Jednotlivá zaměstnání jsou spojená s do jisté míry specifickými rizikovými a ochrannými činiteli. Bývá užitečné tyto činitele identifikovat a uvažovat o tom, jak oslabit rizikové a posílit ochranné faktory. V případě učitelů se nároky na různých pracovištích a v různých typech škol podstatně liší. Proto berte následující přehled s určitou rezervou, spíše jako obecnou charakteristiku.

 

Rizikové činitele učitelů

Učitelé jsou v intenzivním kontaktu s lidmi. Tato profese klade velké nároky na komunikační dovednosti. V dnešní době jsou učitelé navíc zatěžování rozsáhlou administrativou. Učitel je velkou část pracovní doby na očích žáků nebo rodičů. Odezva okolí vždy neodpovídá vynaloženému úsilí a kvalitně odvedené práci. Povolání učitele, mírně řečeno, nepatří k nejlépe placeným. V tomto oboru jsou také kladeny značné nároky na průběžné vzdělávání a je nutné se přizpůsobovat organizačním či jiným změnám. K typickým rizikovým faktorům při práci učitele patří hluk. Žáci se často chovají nepředvídatelně a práce zejména s hyperaktivními dětmi klade velké nároky na emoční stabilitu učitele. Velkým problémem je agresivita mezi žáky navzájem i jejich agresivita vůči učitelům. Na klidu nepřidají nespokojení rodiče, kteří mají o schopnostech svých dětí nerealistické představy. Také ve školství dochází k nárazovému charakteru práce, například před pololetím nebo před koncem roku. Velkým problémem bývá nezájem žáků a jejich nepřipravenost. Někde je i vysoký počet žáků ve třídě. Různé směrnice a pokyny, které přicházejí do škol, také většinu učitelů právě neuklidní.

 

Ochranné činitele učitelů

Jedná se o práci v relativně čistém prostředí. Pracovní povinnosti se dají do jisté míry plánovat. Práce ve večerních nebo nočních hodinách není pro tento obor typická. To, že je učitel na očích veřejnosti, může být i výhoda a může např. přispívat k jeho umírněnosti ve vztahu k alkoholu a jiným látkám. Ostatní lidé učitelům asi nejvíce závidějí prázdniny. Mít v létě volno je na jednu stranu výhoda. Ale přechod z relativně hektického konce školního roku do prázdnin vyžaduje inteligentní plánování času, aby se učitel vyhnul nadměrné zátěži následované nudou. Práce ve školství může učitele uspokojovat, má dobrý smysl a je užitečná. Učitelé jsou také nadprůměrně inteligentní, což jim pomáhá zvládat pracovní nároky, nebo, je-li třeba, vyhledat kvalifikovanou pomoc. K ochranným činitelům patří na některých školách i dobré kolegiální vztahy. I když to tak mnoha učitelům nepřipadá, práce učitele patří podle výzkumů veřejného mínění dlouhodobě k těm nejprestižnějším.

 

Peníze jako zdroj stresu

Zdrojem stresu obecně bývá pochopitelně nedostatek peněz. Nemusí se jednat vysloveně o chudobu, ale o zadluženost souvislosti s koupí bytu nebo velké finanční nároky ze strany rodiny. Někteří lidé v různých profesích vnímají výši své mzdy jako objektivní kritérium kvality své práce. Nízká mzda je pak chápána jako nedostatek respektu ze strany zaměstnavatele. Tato úvaha je nesprávná. Některé velmi dobře placené práce, jako je práce politiků, se ve společnosti těší pramalé vážnosti. Problémem bývá v dnešní době i povyšování peněz na super hodnotu. Pro takové lidi není žádný výdělek dostatečně vysoký. Problémem v tomto případě nejsou ani tak samotné peníze, jako pokřivený žebříček hodnot.

  

Jak mírnit stres během pracovní doby?


1. Zvládnutí nutných pracovních dovedností: dává větší klid a jistotu. Někdy se v této souvislosti mluví o tzv. relevantních dovednostech. Užitečné jsou i dovednosti týkající se komunikace a zvládání krizí (např. schopnost trpělivě naslouchat, vcítit se, nacházet kompromisní řešení, vhodně používat humor). To mírní profesionální stres u samotného pracovníka, ale i v jeho okolí. Podle amerických pramenů lékaři, kteří nebyli pacienty soudně žalováni, dokázali právě lépe a trpělivěji naslouchat a lépe projevovali účast.


