Milí čtenáři,

děkujeme Vám, že se necháváte inspirovat publikacemi Nakladatelství Raabe i našimi články! Doufáme, že nám zachováte přízeň i v dalším roce. My v Nakladatelství Raabe Vám přejeme, ať si přes Vánoce odpočinete, načerpáte hodně energie a hlavně si je do syta užijete s těmi, které máte rádi!

Vánoce neodmyslitelně patří k naší kultuře. Ale znáte jejich původ a tradice opravdu dokonale? Víte, jaký je původ Ježíšova jména, nebo co se odehrávalo na různé svátky vánoční? To vše se dozvíte v ukázce z publikace Činnosti ke svátkům a tradicím v předškolním vzdělávání - Od podzimu do zimy. 

 

Původ vánočních svátků

Od pravěku byl zimní slunovrat jedním z nejdůležitějších období roku. Zima se láme do své druhé poloviny, noc se krátí a den se prodlužuje. Dávné legendy jej spojovaly s narozením nového slunce, s novým začátkem. Do pohanských oslav s hostinami, bujarými průvody masek, s oběťmi – původně živými a později symbolickými – však zasáhl křesťanský příběh o narození Božího syna Ježíše Krista. Trvalo dlouho, než se církvi podařilo prosadit nové pojetí oslavy Vánoc spočívající v pokoře, modlitbách a postní střídmosti. Staré rituály však zcela nevymizely a mezi lidem se zachovaly např. obchůzky koledníků v maskách, nejrůznější pověry a magické praktiky.

Ve druhé polovině 17. století se v Evropě vánoční svátky začaly slavit spíše v rodinném kruhu a nabývaly charakter domácích oslav. Kořeny současné podoby Vánoc musíme hledat v měšťanském prostředí 19. století, kdy se církevní svátky, obsahující i některé lidové zvyky, začaly obohacovat o dobové novinky, např. vánoční stromek nebo vánoční cukroví.

 

Příběh o narození Ježíše Krista

Příběh vypráví o tom, jak Marie a Josef přišli ze svého domova v Nazaretu v Galileji do palestinského města Betléma. Protože se tu tehdy sešlo velké množství lidí, kteří se zde soustředili kvůli sčítání lidu, nenašli Marie a Josef vhodné místo k ubytování. Proto Marie porodila syna ve chlévě a uložila ho do jesliček na slámu. Zpráva o narození Spasitele se rychle roznesla a první ho přišli pozdravit místní pastýři. Zároveň se z východu vypravila skupina mudrců, kterým cestu ukázala jasná hvězda. Rodina však musela uprchnout do Egypta, protože místní vládce Herodes nařídil povraždit všechny malé chlapce v Betlémě ze strachu, aby se některý z nich nestal novým králem. Do Nazaretu se Marie a Josef vrátili až po Herodově smrti.

Ježíšův osud pak vyvrcholil ukřižováním a následným zmrtvýchvstáním, událostmi, které daly základ křesťanské církvi. Den jeho narození, který se nakonec ustálil na 25. prosince, se jako významný svátek prosadil už v prvních stoletích našeho letopočtu. Postupně se k poměrně skoupým informacím biblického příběhu začaly přidávat další. V 8. století se poprvé objevují zmínky o volu a oslu, kteří Jezulátko zahřívali svým dechem. Ve 12. století se z mudrců stali Tři králové. Ve 14. Století se při zobrazování vánoční scény začala objevovat kometa s dlouhým chvostem, inspirovaná zřejmě přeletem Halleyovy komety. Jako první ji namaloval proslulý Ital Giotto di Bondone. Rok Ježíšova narození se stal počátkem nového letopočtu. Dodnes se však vedou spory, zda byl určen správně. Podle astronomů byla betlémská hvězda zřejmě výjimečnou konjunkcí Jupitera a Saturnu, k níž došlo 7 let před údajným Kristovým narozením. Jiní odborníci spočítali, že správným rokem je rok 10, další uvádějí rok 4 nebo 5. V současné době už ale není tak důležité, zda rok 0, od něhož naše civilizace počítá svůj letopočet, byl skutečným rokem narození Ježíše Krista.

