Jemná motorika – co by měl umět předškolák?

O tom, co by mělo umět předškolní dítě z jemné motoriky, se dozvíme v publikaci Rozpovídej se - logopedická cvičení pro mladší předškolní věk, jejíž autorkou je Mgr. Lucie Krejčová. Pojďme se podívat na něco z teorie jemné motoriky i na konkrétní úkony, které by dítě mělo zvládat podle věku.

Jemnou motorikou se rozumí pohyby ruky, uchopování a manipulace s drobnými předměty (Vítková, 2003). Je řízena aktivitou drobných svalů rukou, úst a očí a nejrychleji se rozvíjí v raném dětství, ale zdokonaluje se až do dospělosti (Volemanová, 2016).

Co všechno jemná motorika zahrnuje?

grafomotoriku – pohybová aktivita při grafických činnostech;
logomotoriku – pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči;
mimiku – pohybová aktivita obličeje;
oromotoriku – pohyby dutiny ústní;
vizuomotoriku – pohybové aktivity se zpětnou zrakovou vazbou.

Vývoj jemné motoriky

Vývoj jemné motoriky ruky je předcházen vývojem vidění, to znamená, že dítě se nejdříve naučí dívat a zkoumat předměty očima, až poté začne zkoumat rukama. Díky asymetrickému tonickému šíjovému reflexu cvičí dítě první koordinaci ruka–oko. Nejdříve se dítě dívá na svoje ruce nevědomě, ale ve 12. týdnu dítě už dobře zaostří zrak na svoje ruce a sleduje předměty i přes pomyslnou osu těla. Uchopování předmětů se hodně zlepší po vyhasnutí palmárního reflexu (Volemanová, 2016).

Věděli jste, že:

Palmární reflex je úchopový reflex, který se objevuje v 11. týdnu těhotenství, je plně přítomen při narození, okolo 2. – 3. měsíce života, dochází k jeho útlumu. Ve 36. týdnu je nahrazen klešťovým úchopem. Pokud přetrvává po 4. – 5. měsíci života bude bránit v manuální zručnosti a manipulační činnosti. Je jedním ze skupiny reflexů, které ovlivňují rukopis, řeč a artikulaci.

Co by dítě mělo z jemné motoriky zvládat (dle Vítkové, 2003):

Mezi 1. – 2. rokem batole rádo drží lžičku a samo pije z hrnku. Umí dát na sebe dva až čtyři předměty. Ve 2 letech udrží hrnek v jedné ruce. Při svlékání umí rozepínat velké knoflíky a rozevírat velké zipy. Postaví na sebe čtyři až šest předmětů.

Mezi 3. – 6. rokem se vývoj zpomaluje, je plynulejší, mezi dětmi se vyhraňují první rozdíly. Pohyby dítěte jsou hbitější, plynulejší a koordinovanější.

Ve 3 letech se může začít projevovat dominance ruky. Když si dítě prohlíží knihu, dokáže otáčet stránky po jedné. Obvyklá je hra s modelínou a oblíbenou činností je také stavění z kostek.

Ve 4 letech již postaví věž z deseti a více kostek. Umí již také postavit bránu z pěti kostek.

Kolem 4 roku začíná být zcela zřejmé, která ruka je dominantní, vyhraňuje se lateralita. To lze pozorovat při složitějších činnostech, které jsou náročné na koordinaci a přesnost. Neustálou činností a opakováním pohybu se motorika stále více zdokonaluje.

Vývoj uchopování (podle Volemanové, 2016):

Fixace zraku na předmět – vidění a pochopení viděného, což je součástí vývoje smyslového a kognitivního.
Pochopení toho, co vidí.
Dosahování na předmět (pohyb paže směrem k předmětu). Dosahování je součástí hrubé motoriky.
Uchopování předmětu (pohyb dlaně a prstů). Uchopování je součástí jemné motoriky.
Manipulování s předměty (prozkoumávání předmětu rukama). Manipulace souvisí s adaptivním chováním, smyslovým vývojem (zrak, sluch, hmat) a kognitivním vývojem.

Pohyby, na kterých závisí úchop (dle Volemanové, 2016):

Na uchopování potřebujeme:

pohyb v ramenním kloubu (vědomě od 3. měsíce);
pohyb v loketním kloubu (vědomě od 6.–7. měsíce);
pohyb v zápěstí (od 9. měsíce);
rotace radia kolem ulny (loketní kosti).

Špetkový úchop by měl být navozen kolem 3. roku věku.

Vizuomotorická koordinace

Vývoj grafomotorických schopností a dovedností (které rozvineme v další kapitole) má určitou posloupnost a propojenost. Úzce souvisí s hrubou motorikou, jemnou motorikou, motorikou mluvidel, motorikou očních pohybů a smyslového vnímání. Aby dítě mohlo kreslit a později psát, musí být schopno souhry (koordinace), zejména mezi okem a rukou, tj. vizuomotorické koordinace (Bednářová & Šmardová, 2007).

Koordinace zraku a pohybů ruky je založena na využití zrakových a proprioceptivních informací, jež vedou a směřují pohyby ruky při vykonávání jemných pohybů. Zrak nám poskytne základní informaci o tvaru předmětu, jeho velikosti, povrchu a hmotnosti. Na základě těchto informací se rozhodneme, jak a s jakou silou předmět uchopit, aniž bychom jej rozbili nebo upustili (Volemanová, 2016).

Výrazem dopřední vazba se označují smyslové informace, které pomáhají určit, jaké pohyby musíme použít při vykonání žádoucí jemné motorické činnosti. Jakmile se předmětu dotkneme, zraková zpětná vazba v kombinaci s hmatem umožní manipulovat s předmětem tak, abychom dokončili zamýšlený úkol (Kurtz, 2015).

Jemná motorika a každodenní činnosti

Kvalita jemné motoriky neovlivňuje pouze kreslení, psaní, skládání stavebnic, mozaik a jiné rukodělné činnosti, které vyžadují jistou dávku přesnosti a obratnosti. Jemná motorika zahrnuje i množství každodenních činností. Jedná se i o samostatnost dítěte v základních každodenních činnostech, musí např. umět při oblékání zapínat knoflíčky, zavázat si tkaničky u bot, při jídle musí umět otevírat nádoby a používat příbor atd.

Jemná motorika a řeč

Jemná motorika ovlivňuje i řeč. Má-li dítě mluvit zřetelně a koordinovaně, musí přesně používat malé svaly, které ovládají čelisti, rty a jazyk. Děti, které mají nižší svalový tonus, se potýkají s obtížemi při rozvoji síly a stability proximálních (bližších k centru) svalů. Tyto svaly jsou ale také základnou, na níž se rozvíjejí jemné pohybové dovednosti (Volemanová, 2016).

Co by mělo umět dítě mezi 3. – 4. rokem věku?

Rozlišovat různé tvary a velikosti, vkládat předměty do otvorů.
Manipulovat s drobnými předměty (zasouvání kolíčků do otvorů, navlékání korálků apod.).
Skládat jednoduché puzzle.
Hrát si s modelínou.
Stříhat.
Otevírat dlaně postupně po jednom prstu.