Měkké a tvrdé souhlásky

Tyto PL roztřídí dětem souhlásky na měkké a tvrdé.

Pro žáka-cizince je rozlišení velmi obtížné.

S úspěchem používám léta pro všechny děti k zapamatování měkkých a tvrdých souhlásek jednoduchou pomůcku.

Je to dřívko, prkénko, kostička, kde na jednu stranu nalepíme měkkou silnější látku (viz foto).


Při nácviku hlásek ťukáme buď měkkou, nebo tvrdou stranou a rytmicky říkáme:

„HY, CHY, KY, RY, DY, TY, NY – napíšeme tvrdé Y.“

„ŽI, ŠI, ČI, ŘI, CI, JI, DI, TI, NI – napíšeme měkké I.“

Děti mají sluchovou i hmatovou podporu. Všimla jsem si, že často, když se rozhodují, ťuknou si, nebo jen správnou stranu pomůcky pohladí.

Mé děti ve třídě ji pojmenovaly ŤUKÁTKO.

Obojetné souhlásky

V této fázi se děti pouze seznámí s obojetnými souhláskami. Dozví se, že se po nich mohou psát obě i/y. Umí je vyjmenovat a rozlišit od hlásek tvrdých a měkkých.

B F L M P S V Z

Pomůcka: Befeleme, pes se veze.

  1. Dítě se pomocí obrázku spojeného se souhláskami jednotlivé hlásky naučí. Použijeme starou dobrou pomůcku.
  2. Ve druhém úkolu dítě spojí slova (jablka) se správnými košíky. Společně zkontrolujeme a přečteme.

Na konec tu máme přehled, který je vždy k dispozici pro dítě jako podpora.


Ukázka z publikace Mluvnice pro žáka-cizince na 1. stupni ZŠ, autorka Mgr. Jana Rohová (redakčně zkráceno).