„Dávej pozor!“ Proč to u předškoláků často nefunguje a co pomáhá víc?
„Kolikrát ti to mám říkat?“ „Zase jsi zapomněl, co máš dělat?“ „Vydrž chvíli sedět!“ Podobné věty zaznívají v mateřských školách téměř každý den.
Jenže co když dítě neposlouchá ne proto, že nechce, ale protože ještě nedokáže svou pozornost a chování dostatečně řídit?
Schopnost soustředit se, zapamatovat si pokyn, ovládnout impulzivní reakci nebo přejít od jedné činnosti ke druhé se totiž vyvíjí postupně. A právě předškolní věk je pro jejich rozvoj velmi důležitý.
Jak dětem pomoci a co od nich můžeme v různém věku očekávat? Čerpáno z knihy Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí.
Dítě se nesoustředí. Ale co to vlastně znamená?
Pozornost není jedna jediná schopnost. Dítě potřebuje umět zaměřit se na důležitý podnět, udržet pozornost po určitou dobu, nevšímat si rušivých vlivů a podle potřeby pozornost přesunout jinam.
Představte si běžnou situaci v MŠ.
Děti mají dokončit obrázek. Jedno pracuje soustředěně, druhé sleduje dění za oknem a třetí po chvíli odchází ke stavebnici.
Znamená to, že druhé a třetí dítě je neposlušné?
Nemusí. Schopnost řídit pozornost závisí mimo jiné na věku, individuálním vývoji a náročnosti činnosti. Proto není vhodné posuzovat všechny děti podle stejného měřítka.
Exekutivní funkce: Neviditelní pomocníci dětského učení
Možná jste už slyšeli pojem exekutivní funkce. Co si pod ním představit?
Jde o schopnosti, které dítěti pomáhají řídit vlastní myšlení a chování.
Patří mezi ně především:
Inhibiční kontrola: Dítě dokáže zastavit impulzivní reakci a počkat.
Pracovní paměť: Udrží si v mysli pokyn a dokáže podle něj postupovat.
Kognitivní flexibilita: Přizpůsobí se změně pravidla nebo způsobu činnosti.
Plánování: Postupně se učí promyslet, co udělá nejdříve a co potom.
Tyto schopnosti se významně rozvíjejí právě v předškolním období. Nejde však o proces, který by byl u všech dětí stejně rychlý.
4 jednoduché hry, které můžete vyzkoušet v MŠ
Rozvoj pozornosti a exekutivních funkcí nemusí znamenat další pracovní listy nebo dlouhé řízené činnosti. Příležitosti nabízejí běžné hry, pohyb i každodenní situace.
1. Červená znamená STOP!
Co rozvíjíme: inhibiční kontrolu a pozornost.
Děti se pohybují po prostoru. Na zelený signál pokračují, na červený se zastaví.
Postupně můžete pravidla změnit: na zelenou se zastaví, na červenou pokračují.
Dítě musí nejen sledovat signál, ale také potlačit automatickou reakci a vybavit si nové pravidlo.
2. Zapamatuješ si tři úkoly?
Co rozvíjíme: pracovní paměť.
Zadejte dětem krátkou posloupnost činností:
„Vezmi modrou kostku, polož ji na stůl a potom zatleskej.“
Začněte dvěma jednoduchými pokyny a podle možností dítěte jejich počet upravujte.
Cílem není dítě nachytat při chybě, ale postupně podporovat schopnost udržet informace v paměti a pracovat s nimi.
3. Třídíme jinak!
Co rozvíjíme: kognitivní flexibilitu.
Připravte barevné geometrické tvary. Děti je nejprve třídí podle barvy.
Potom pravidlo změňte: nyní budeme třídit podle tvaru.
Děti musí opustit původní způsob uvažování a přizpůsobit se novému zadání.
4. Co uděláme nejdřív?
Co rozvíjíme: plánování a samostatnost.
Před společným tvořením se dětí zeptejte:
„Co budeme potřebovat? Co musíme připravit jako první? Co uděláme nakonec?“
Nechte děti navrhovat postup a společně ho ověřujte.
Podobně můžete pracovat při přípravě na pobyt venku, úklidu nebo prostírání.
Uvedené hry jsou praktickými náměty sestavenými na základě funkcí popsaných v publikaci, nikoliv doslovně převzatými aktivitami z knihy.
Když dítě nedokáže počkat, nemusí to být nevychovanost
Jednou z důležitých schopností, které se děti postupně učí, je odložit okamžité uspokojení.
Dítě například chce hračku právě teď. Nedokáže počkat, až si s ní dohraje kamarád, a reaguje pláčem nebo vztekem.
V předškolním věku se schopnost sebeovládání teprve rozvíjí. Dítě se postupně učí regulovat své chování i emoce a přizpůsobovat je situaci.
Pomoci mu může srozumitelné pravidlo, předvídatelný postup a podpora dospělého.
Místo opakovaného „Musíš počkat!“ můžeme dítěti pomoci pochopit, na co čeká a co může mezitím dělat.
A co když má dítě skutečně potíže s pozorností?
Ne každé dítě, které je neklidné, zapomíná pokyny nebo se snadno rozptýlí, má ADHD.
Projevy je potřeba posuzovat v širších souvislostech – s ohledem na věk, vývojovou úroveň, prostředí a opakování obtíží v různých situacích.
Pro učitelky MŠ je důležité především dítě pozorovat, přizpůsobovat náročnost činností jeho možnostem a v případě přetrvávajících obtíží spolupracovat s rodiči a příslušnými odborníky.
Chcete lépe porozumět dětské pozornosti a sebeovládání?
Proč některé děti zvládnou dodržovat pravidla a jiné s tím mají potíže? Jak se vyvíjí pracovní paměť? Kdy se dítě začíná učit plánovat? A jak souvisejí problémy s pozorností s ADHD?
Na tyto i další otázky odpovídá odborná publikace Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí od prof. PhDr. RNDr. Marie Vágnerové, CSc.
Kniha přibližuje vývoj mozku, pozornosti a exekutivních funkcí od raného dětství až po školní věk. Věnuje se také rozvoji sebeovládání, regulaci emocí a problematice ADHD.
Pedagogům pomáhá lépe pochopit, co děti v určitém věku skutečně zvládnou, proč se někdy nedokážou soustředit a jak jejich schopnosti přiměřeně podporovat.
Prohlédněte si publikaci Vývoj pozornosti a exekutivních funkcí
Protože někdy dítě nepotřebuje slyšet „Dávej pozor!“ ještě jednou. Potřebuje pomoc, aby to postupně dokázalo samo.
Vaše Raabe :)