 

Původ Ježíšova jména

Kristus je hebrejský překlad slova Mesiáš. Jméno Ježíš Nazaretský je odvozeno od města, ve kterém vyrostl. Bývá nazýván také Spasitelem, Synem božím nebo Synem člověka. Často užívaná zkratka INRI je z latinského Iesus Nazaretus Rex Iudus, tedy Ježíš Nazaretský, král židovský.

 

Štědrý den

Slaví se 24. prosince. Je to předvečer dne narození Ježíše, v církevní terminologii nazývaný vigilie. Na jeho vyvrcholení v podobě štědrovečerní večeře se lidé pečlivě připravovali. Venkovské domy se před Vánoci bílily, všechno se čistilo a uklízelo. Do vyzdobené místnosti s betlémem se později dával vánoční stromek, hospodyně slavnostně prostřela stůl k večeři. Velmi rozšířeným zvykem byl celodenní půst, protože jen tak mohl člověk uvidět zlaté prasátko (někde to bylo i zlaté tele, kohout nebo beránek). Po večeři, kterou tvořilo několik chodů, se rodina vypravila do kostela na půlnoční mši. Dnes už to však nebývá pravidlem, a tak se po večeři většinou rozdávají dárky. V mnoha rodinách se zpívají vánoční koledy a spíše už jen pro zábavu se provádějí některé pověrečné praktiky, spojené většinou s věštěním budoucnosti.

 

Boží hod vánoční

Boží hod vánoční připadá na 25. prosinec. Kromě mše půlnoční se v kostelích sloužily ještě další dvě mše, jitřní mše za svítání a slavná neboli velká mše během dopoledne. Lidé věřili, že se v den Ježíšova narození nesmí pracovat. Boží hod vánoční a následující den se oficiálně nazývají 1. svátek vánoční a 2. druhý svátek vánoční a jsou to dny pracovního volna.

 

Svátek svatého Štěpána

Po Božím hodu vánočním, 26. prosince, následuje svátek svatého Štěpána. V minulosti to byl den veselých koledních obchůzek, také dnes bývá věnován návštěvám příbuzných, příp. rodinným procházkám za vystavenými betlémy. Svatý Štěpán, který se zapsal do povědomí svou mučednickou smrtí ukamenováním, nemá s vlastním průběhem Vánoc nic společného. Protože byl považován za ochránce koní, žehnal se někde v kostelích na den jeho svátku oves určený pro jarní setbu.

 

 

 

Svátek svatého Jana Evangelisty

Poté se slaví svátek svatého Jana Evangelisty (27. prosince). Svátek apoštola a jednoho z autorů čtyř evangelií býval ve středověku dnem, kdy mělo požehnané víno ochrannou moc. Věřili tomu rytíři odcházející do války nebo na křížovou výpravu i prostí lidé, kteří dávali chleba namočený ve víně i dobytku, aby jej takto chránili před uštknutím a uhranutím. Tento zvyk vychází z legendy o jednom ze zázraků, kdy sv. Jan požehnal otrávené víno, které mu po vypití neublížilo.

 

Svátek Mláďátek

Na následující den (28. prosince) připadá svátek Mláďátek. Mláďátka představují malé děti, které dal povraždit král Herodes, když mu věštba předpověděla, že mezi novorozenci bude i nový Mesiáš. Proto se lidové zvyky v tento den týkaly hlavně dětí. Pokud např. zlobily, matky je často strašily právě krutým Herodem.

Tyto dva svátky se však už dnes do vánočního období většinou nezařazují. Rovněž tak silvestr (31. prosince) a Tři králové (6. ledna) se slaví zcela samostatně.

 

Tak co? Dozvěděli jste se něco nového? Text pochází z publikace Činnosti ke svátkům a tradicím v předškolním vzdělávání - Od podzimu do zimy. 

 

Přejeme krásné Vánoce a šťastný rok 2024.