Co stanovují právní předpisy

Oblast kognitivního rozvoje je zcela jistě velmi důležitou součástí předškolního vzdělávání. Na jedné straně vycházíme z faktu, že základní činností v předškolním věku je volná hra dítěte (a dítě má na ni bezesporu nejen nárok, ale je nezpochybnitelně nezastupitelnou součástí jeho aktivit v mateřské škole), na straně druhé nám výše uvedený školský zákon ukládá dítě v mateřské škole vzdělávat.

Tento zákon stanovuje základní cíle předškolního vzdělávání v části druhé v § 33, a to např. formulací: „Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte, … podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů, … vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělání, … napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání.“

Obdobně vyhláška č. 43/2006 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že „mateřská škola spolupracuje se zákonnými zástupci dětí … s cílem vyvíjet aktivity a organizovat činnosti ve prospěch rozvoje dětí a prohloubení vzdělávacího a výchovného působení mateřské školy“.

To tedy jednoznačně předpokládá, že mateřská škola je skutečně vzdělávací institucí.


Co najdeme (a nenajdeme) v RVP PV

Záměry pedagogického působení v oblasti kognitivního vývoje dítěte jsou v obecnější rovině stanoveny Rámcovým  vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání.


Důležité

Podstatným předpokladem je, aby tyto záměry byly naplňovány s co největší efektivitou a přirozeností. To znamená tak, aby činnosti v mateřské škole byly vyvážené – poskytovaly jak prostor pro volnou hru, tak prostor pro činnosti plánované učitelkou a nabízené dětem s jasným pedagogickým záměrem.


V těchto činnostech musí být co nejvíce respektovány zvláštnosti vzdělávání dítěte v tomto věkovém období (zájem dítěte, jeho spontaneita), ale zároveň by práce měla mít posloupnost, jasně pojmenované konkrétní cíle či záměry (třeba formulované jako očekávané výstupy) a na ty je pak třeba se ve vlastní práci zaměřit.

Dovednost „rozklíčovat“ si očekávané výsledky, ke kterým má dítě na konci předškolního vzdělávání dojít, na jednotlivé dílčí kroky, diferencovaně si je naformulovat pro práci s dětmi tříletými, čtyřletými či pětiletými a zároveň si uvědomovat i velké individuální rozdíly mezi dětmi stejně starými, sledovat, jak se jednotlivé děti postupně vyvíjejí, to vše je základem skutečně promyšlené práce. Vůbec to není jednoduché a zvláště začínajícím pedagogům tato dovednost často chybí.

Základní formou práce v mateřských školách je vzdělávání v podobě integrovaných bloků. To znamená, že při svých činnostech učitelka nerozlišuje „vzdělávací složky“ či náznaky vzdělávacích předmětů, jak je tomu (zatím) ve většině škol dalších stupňů vzdělávání a jak tomu bylo v dobách minulých.

Tento celistvý styl práce je pro předškolní věk velmi vhodný a přirozený. Předškolní pedagog vychází ze zájmu dítěte, z konkrétních situací a prožitků, které vznikají buď přirozeně (děti jsou svědky nějaké události, mají zajímavý prožitek), nebo je pro děti pedagog připraví cíleně (zorganizuje vycházku do přírody, zahraje dětem divadlo).

V tomto vzdělávacím bloku se pak „integrují“ (tzn. prolínají, doplňují) cíle ze všech pěti vzdělávacích oblastí. Předškolní pedagog má obvykle v základní charakteristice integrovaného bloku stanoveny některé rámcové cíle, tj.:

  • Co dětem integrovaný blok přináší, čemu by se měly naučit, jak by se měly posunout ve svém rozvoji;
  • jaké postoje mají možnost si osvojit, s jakými morálními hodnotami se setkávají;
  • jaký prostor budou mít pro vlastní aktivitu, jakými typy aktivit bude vzdělávání realizováno.


Tato základní charakteristika integrovaného bloku bývá často naformulována ve školním či třídním vzdělávacím programu a navazuje na rámcové i dílčí cíle předškolního vzdělávání dané RVP PV. Jenže posloupnost těchto cílů a konkrétněji stanovený „obsah učiva“ (tj. jakými náměty budou integrované celky naplněny) již mateřské školy (na rozdíl od všech vyšších stupňů škol) stanoveny nemají. Vytvářejí si je tedy samy. Jejich volnost, ale i odpovědnost je opravdu velká.


Ukázka z publikace Kognitivní činnosti pro předškolní vzdělávání, autorkou ukázky je Mgr. Hana Nádvorníková.

Webinář: Jak podpořit a nepromeškat rozvoj smyslů, řeči a myšlení u předškoláků