Kurz skupinového kariérového poradenství může být vhodnou pomůckou pro všechny pedagogy, výchovné a kariérní poradce a také třídní učitele, kteří se tématům profesní orientace svých žáků ve své pedagogické praxi věnují. Nabízíme úvodní seznámení s konceptem kurzu jehož autorem je Mgr. Miroslav Vosmik.


Pravidla a zásady při realizaci skupinového kariérového poradenství – „etický kodex“

  • Chránit a respektovat naslouchání mezi žáky i dospělými – zásada vzájemnosti, bezpečí a důvěry
  • Nerušit druhého, když mluví – zásada trpělivosti aneb „není kam spěchat“
  • Každý jsme na jiné cestě a jinak se pohybujeme – zásada individuality
  • Znát se jmény – zásada důvěry a symetrie
  • Používat jazyk současný, vhodný kontextu a blízký účastníkům skupiny – zásada srozumitelnosti
  • Zaujímat věcný postoj, s humorem a respektem k jinakosti – zásada věcnosti a střízlivosti aneb „dívat se do dálky a z výšky, ale reálným pohledem“
  • Nespoléhat se na hledání jedné cesty, jedné strategie, jediného řešení – zásada rozšiřování kontextu

Cílem je:

  • hledat zdroje a potenciál každého žáka
  • zmocňovat
  • dodávat odvahu k rozhodování
  • posilovat osobní silné stránky

 

Design kurzu skupinového kariérového poradenství

 

Struktura kurzu

Kurz je rozdělen do několika modulů, které na sebe logicky navazují. Při koncipování našeho kurzu vycházíme z Mezinárodní příručky o metodách profesní orientace (Dům zahraničních služeb pro Centrum Euroguidance, Praha 2013), kterou však upravujeme pro školní prostředí a především pro český vzdělávací kontext. Aktivitami se pouze inspirujeme a přetváříme pro naše potřeby, přidáváme další aktivity tak, abychom vytvářeli spíše otevřenou strukturu, která bude schopna absorbovat další nápady, aktivity, postupy. Jsme přesvědčení, že bude otevřená natolik, aby metodiku využili i poradenští pracovníci zakotvení v jiných přístupech. V každém modulu jsou navržené aktivity, které se nemusí realizovat všechny, ale mají logickou, někdy i časovou návaznost a není dobré sahat do modulů pouze jako do zásobníků aktivit a nahodile je realizovat. Některé aktivity (zvl. z modulu Moje JÁ) lze opakovat a zařazovat je v průběhu celého kurzu. Většina aktivit je vhodná pro mladší žáky i pro starší středoškoláky. Celý kurz poskytuje jakousi kostru a předpokládáme, že na každé škole, v každé skupině by měl mít nakonec jinou, originální verzi. Výslednou podobu jednotlivých setkávání navrhuje kariérový poradce školy, jehož pozice se na školách postupně etabluje, a my vítáme kreativní přístupy poradců při samotném designování kurzu.

 

Tematické moduly skupinového kariérového poradenství

  1. Co nás čeká? Očekávání, vzájemné poznávání a stanovení pravidel, cílů a priorit kurzu.
  2. Moje JÁ. Orientace na sebepřijetí, změnu pohledu, rozšiřování kontextu, aktivaci a motivaci.
  3. JÁ ve vztahu. Zvládání překážek, řešení konfliktů, posilování odpovědnosti za sebe i skupinu.
  4. Svět práce. Informace o trhu práce a orientace na trhu práce.
  5. Volba. Analýza a mapování potenciálu, možnosti vzdělání (vzdělávací cesty) a volby povolání.
  6. Cílová rovina. Hledání práce.

Pro samotný kurz je vhodnější varianta dvouhodinových setkání během jednoho roku. Pokud by byla stanovena pouze hodinová dotace, volili bychom dvouhodinovku jednou za 14 dní. Je to proto, že každé setkání by mělo začít tím, že se účastníci kurzu „naladí“ na téma, následně probíhají aktivity, které mohou být časově náročnější a není vhodné je rozdělovat. Dostatek času musíme rezervovat také pro reflexi, která je nedílnou součástí všech aktivit. Mnoho aktivit, zvláště projekty, vyžadují týmovou spolupráci a zapojení ostatních kolegů do procesu KP.

