Proč hmat rozvíjíme:

  • Hmatové vnímání je velmi intenzivním zdrojem pro vytváření představ o světě.
  • Zlepšuje poznávání vlastností předmětů (velikost, měkkost, tvrdost, tíha, struktura povrchu) a některých vztahů mezi nimi.
  • Zkvalitňuje prožívání, ovlivňuje naše nálady (emotivní vzpomínky často bývají velmi intenzivně spojeny s představou dotyku s příjemným či nepříjemným předmětem, povrchem).


Příklad metodické řady pro rozvoj hmatového vnímání

Návrh posloupnosti očekávaných výstupů (co dítě obvykle zvládá):

  1. Všímá si vlastností předmětů.
  2. Záměrně vnímá hmatem a jmenuje vlastnosti předmětu.
  3. Vybere předmět podle vlastnosti.
  4. Rozpozná hmatem stejný předmět, stejný povrch.
  5. Pozná i méně známé předměty a jejich vlastnosti.
  6. Určí předmět podle hmatu.
  7. Rozliší hmatem základní tvary (kruh, čtverec, trojúhelník).
  8. Rozliší tíhu předmětů.
  9. Porovná intenzitu vlastnosti (drsný/jemný).
  10. Rozliší různou teplotu předmětů.
  11. k) Odhaduje vlastnosti předmětů, řeší možnosti jejich změny.


Náměty k realizaci


Záměrně vnímá hmatem a jmenuje vlastnosti předmětu

Necháváme děti co nejčastěji manipulovat s předměty, ohmatávat je při běžných hrách či situacích, vedeme je k tomu, aby si vlastnosti předmětů vyzkoušely. Klademe jim otázky, pomáháme najít vhodný výraz (Zkus si pohladit tuto látku, je jemná? Potěžkej si tuto krabici s kostkami, je hodně těžká? Myslíš, že ji uneseš sám, nebo ti mám pomoct?).


KOUZELNÁ KRABICE

Připravíme krabici s víkem s předměty s různým povrchem (skleněná kulička, šiška, smrková větvička, kůra, kaštan, peříčko, gumový míček, dřevěná kostka, kousek smirkového papíru, starý chleba…). Do krabice jsou vystřiženy otvory pro ruce (nejlépe ze strany), ale není do ní vidět.

Dítě vsune obě ruce do otvorů, sáhne na jeden předmět, nejprve ho ohmatá a zkusí pojmenovat jeho vlastnost (je to hladké, hrubé, studené, těžké, pichlavé, lehounké, kulaté, hranaté…). Může zkusit odhadnout, co by to mohlo být, vyjme předmět a zkontroluje, zda odhadlo správně.

Při těchto hrách lze krásně využít kamínky. Některé jsou pěkně oblé a hladké a jiné ostré a špičaté, děti pojmenovávají jejich tvar a mohou je přirovnávat k lidem (Kdyby to byla rodina, který by byl tatínek? Jaký je tatínek? Jaká maminka?). Dítě tak na základě fyzikálních vlastností předmětu nachází symboliku vlastností lidských – dochází k integrovanému učení, přidává se fantazie, myšlenkové operace a především emoční zkušenost dětí.


Doporučení

Někdy je třeba dětem pomáhat s výběrem vhodných přídavných jmen k označení vlastností. Mohou sdělovat i své pocity – co je jim příjemné/nepříjemné. Pokud je jim kontakt s nějakým materiálem nepříjemný (např. prstové či škrobové barvy), do činnosti je nenutíme.


Pozná i méně známé předměty a jejich vlastnosti

Pro děti jsou zajímavé i méně známé předměty (obilí, sláma, peří, kožešina, proutí, kůra). Můžeme navštívit ekocentrum, kde si děti uvědomí, co se z čeho vyrábí a jak se mění povrch předmětu (jaký povrch má dřevo neopracované a opracované, rozpoznat hmatem obilí a umletou mouku).

V bezpečném prostředí lze „hmatat“ i jinou částí těla. Děti se položí v létě do trávy bez trička a vnímají její dotyk na kůži, lze vytvářet hmatové cestičky z různých povrchů, které děti procházejí bosýma nohama (po písku, jehličí, ve vlhké trávě, mechu atd.). Děti mohou zkoušet zvednout klacík prsty u nohy, utrhnout jimi list.


Doporučení

Snažíme se využívat co nejpřirozenější prostředí – v lese, na zahradě, na poli atd. Dětem dáme za úkol přinést si do mateřské školy různé hmatové hádanky (mech, žaludy, kousky kůry, větvičky různých jehličnanů, kamínky atd.) a udělat si z nich výstavku, kterou budou používat ke hmatovým hrám.


Určí předmět podle hmatu


HMATOVÉ HÁDANKY

Učitelka ukáže dětem několik různých předmětů, které si děti ohmatají. Předměty se mohou vztahovat k jednomu tématu (ve vánoční ošatce máme lískový a vlašský oříšek, jablíčko, kousek smrkové větvičky, svíčku, slámovou ozdobu). Pak si děti sednou do kruhu, ruce mají za zády. Učitelka vybere a pošle jeden předmět tak, aby na něj děti neviděly. Když si ho ohmatají všechny děti, učitelka se ptá, zda děti předmět poznaly a podle čeho (Bylo to takové pichlavé a lehké, tak to byla větvička. Protože to bylo kulaté, ale trošku drsné, byl to oříšek, asi ten větší, co se louská…).


Ukázka z publikace Kognitivní činnosti pro předškolní vzdělávání, autorkou ukázky je Mgr. Hana Nádvorníková.

Webinář: Jak podpořit a nepromeškat rozvoj smyslů, řeči a myšlení u předškoláků