. ISBN 80-7178-916-x.
[6] JISTEL, Petr. Písničky pro nejmenší díl 1, 2, vyd. Praha: Muzikservis 1996
[7] KRÁL, Zdeněk. Písničky pro malé zpěváčky s omalovánkami. Vyd. Praha: Computerpress 2008
Metodická opora:
KODEJŠKA, Miloš. Integrativní hudební výchova dítěte předškolního věku. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2002, 76 s. ISBN 80-7290-080-3.
LIŠKOVÁ, Marie. Hudební činnosti pro předškolní vzdělávání. Praha: Raabe, 2006, 165 s. ISBN 80-86307-26-3.
FRANTIŠEK SEDLÁK, Hana Váňová. Hudební psychologie pro učitele. Praha: Nakladatelství Karolinum. Recenzovali MARIE SLAVÍKOVÁ, Miloš Kodejška, redakce PETRA BÍLKOVÁ a grafická úprava JAN ŠERÝCH. Vydání druhé, přepracované a rozšířené. 2013. ISBN 9788024623030.
 

9. Další inspirace

  

ZPĚT na KuliFerdí BLOG

aktuality e-mailem

AKTUALITY
do e-mailu
ZDARMA

Odborné články a pozvánky na konference nebo semináře, nové informace o našich projektech.


Přihlášením k odběru souhlasíte se zpracováním os. údajů dle zákona. 

Volejte284 028 940