2. Nácvik: Často je možné si předem nacvičit zvládnutí stresující nebo jinak náročné situace. Dodá to větší klid a jistotu.


3. Být dost dobrý: Někteří lidé usilují o naprostou dokonalost. To se jim nemůže podařit. Úplně postačuje odvést slušný profesionální standard. Podobně lze uvažovat rodičovství. Dokonalý rodič neexistuje. Stačí být dost dobrý otec nebo dost dobrá matka.


4. Předvídatelnost: Pro pracovníka i zaměstnavatele je výhodnější, když pracovník odvádí stabilně dobrý standard, než když pracuje na 130 % a za nějaký čas se zhroutí.

 

5. Inteligentní organizace času: Tak trochu žertem mluvíme o strategii Jánošík. Ten, jak známo, bohatým bral a chudým dával. Podobně by měl člověk ubrat pracovních aktivit v době, kdy je přetížený, a naopak udělat něco s předstihem v době, kdy je málo vytížený. Osvědčilo se rozdělit své záležitosti do čtyř kategorií: 1. důležité a spěchá, 2. důležité a nespěchá, 3. nedůležité a spěchá a 4. nedůležité a nespěchá. Jestliže jsme v časové tísni, zabýváme se pouze první skupinou. Když máme času dost, můžeme se postupně zabývat všemi.

 

6. Úsměv a taktní humor usnadňují týmovou práci: Je ovšem lepší se smát společně s druhými lidmi. Nedoporučuje se smát a posmívat druhým, protože to by vztahy na pracovišti ani v rodině nezlepšilo. Pro zajímavost dodávám, že instrukce pro používání humoru a smíchu zpracovala pro své zaměstnance i firma Microsoft.

 

7. Uvědomovat si sám sebe: To umožňuje včas reagovat na stres a vyčerpání a lépe odhadnout síly.

 

8. Dbát na dobrou pracovní polohu: Dobrá pracovní poloha spolu s mikropřestávkami je prevencí bolestí pohybového systému. Navíc vede k větší výkonnosti i radosti z práce. Ještě připomínám, že stres naproti tomu působí bolest a vyčerpává.

 

9. Rozlišovat hranice své odpovědnosti: Doporučuje se nepřebírat odpovědnost za to, co nemůže pracovník ovlivnit. Jednomu bývalému abstinujícímu pacientovi se sklonem přebírat nadměrnou odpovědnost jsem žertem navrhl, jestli by si nechtěl vzít ještě na starost fungování Organizace spojených národů.

 

10. Během některých činností lze používat relaxaci: Např. při čekání na školení nebo na další hodinu lze klidně dýchat do břicha. Tento postup podobně jako jiné relaxační techniky se nesmí používat při řízení auta a činnostech vyžadujících naprosté soustředění.


11. Poradit se s někým zkušeným: To, že se s někým poradíme, působí nejen na racionální složku naší osobnosti, ale i na emoce. Mít spojence bylo už dávných časů výhoda a uklidňovalo to. Navíc tím projevujeme dotyčnému respekt, což může zlepšit vzájemné vztahy. Pozitivní význam mívá i supervize a další formy psychologické pomoci.

 
12. Dobré pracovní vztahy na pracovišti bychom měli vytvářet a pěstovat: Je to důležité pro dobrý pocit v zaměstnání, navíc lidé vykonávající podobnou práci si navzájem lépe porozumí, mohou se kvalifikovaně poradit a poskytovat si navzájem emoční podporu.

 

13. Informace: Míru stresu sníží, jestliže se naučíme efektivně pracovat s informacemi a chráníme se před informačním přetížením.


14. Odolnost vůči stresu zvyšuje také vědomí, že práce má smysl a je užitečná: Mnozí lidé vykonávají mnoho let stresující zaměstnání, aniž by to zhoršilo jejich výkonnost a zdravotní stav. Důvodem může být právě to, že vnímají svoji práci jako užitečnou a mají z ní dobrý pocit.

 

 

Více metod, jak se uklidnit, uvolnit a jak zvládat svůj život i zaměstnání s větším nadhledem a humorem najdete v knize Přirozené způsoby zvládání stresu od Karla Nešpora, z níž pochází text. Redakčně upraveno a zkráceno.