V průběhu května 2026 jsme v RAABE zrealizovali krátké online dotazníkové šetření zaměřené na první zkušenosti škol se změnou financování ONIV od 01. 01. 2026. Do dotazníku se zapojilo 163 respondentů z mateřských, základních i středních škol.

Cílem bylo zjistit, zda školy již změny pociťují, jaké oblasti aktuálně nejvíce řeší, z jakých zdrojů financují vzdělávací materiály a jaké mají obavy a očekávání do budoucna.

Kdo odpovídal?

Největší zastoupení měly mateřské školy – tvořily přibližně tři čtvrtiny všech respondentů. Do šetření se dále zapojili pedagogové a vedení základních škol, základních uměleckých škol i středního odborného učiliště.

Z pohledu pracovních pozic odpovídali nejčastěji: učitelé a učitelky, ředitelé a ředitelky škol a zástupci vedení škol.

Dotazník tak zachycuje pohled jak pedagogů z praxe, tak vedení škol, které financování řeší přímo.

Školy zatím spíše vyčkávají

Na otázku, zda již mají konkrétní zkušenost se změnou financování ONIV, odpověděla významná část respondentů, že:

  • změnu zatím výrazně nepocítili,
  • nebo probíhá komunikace se zřizovatelem a situace se teprve vyjasňuje.

Pouze menší část škol uvedla, že změny již aktivně řeší v praxi.

Z komentářů je patrné, že školy jsou zatím ve fázi nejistoty a očekávání. Mnohé školy si teprve vytvářejí představu, jak budou financování vzdělávacích zdrojů nastavovat v následujících měsících.

Největší obavy? Pomůcky, DVPP a komunikace se zřizovatelem

Mezi nejčastěji řešené oblasti patří:

  • hledání dalších zdrojů financování,
  • komunikace se zřizovatelem,
  • financování dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP),
  • nákup učebnic, pomůcek a vzdělávacích materiálů.

Velmi silně se v odpovědích objevuje téma nejistoty. Řada respondentů se obává, že školy budou nuceny více šetřit právě v oblasti vzdělávacích materiálů a profesního rozvoje pedagogů.

Školy jsou stále závislé na projektech

Z výsledků je zřejmé, že školy dnes financují vzdělávací zdroje kombinací více zdrojů.

Nejčastěji zaznívalo:

  • financování prostřednictvím zřizovatele,
  • projekty (zejména OP JAK),
  • vlastní zdroje školy,
  • kombinace více forem financování.

Právě evropské projekty a šablony dnes mnoha školám umožňují pořizovat kvalitnější pomůcky, realizovat vzdělávání pedagogů nebo financovat inovativní aktivity.

Současně je ale z odpovědí patrné, že školy nevnímají projektové financování jako dlouhodobě stabilní systém.

Výhled do budoucna: převládá opatrnost a obavy

Na otázku, jaký vývoj školy očekávají, odpovídali respondenti nejčastěji:

  • „nedokážu posoudit“,
  • „spíše zhoršení“,
  • případně „beze změny“.

Pozitivní očekávání uvedlo jen minimum respondentů.

Tento výsledek ukazuje, že školy zatím nemají dostatek jasných informací ani jistoty, jak bude financování vzdělávacích zdrojů fungovat dlouhodobě.

Jaký model financování školy preferují?

Největší podporu získal model kombinovaného financování:

stát + zřizovatel.

Řada respondentů zároveň uvedla, že by uvítala stabilnější a předvídatelnější systém, který nebude závislý pouze na projektech nebo individuálních možnostech jednotlivých obcí.

Část respondentů by preferovala také silnější centrální podporu ze strany státu.

Co zaznělo v otevřených odpovědích?

Velkou hodnotu měly také otevřené komentáře pedagogů a vedení škol. Přinášíme několik autentických výpovědí:

„Financí moc není, školy jedou na doraz původních věcí a materiálů.“

„Nedokáži plně posoudit, ale obávám se, že bude málo financí na pomůcky a výtvarný materiál.“

„Jednání se zřizovatelem jsou časově náročná, ne vždy dojde k dohodě.“

„Je potřeba si udělat analýzu a požádat zřizovatele o peníze na vzdělávání.“

„Díky projektům (Šablonám OP JAK) si můžeme dovolit více vzdělávacích seminářů a pořízení dražších pomůcek.“

„Více podpořit školy se sociálně slabšími dětmi dle lokalit.“

Zazněly ale i pozitivní zkušenosti:

„První zkušenost velmi pozitivní – nákup interaktivních pomůcek, didaktických materiálů a větší podpora DVPP.“

Shrnutí: školy potřebují stabilitu a jasná pravidla

Dotazníkové šetření ukazuje, že školy zatím změny financování ONIV sledují s opatrností. Přestože mnohé dopady ještě nejsou plně viditelné, již nyní se objevují obavy týkající se:

  • dostupnosti kvalitních vzdělávacích materiálů,
  • financování DVPP,
  • administrativní náročnosti,
  • rozdílů mezi jednotlivými zřizovateli.

Současně se potvrzuje, že bez projektového financování by řada škol jen obtížně realizovala modernizaci výuky nebo další vzdělávání pedagogů.

Velmi důležitým tématem do dalších měsíců bude proto zejména:

  • transparentní komunikace,
  • předvídatelnost systému,
  • dostupnost vzdělávacích zdrojů pro všechny školy,
  • a podpora škol v regionech s omezenými možnostmi financování.

Děkujeme všem respondentům za sdílení zkušeností i otevřených komentářů.

Zpracovala Mgr. Stanislava Andršová, Vaše Raabe