Pro realizaci environmentální výchovy existují různé důvody. V prvé řadě jsou to důvody formální, legislativní. Dále jistě všichni budeme souhlasit, že environmentální výchova je důležitá pro společnost. Naší zásadní odpovědí na otázku „Proč?“ je: „Protože je to dobré pro dítě. Dítě totiž niterně a bytostně potřebuje kontakt s přírodou a jejími součástmi.“ Inspirujte se ukázkami z publikace Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání jejíž autorkou je doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.


Pozorujeme: CO PŘINESL VÍTR

Cíle: Uvědomit si, že vzduchem putují nejen lidé a ptáci, ale také rostliny (semena, pyl) i předměty (balonek, drak, prach). Seznámit se s živlem vzduch.

Místo a čas realizace: Okolí MŠ i zahrada, celoročně (především podzim).

Pomůcky: Balonky napuštěné heliem, draci.

Realizace: Společně s dětmi vypustíme balonky nebo draky s prosbou o jejich vrácení. Na mapě sledujeme, kam až naše balonky (draci) doputovaly. Pokračování: Požádáme nálezce, aby nám zprostředkovali kontakt s nějakou MŠ v jejich okolí.

Informace pro učitelku: Vzduchem se šíří prach, pyl, spory plísní, semena, ale i zvířata (hmyz, motýly).

Aktivovaná slovní zásoba: Vzduch, ovzduší, vítr, směr, vzdálenost, dopis, pošta, doručení, pošťák.


Pozorujeme: HRA O ZAJÍCE

Cíle: Rozvíjet schopnost pozorovat přírodu a všímat si detailů kolem sebe.

Místo a čas realizace: Zahrada, okolí MŠ, celoročně.

Pomůcky: Nádoby na sběr nálezů, sáčky, lupy, popř. fotoaparát (dětské nálezy fotografuje dospělý, fotografie na nástěnku), zajíci (žetony či obrázky s podobou zajíců).

Realizace: Zajíce představují „ZAJÍmavé a CEnné nálezy“. To mohou být např. rostliny, zaječí bobky, bobulky jmelí na zemi, ulita, hálky. Učitelka oceňuje nejprve všechno, co samotné děti považují za zajímavé. Později z nabízených zajímavostí vybírá a usměrňuje tak dětské bádání a pátrání požadovaným směrem. Nález přírodniny je obvykle odměněn jen jednou – tzn. zajíce dostane ten, kdo přírodninu donese jako první. Nalezená zajímavost je vždy demonstrována celé skupině (nebo alespoň většině). Učitelka při zahájení soutěže zdůrazní pravidlo „ukázat – netrhat“ a „ukázat a vrátit zpět“, a to zvlášť pokud se skupina pohybuje v přírodně zajímavé oblasti, nebo dokonce rezervaci. Tato hra v dětech podněcuje vlastní bádání, umění hledat a nalézat, odhaluje skutečnost, že svět kolem nás je plný zajímavostí. Smyslem hry není vyhrát, ale nalézt a demonstrovat co nejvíce zajímavostí, proto se získaní „zajíci“ hromadně nevyhodnocují. Učitelka chválí každé dítě, které něco zajímavého donese, a vhodnými způsoby mírní vzájemné porovnávání dětí.

Aktivovaná slovní zásoba: Zajímavost, nález, přírodnina a další podle nálezů.


Drobné pokusy: CHODÍ ROSTLINY?

Cíle: Uvědomit si, že se rostliny pohybují, i když jinak než zvířata a lidé.

Místo a čas realizace: Okolí MŠ, léto, podzim.

Pomůcky: Staré, nejlépe vlněné ponožky, pinzety, kelímky a mističky, lupy.

Realizace: Požádáme rodiče, aby dětem dali staré, nejlépe vlněné ponožky (stačí jedna ponožka na dítě). Na vycházce si děti nasadí ponožku na botu a projdou vybraným úsekem. Na konci se posadíme a začneme z ponožek obírat semena a další rostlinné části sloužící k rozmnožování, které se na ponožku zachytily. Třídíme, počítáme, popř. určujeme nebo dokumentujeme (lepíme na kartičky a zaznamenáme datum sběru a počet).

Informace pro učitelku: Tento jednoduchý pokus simuluje zoochorii, tj. šíření semen, plodů, popř. plodenství pomocí živočichů), přesněji epizoochorii – šíření diaspor na povrchu živočichů. Diaspory jsou zachyceny v srsti, peří, popř. v dalších částech (včetně oděvů) pomocí háčků nebo ostnů. Na ponožkách nejčastěji najdete dvouzubec (Bidens), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), svízel přítulu (Galium aparine), lopuch (Arctium sp.).

Aktivovaná slovní zásoba: Semeno, šíření semen.


Drobné pokusy: CHYTRÝ KOŘÍNEK

Cíle: Seznámit se s geotropismem, tj. s indukovaným pohybem rostlin – kořen se otáčí k zemi vlivem zemské přitažlivosti (odborný termín není nutné zmiňovat).

Místo a čas realizace: Zahrada i třída, jaro nebo ve třídě i celoročně.

Pomůcky: Kořenáče, zemina, kaštany nebo žaludy.

Realizace: Děti si nasbírají kaštany (žaludy), položí je na zeminu v kořenáči a zalévají. Z kaštanů (žaludů) začnou růst klíčky – kořínky. Když jsou kořínky dlouhé několik centimetrů a začínají zarůstat do země, otočíme kaštan (žalud) tak, aby kořínek čněl do vzduchu. Po několika dnech se kořínek stočí k zemi.

Informace pro učitelku: Geotropismus je indukovaný aktivní pohyb rostlin, který závisí na zemské přitažlivosti. Geotropismus lze pozorovat i na jiných druzích, kaštan a žalud byly zvoleny jako modelová semena jednak proto, že jsou dobře dostupná, a také proto, že jsou dost velká a pozorování je snazší.

Aktivovaná slovní zásoba: Semeno, klíček, kořen, stonek, pohyby rostlin, zemská přitažlivost.


Ukázka pochází z publikace Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání jejíž autorkou je doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.