Aktivity a hry na Den dětí

Na Světový den dětství bychom si měli uvědomit práva a potřeby dětí více než kdy jindy (námětům, jak hovořit s dětmi o lidských právech, se podrobněji věnuje článek O lidských právech od mateřské školky). Tento den můžeme s dětmi samozřejmě využít ke hrám, zároveň se nám však v souvislosti s ním otevírají příležitosti k učení.

Děti se v tématu mohou učit:

uvědomovat si rozdíly mezi dětmi a dospělými,
dodržovat pravidla (pravidla a jejich dodržování jsou jedním z námětů publikace Třídní učitel jako kouč),
vyhledávat informace, přijímat nové poznatky,
osamostatňovat se,
být citlivé nejen ke svým kamarádům, ale i k přírodě a věcem,
zpřesňovat smyslové vnímání,
spolupracovat s ostatními dětmi (nácvik sociálních dovedností dětí v předškolním a mladším školním věku je jedním z hlavních témat publikace Rozumím sobě, poznávám ostatní),
respektovat ostatní děti jako osobnosti,
vnímat, co si druhé dítě přeje, co potřebuje, co ho zajímá,
říct ostatním, co se mu líbí a co nelíbí,
seznamovat se s historií a kulturou regionu,
pečovat o své bezpečí a zdraví,
zpívat písničky, recitovat básničky (doporučujeme ediční řadu Náměty na tvořivé a dramatické činnosti),
rozvíjet svou fyzickou zdatnost a vytrvalost (podrobněji v ediční řadě Nebojme se pohybu),
vnímat aktivně svět kolem sebe a uvědomovat si sounáležitost s ním.

Prostor pro samostatnost:

Děti by měly mít možnost ovlivnit činnosti, naplánovat si je, vymyslet či vybrat z nabídky, kterou jim učitelka předloží. Obdobným způsobem by měly mít možnost ovlivnit výlety, zahradní slavnosti či besídky.

Hry a činnosti – ÚVODNÍ ŘÍKADLO

Kamarád, kamarád, to je ten, koho mám rád.
Pomůžu mu, poradím, po zádech ho pohladím.
Kamarád, kamarád, to je ten, kdo mě má rád.
Pomůže mi, poradí, po zádech mě pohladí.
My jsme všichni kamarádi a máme se spolu rádi.
(z praxe učitelek mateřských škol)

Říkadlo můžeme doprovodit pohybem – hru hrajeme ve dvojicích.

ROZHOVOR S DĚTMI

Jsme spolu opravdu kamarádi? Jak se to pozná? A musí se mít kamarádi stále rádi? Vedeme děti ke kritickému myšlení – můžeme je dovést i k tomu, že nás kamarád může i rozzlobit, můžeme se s ním nepohodnout, ale nesmíme si kvůli tomu ubližovat. Mít kamaráda je hodně důležité…

KAMARÁDSKÁ HONIČKA

Kdopak je to Škrhola? To je škodič, který nás zlobí – bere dětem hračky, tu někoho štípne, tam mu schová boty…

Škrhola honí děti, aby je potrápil – na koho sáhne, musí zůstat stát jako socha. Kamarád jej může zachránit – objetím a slovy „ty jsi můj kamarád“.

NENÍ NUTNO

Poslechneme si písničku z CD (Uhlíř, Svěrák, 2011) a budeme v textu pátrat, co „vadí“, co „nevadí“ a co je vlastně největší neštěstí: „nemít žádné kamarády“. Říkáme sami za sebe, co nám vadí a co nám nevadí.

Z písničky se naučíme kousek refrénu:

Není nutno, není nutno, aby bylo přímo veselo,
hlavně nesmí býti smutno, natož aby se brečelo.
(text Zdeněk Svěrák, hudba Jaroslav Uhlíř)

KDO MÁ SVÁTEK

Použijeme kalendář a každý den si zjistíme, kdo má svátek. Pokud je dítě toho jména nás ve třídě, všichni mu popřejeme. Pár dní před 1. červnem se učitelka ptá: „Víte, kdo bude mít svátek (např. ve středu)? To se musím podívat…“ A přečte dětem z kalendáře, že se bude slavit Mezinárodní den dětí. Tak to bude třeba prozkoumat. Co to je? Kdo to je? Kdo bude vlastně slavit?

ROZHOVOR S DĚTMI

Co to znamená Světový den dětství? Co všechno je u nás ve třídě dítě? Jaké děti ještě znáte? Jaký je rozdíl mezi dětmi a dospělými? Jaké je to být dítětem? Učitelka může přinést svoje fotografie, když chodila školky, děti si je prohlížejí a porovnávají s tím, jak vypadá dnes. Změnila se? V čem? Učitelka pak může vyprávět, jaké měla dětství, jak vnímala svět kolem a co se všechno změnilo. Kdo je malý a kdo je velký – dospělý? Musí být každý dospělý také hodný? Někdo hodný je, ale někdo také není. Zkusíme si zahrát na to, jak se mohou i dospělí chovat ošklivě. Jak by to mělo být správně?

AŽ JÁ BUDU VELKÁ

Písničku zpíváme vestoje a doprovodíme ji pohybem. Protože je v rozsahu osmi tónů, tak se rozezpíváme hlasitým zíváním, nejprve s intonací shora dolů.

Až já budu velká, bude ze mě selka,
ruce v bok, natáčíme se v pase do stran
přijďte k nám, já vám dám plný krajáč mléka,
ukazujeme rukou k sobě, přivoláváme
přijďte k nám, já vám dám plný krajáč mléka.
vystřídáme ruce

Kyselého nemám, sladkého vám nedám,
ruce v bok, natáčíme se v pase do stran
jděte pryč, jděte pryč, já vás ani neznám,
ukazujeme rukou od sebe, odháníme
jděte pryč, jděte pryč, já vás ani neznám.
vystřídáme ruce

Po prvním zazpívání se zeptáme: „Kdo je selka? Je bohatá, nebo chudá?“ Dobereme se k tomu, že je to majitelka statku.

ROZHOVOR S DĚTMI

Co všechno se mohou děti naučit od dospělých? Co tě naučila maminka, co tatínek? Umíš také něco od babičky nebo od dědečka? A co od jiných dospělých? (Necháme opět prostor dětem – např. maminka mi ukázala, jak se peče koláč, táta, jak se jezdí na kole, strejda mi ukázal, jak se kope do míče…).

Spoustu dalších nápadů na hry a aktivity, které je možné s dětmi podnikat po celý rok naleznete v publikaci Činnosti ke svátkům a tradicím v předškolním vzdělávání od autorek Zuzany Kupcové, Hany Nádvorníkové, Veroniky Růžičkové, Evy Svobodové a Aleny Vondruškové. Podívat se na publikaci můžete na našem e-shopu. V článku byly použity ukázky z této publikace, z kapitoly Mezinárodní den dětí.