Identita a role dítěte


Nástup dítěte do mateřské školy znamená výraznou změnu pro identitu dítěte.

Identitou můžeme chápat odpověď na otázku „Kdo jsem?“ a jako taková je

do značné míry určována odezvou ze sociálního prostředí. Jednotlivé zkušenosti dítěte

se postupně zevšeobecňují. Vývoj identity je nekončící celoživotní proces,

ale velký potenciál pro restrukturalizaci identity mají právě období přechodu

spojená s dalekosáhlými změnami (Niesel & Griebel, 2005).

Děti už nejsou batolátky, která jsou doma smaminkou, ale teprve se stávají předškolákem

se vším, co k tomu patří. Teprve až tento přerod nastane a dítě svou

novou identitu předškoláka přijme, může se ve školce začít cítit dobře a všestranně

se zde rozvíjet (Winner, 2015).

S novou rolí předškoláka se u dítěte zpravidla rozvíjí pocit příslušnosti ke skupině

(„jsem ve třídě Broučků“), děti se najednou obvykle cítí větší a starší. Zároveň je

od nich najednou okolím očekávána větší nezávislost a samostatnost.

V domácím prostředí rodiče řadu potřeb dítěte odtuší, případně plní díky navyklé

denní rutině – po nástupu do mateřské školy musí dítě najednou zvládnout své

potřeby rozpoznat a navíc také komunikovat (Stormont et al., 2005).

Role předškoláka s sebou nese nová očekávání nejen od okolí, ale také od dítěte

samotného. I ono samo vnímá, že jako dítě zMŠ by již některé věci mělo zvládat,

umět nebo dokázat.

Ukázka je z publikace Adaptace dítěte v mateřské škole aneb Budování emočního bezpečí dítěte od autorek Mgr. Hany Sokolové a Mgr. Aleny Pokorné.