Bezvědomí je stav, při němž je částečně nebo úplně zastavena funkce centrálního nervového systému a postižený nereaguje na vnější podněty svého okolí – oslovení, dotyk.
Bezvědomí rozdělujeme do tří skupin, podle hloubky postižení.
Nejmírnější formou je tzv. synkopa – mdloba, ta trvá jen několik desítek vteřin a poté, co pomine, postižený nabude plného vědomí.
O něco déle trvající a hlubší stav bezvědomí nazýváme sopor, v tomto stadiu postižený nereaguje na oslovení, ani na mírný dotyk, avšak normálně reaguje na bolestivé podněty.
Nejvážnějším stadiem bezvědomí je kóma. V tomto případě již nemocný reaguje na bolestivé podněty jen mechanicky – v podstatě podvědomě, jeho tělo vyšle automatickou naučenou reakci pro tuto situaci. V mnohých případech kómatu ovšem postižený nereaguje na podněty vůbec.
Bezvědomí ale způsobují nepřímo i další onemocnění – jedná se zejména o epilepsii, v jejímž případě dochází v důsledku nesprávně fungujících nervových signálů ke křečím a ty vynutí „vypnutí mozku“, a cévní mozkové příhody, kdy se cévy ucpou a okysličená krev tedy ztrácí cestu do mozku. Dále může bezvědomí nastat při některých zánětlivých mozkových onemocněních, jako je meningitida a encefalitida. Mdloby také vyvolávají mozkové nádory a onemocnění krevního systému. Stav bezvědomí bývá většinou způsoben nedostatečným okysličením mozku, to může mít ale různé příčiny. V případě mdloby se jedná nejčastěji o nízký krevní tlak, vliv okolí – horké, dusné, vydýchané prostředí – či o přílišné emoční vypětí, které způsobí v mozku lehký „zkrat“.
Nejčastější příčiny: alkohol, epilepsie, úraz, nízká hladina krevního cukru (hypoglykemie), cévní mozková příhoda, otravy
Zdroj:
http://www.vitalia.cz/specialy/zasady-prvni-pomoci/bezvedomi/