Když jsem na základní škole úspěšně zapojila elektrický obvod, řekl mi učitel tělocviku a dílen, že je vidět, že se uživím rukama i hlavou. Mé kolegyni psycholog, na kterého se obrátila v období krize, řekl, že se jí nikdy nepovede to, čeho chce v budoucnosti dosáhnout. Tato slova nás obě v životě provázejí. Já krize přecházím s tím, že zase bude jinak, lépe, kolegyně se v krizi zasekne a vidí vše černě. Jako autorita můžeme žáky ovlivnit víc, než myslíme.

S žáky hovoříme jako učitelé a někteří z nás i jako kariéroví poradci. V obou případech mají naše slova velkou moc. Proto se v článku zaměříme na pravidla, která by se měla dodržovat během poradenského rozhovoru (je možné je však použít jako obecný návod ke správné komunikaci s žákem).

Jak vést kvalitní poradenský rozhovor?

Pravidlo číslo jedna je obdivovat a naslouchat. Další užitečnou technikou je ukázat žákovi, jak vidět jeho problém jinýma očima – takzvaně jej přeznačkovat. Skládání komplimentů je účinná technika, která rozvíjí vztah pracovník–klient (učitel-žák, chcete-li) a zejména – a to je nejdůležitější – kotví a upevňuje vhodné chování, pomáhá klientovi uvědomit si, že sám situaci a svůj život zvládá vlastními silami. Technika obdivu může být použita kdykoli. „Med účinkuje lépe než ocet.“ Co obdivovat? Cokoli, o čem si myslíte, že klientovi pomůže posílit jeho sebeocenění a schopnosti.

Aktivní naslouchání je důležité pro vzájemnou komunikaci obecně a v poradenském rozhovoru především.

Dobré aktivní naslouchání zahrnuje:

1. soustředěnost,

2. schopnost pochopit druhého člověka a jeho názor,

3. schopnost „číst mezi řádky“.

Aktivním nasloucháním dáváte najevo, že posloucháte, že vnímáte a rozumíte (svým vlastním způsobem – vycházíme totiž z předpokladu, že druhému člověku nemůžeme nikdy porozumět, protože každý je jiný, každý je jedinečný). Svůj zájem dáváte najevo slovy (skutečně?, rozumím, chápu vás, hmmm apod.) i tělem (kývnutím hlavou, pohledem do očí, mírným nakloněním k partnerovi apod.).

Jakých chyb se v aktivním naslouchání můžeme dopustit?

1. Skáčeme druhému do řeči.

2. Soustředíme se pouze na jednu informaci.

3. Projevujeme nadřazenost.

4. Sdělení nás nezajímá a my to dáme najevo.

Dobrá a kvalitní komunikace se dá naštěstí docela dobře trénovat. Zkuste třeba následující cvičení:

Uveďte alespoň 5 způsobů, jak dát druhému najevo, že nasloucháte, a 5 způsobů, kterými naopak projevíte svůj nezájem, lhostejnost.

6 kroků ke kvalitnímu naslouchání: 

1. Parafrázujte
Příklad:„Jestliže vám dobře rozumím…“ / „Proto byste si přál, aby…“
Co dělat:Shrňte sdělení. / Říkejte svými slovy slyšené
Cíl:Dát mluvčímu najevo, že ho slyšíme a rozumíme mu. / Ověřovat průběžně sdílený smysl sdělení
2. Povzbuzujte
Příklad:„Můžete mi o tom říci něco víc?“
Co dělat:Zajímejte se o druhého. / Nedávejte najevo souhlas či nesouhlas
Cíl:Podnítit druhého k hovoru
3. Objasňujte
Příklad:„Kdy se to stalo?“ / „V jaké situaci?“
Co dělat:Ptejte se na další podrobnosti. / Povzbuďte k vysvětlení.
Cíl:Získat více informací / Upevnit kontakt a dát najevo zájem o druhého
4. Zrcadlete pocity
Příklad:„To vás asi muselo naštvat.“ / „Zdá se, že jste velmi zklamaný.“
Co dělat:Pokuste se pojmenovat pocity, emoce druhého.
Cíl:Ukázat porozumění a pochopení pro prožívání druhého
5. Shrnujte
Příklad:„Takže jsme se dohodli na…“ / „Došli jsme tedy k závěru, že…“
Co dělat:Hlavní myšlenky shrneme a utřídíme. / Sjednotit závěry z jednání.
Cíl:Zajistit oboustrannou srozumitelnost výsledku
6. Oceňujte
Příklad:Vážím si vašeho úsilí.“ / „Oceňuji vaši snahu.“
Co dělat:Sdělte uznání – pochvalu druhé straně za její úsilí.
Cíl:Uznat význam druhé osoby


Jistě najdete mnoho příkladů toho, kdy jedno a totéž vidí lidé různě. Věci se navíc mění a mění se i člověk samotný. Proto se nebojme vedení rozhovoru za využití na řešení zaměřeného koučovacího přístupu. Využijme rozhovor k tomu, abychom žákovi pomohli udělat si pořádek ve svých pocitech a dodali mu potřebnou sílu a podporu nejen při hledání budoucí profese. Bude to přínosná zkušenost nejen pro naše žáky, ale i pro nás samotné.

Text pochází z připravované publikace Diagnostika v kariérovém poradenství. Autorkou kapitoly je Sylvie Navarová.