 

Struktura setkání


a) Úvodní část (min. 15 min.)

V úvodní části by se měly probírat novinky ze světa práce a profesí, vedoucí kurzu má vždy připravené něco v záloze, ale prostor by měli dostávat především žáci, kteří tak vycházejí ze své zkušenosti a z okruhu svých zájmů a preferencí. U mladších dětí raději zadáváme konkrétní úkoly (např. formou aktualit), starší žáky vedeme na začátku, aby pochopili, co se od nich očekává, pak už si úvodní část moderují sami (moderátoři se pravidelně střídají). Formu úvodních částí je vhodné střídat, jednou to může být brainstorming nad článkem, fotografií, citátem či stále oblíbenějším podcastem, jindy připravená prezentace jednotlivce či skupiny, diskuze na předem dané téma apod. Přimlouváme se, aby se vycházelo ze skutečně aktuálních informací, které zaplňují mediální prostor, abychom žáky zároveň učili se v tomto prostoru pohybovat, vyhledávat zdroje a pracovat s informacemi. Mějme též na paměti, že kurz by měl mít podobu „výcviku“, žáci by měli trénovat sociální dovednosti, prezentování, spolupráci ve skupině, kreativitu. Na úvod, popřípadě i závěr setkání by se dala zařadit hudba dle výběru žáků, kteří svůj výběr popíší několika slovy, co jim ta hudba přináší. Žáci se tak učí popisovat svoje pocity a zároveň hudba podporuje kreativitu, koresponduje s rozmanitostí světa. Pracujeme se slovy, obrazy, hraním rolí, inspirace hudbou by chybět neměla. Nezapomeňme ani na to, jaký má vliv na náladu, jak dokáže zklidnit, nebo naopak probudit mysl.

 

b) Aktivity

Aktivity a jejich počet vybíráme podle jejich časové náročnosti. Nemá smysl setkání aktivitami zahlcovat na úkor reflexe, která by neměla chybět nikdy. Pokud by se podařilo naplánované aktivity zvládnout rychleji, je dobré čas doplnit nějakou zajímavostí ze světa práce, popř. přípravou na setkání příští. Aktivity by měly být pro žáky srozumitelné, proto vedoucí kurzu vždy promýšlí jejich výběr a především úpravu s ohledem na věk žáků i jejich vyspělost. Většinu aktivit v tomto kurzu lze použít pro mladší i starší žáky, někdy za předpokladu modifikace. Záměrně neurčujeme časovou dotaci pro aktivitu, může být totiž velmi rozmanitá. Vždy záleží na tom, jak ji lektor uchopí a „vytěží“, zároveň i zaujetí aktivitou je u žáků velmi individuální.

 

c) Reflexe

Reflektovat je nutné každou aktivitu zvlášť, přesto bychom neměli zapomenout na závěr reflektovat celé setkání tak, abychom shrnuli vše podstatné, tedy co se žáci naučili, dozvěděli o sobě, o druhých. Pokud je více času, volili bychom občas i variantu písemné reflexe. Opět dbáme na to, aby reflexe probíhaly různou formou, v „kolečku“ jednotlivě, ve dvojicích, ve skupině, za pomoci textu, shrnutí v bodech, kresbou… Nezapomínejme reflektovat i to, co se nám nepodařilo a proč, co můžeme příště udělat jinak. Ne všechny aktivity mají doprovodný pracovní list (PL). Velmi neradi bychom byli, kdyby se z kurzu stalo vyplňování PL. Dokonce lze aktivity realizovat i bez PL. Tam, kde aktivita přesáhne rámec skupiny, přerůstá v projekt, obvykle se širším přesahem. Ten má za cíl oslovit ostatní žáky školy a přitáhnout jejich pozornost ke kariérovému poradenství.

 

Článek pochází z publikace Kurz skupinového kariérového poradenství, autorem ukázky je Mgr. Miroslav Vosmik.