První dny v mateřské škole mohou vypadat idylicky. Nové hračky, kamarádi, barevná třída, milá paní učitelka. Dítě se do školky možná dokonce těší.

A pak přijde okamžik, kdy má rodič odejít.

Dítě se ho chytí, začne plakat a nechce ho pustit. Rodič neví, zda loučení prodlužovat, nebo rychle odejít. Učitelka má ve třídě několik dalších nových dětí a snaží se situaci zvládnout.

A někde mezi tím zazní známé:

„Nebojte, ono si zvykne.“

Jenže je opravdu cílem adaptace pouze to, aby dítě přestalo plakat? Čerpáno z Adaptace dítěte v mateřské škole – publikace.

Nástup do školky je pro dítě mnohem větší změna, než se může zdát

Pro dospělého je školka známé a bezpečné místo. Pro malé dítě se ale během jediného dne mění téměř celý jeho dosavadní svět.

Najednou není s rodičem. Ocitá se v neznámém prostředí, mezi velkým množstvím dětí, musí si vytvořit vztah s novými dospělými, orientovat se v jiném režimu, přijmout nová pravidla, dělit se o pozornost dospělého a postupně zvládat větší samostatnost.

Kniha Adaptace dítěte v mateřské škole upozorňuje, že dítě si při nástupu do MŠ zvyká nejen na nové místo. Mění se jeho role, vztah k rodičům i ostatním dospělým, přibývají vztahy s vrstevníky a dítě se musí naučit rozpoznávat a komunikovat své potřeby v úplně jiných podmínkách než doma.

To je na tříleté dítě opravdu hodně.

Když dítě nepláče, ještě to nemusí znamenat, že je adaptované

Tohle je podle mě jedna z nejsilnějších myšlenek pro blog.

Dítě může po několika dnech přestat při ranním loučení plakat. Může poslušně vejít do třídy, sednout si k hračce a navenek působit, že už je všechno v pořádku.

Jenže nepřítomnost pláče sama o sobě ještě neznamená pocit bezpečí.

Autorky upozorňují, že některé děti mohou působit relativně přizpůsobeně, přesto prožívají napětí a stres. Smyslem dobré adaptace proto není pouze odstranit viditelné projevy nepohody, ale pomoci dítěti náročnou změnu skutečně zvládnout.

A právě tady se mění pohled na celou adaptaci.

Nejde o to, jak rychle si dítě zvykne být bez rodiče. Jde o to, zda se ve školce začne cítit bezpečně.

Klíčová může být paní učitelka

Rodiče bývají při nástupu dítěte do školky přesvědčováni, že dítě musí být hlavně dostatečně samostatné.

Umět se obléknout. Najíst se. Říct si o pomoc. Zvládnout odloučení.

Kniha ale obrací pozornost také na druhou stranu:

Není otázkou pouze to, zda je dítě připravené na školku. Důležité je i to, zda je školka připravená na dítě.

Pro zvládnutí odloučení od rodiče může být zásadní, zda si dítě dokáže vytvořit blízký vztah s učitelkou, ze kterého může čerpat pocit emočního bezpečí. Teprve na základě vznikajícího vztahu může dítě učitele postupně přijímat jako člověka, ke kterému se může obrátit, když potřebuje pomoc nebo ujištění.

Paní učitelka tak není jen člověkem, kterému rodič dítě ráno „předá“.

Pro dítě se postupně stává novou bezpečnou osobou.

A co emoce rodičů?

Na jednu věc se při adaptaci často zapomíná.

Do školky se neadaptuje pouze dítě. Adaptuje se také jeho rodič.

Pro maminku nebo tatínka může být první skutečné odloučení stejně emotivní. Rodič může cítit nejistotu, smutek, vinu, strach, ale někdy také úlevu – a následně výčitky, že tuto úlevu vůbec cítí.

V knize je krásný příběh maminky malé Adélky. Dítě už ranní loučení zvládalo dobře a s maminkou mělo svůj rituál mávání z okna. Přesto jednoho rána učitelka potkala maminku se slzami v očích.

Ne proto, že by adaptace nefungovala.

Právě naopak.

Maminka byla ráda, že je její dcera ve školce spokojená, ale zároveň jí bylo líto období, kdy spolu trávily celé dny. Dokonce přiznala, že trochu „žárlí“ na paní učitelku, kterou si její dcera oblíbila. Autorky připomínají, že pocity ztráty patří mezi témata, o kterých rodiče potřebují s učiteli mluvit, pokud k tomu dostanou prostor.

To je důležitá zpráva i pro učitelky:

Někdy nepotřebuje při ranním loučení podporu jen dítě. Potřebuje ji také rodič.

Co může pomoci při ranním loučení?

Univerzální návod neexistuje, protože každé dítě přichází s jinou zkušeností, temperamentem a potřebami.

Velkou pomocí ale může být předvídatelnost.

Dítě potřebuje postupně získat zkušenost:

Vím, co se bude dít. Vím, kdo tu se mnou bude. Vím, že se na něj mohu obrátit. A vím, že se rodič vrátí.

Pomoci proto mohou jednoduché opakující se rituály. Objetí. Stejný způsob rozloučení. Mávání z okna. Oblíbený předmět. Jasná informace, kdy rodič přijde.

Právě drobné každodenní jistoty mohou dítěti pomáhat vytvořit si v novém prostředí pocit bezpečí.

Adaptace nemá být závod

Možná bychom proto měli přestat hodnotit úspěšnost adaptace podle toho, za kolik dní dítě přestalo plakat.

Jedno dítě potřebuje několik dnů. Jiné týdny. Průběh a délku adaptace ovlivňuje řada faktorů a publikace se proto samostatně věnuje jejím jednotlivým fázím, faktorům ovlivňujícím průběh i tomu, podle čeho vůbec poznat, že je adaptace dokončena.

Cílem není mít co nejrychleji „adaptované dítě“.

Cílem je dítě, které ví, že je ve školce v bezpečí.

A to je velký rozdíl.

Co může MŠ udělat ještě před příchodem prvního dítěte?

Dobrá adaptace nezačíná 1. září ráno v šatně.

Mateřská škola si může předem promyslet adaptační program, komunikaci s rodiči, ranní předávání dětí, způsob postupného zvykání i to, jak budou učitelé sledovat, zda se dítě skutečně cítí dobře.

Publikace proto nekončí u teorie. Obsahuje také tvorbu adaptačního programu, časový harmonogram, konkrétní nástroje před nástupem i po něm, evaluaci adaptace a praktické přílohy – například vzor adaptačního programu, dotazník o dítěti, záznam pro pozorování dítěte nebo evaluační dotazník pro rodiče.

Chcete adaptaci dětí ve své MŠ nastavit jinak?

Pokud vás zajímá, jak podpořit dítě, aby do školky chodilo rádo, jak vytvořit pocit emočního bezpečí a jak při tom nezapomenout ani na emoce rodičů a učitelů, je publikace Adaptace dítěte v mateřské škole aneb Budování emočního bezpečí dítěte určena právě vám.

Autorky Hana Sokolová a Alena Pokorná ji připravily jako příručku pro učitele i rodiče.

Adaptace dítěte v mateřské škole – publikace

A pokud vám více vyhovuje studium prostřednictvím webináře doplněného učebním textem a zakončeného certifikátem, můžete využít také online kurz:

Online kurz Adaptace dítěte v mateřské škole

Vaše Raabe :)