Jak učit cizí jazyk žáky se specifickými poruchami učení a chování?
Znalost cizích jazyků se stává naléhavou potřebou takřka pro celou společnost. Proto je výuka cizích jazyků jednou z priorit vzdělávání. V současné době je výuka cizích jazyků v základním vzdělávání povinná od třetího ročníku, a tím se dotýká i žáků se SPUCH. Ale jak na to? Poradíme Vám v článku! Text pochází z publikace Anglický jazykz ediční řady Vzděláváme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni ZŠ. Autorkami jsou Petra Lexová a Jitka Tůmová.
Vhodné postupy u žáků se SPUCH
Pro žáka se SPU je nutné (na základě doporučení školského poradenského zařízení) upravit organizaci jeho vzdělávacího procesu a zaměřit speciálně pedagogickou péči na posílení oslabených funkcí. Tuto činnost v podobě reedukace provádí ve školách speciální pedagog, školní psycholog nebo učitel s potřebným vzděláním.
Pro organizaci vzdělávacího procesu ale obecně platí, že speciálně pedagogické postupy je třeba uplatňovat ve výuce stále, tedy i vyučujícími každého konkrétního předmětu.
Žáci se SPUCH a výuka cizích jazyků
Specifické poruchy učení a chování ovlivňují nejen dovednosti v oblasti čtení a psaní v mateřském jazyce žáka, ale promítají se i do osvojování cizího jazyka. Tito žáci proto potřebují větší podporu k dosažení příslušné jazykové úrovně. Učitelé cizích jazyků musí využívat vhodné výukové metody a techniky. Vhodně zvolené metody mohou zefektivnit proces učení se cizímu jazyku.
Při výuce žáků se SPU je nutné si zdůraznit cíl výuky cizích jazyků v základním vzdělávání, což je rozvoj jazykových dovedností žáka (čtení s porozuměním, psaní, mluvení a poslech s porozuměním). Základním cílem při počátečním osvojování cizích jazyků je schopnost účastnit se cizojazyčné komunikace, s předpokladem chybovosti.
Strategie pro osvojování
Je velmi obtížné rozhodnout, která metoda je nejlepší nebo alespoň nejvíce vhodná pro daný moment výuky. Při výběru metody je třeba vycházet z potřeb žáků, vytvořit ustálený systém a určité jednoduché postupy výuky zařazovat opakovaně a dbát na tyto zásady:
- Osvojování si slovní zásady v kontextu, nikoli izolovaně.
- Využít vizuální oporu (předměty, obrázky atd.).
- Zařazovat krátké texty.
- Společně s mluvenou podobou jazyka seznamovat žáky s jeho psanou podobou.
- Využívat rytmická říkadla, písničky a pohyb, který vychází z obsahu textu.
- V souladu s výše uvedenými zásadami je u žáků se SPUCH možné zařadit různé metody (viz níže).
Jak učit angličtinu žáky se SPUCH?
Výukové metody vhodné pro žáky se SPUCH
1. Metoda komunikativního přístupu (Communicative Language Teaching)
Aktivity v rámci metody komunikativního přístupu zapojují žáka do reálných situací, kde přesnost a správnost jazyka je méně důležitá. Cílem je používání řečových dovedností v přiměřené míře v adekvátních situacích. Příkladem jsou rozhovory, dialogy, hry, soutěže, role—play, dramatizace čtených textů. Důraz je kladen nikoli na bezchybnost, ale na plynulost vyjadřování a porozumění obsahu sdělení.
2. Práce s textem
Proces čtení textů by měl být složen z těchto kroků:
A) Přípravná fáze
• motivace žáků, vzbuzení zájmu, obrázky k textu
• seznámení s vybranou slovní zásobou — seznámení s novými slovy, která jsou pro porozumění textu nezbytná
• předvídání textu, kdy žáci odhadují obsah dle obrázků nebo částí textu
• zadání instrukcí, upřesnění, na co se mají žáci soustředit
B) Fáze čtení textu
C) Fáze porozumění textu
• kontrolu porozumění provádí učitel prostřednictvím otázek a dalších úkolů. V anglickém jazyce se používá několik typově stejných otázek: O čem text pojednává? Kdo je autor? Komu je text určen? Jaký byl autorův záměr? Jaký je tvůj vlastní názor?
V počáteční výuce cizího jazyka je možné kontrolu čtení provádět i v mateřském jazyce. Tento způsob aktivního čtení působí u žáků se SPU komplexně, protože rozvíjí několik dovedností najednou a přirozenou cestou. Vede k procvičování paměti, výslovnosti, učí žáky se koncentrovat na určitou činnost, zlepšuje plynulost a přesnost četby. Důležité je, že pomocí přípravné fáze dokážou žáci zvládnout až třetinu textu.
3. Look — Cover — Write — Check
Psaný text v anglickém jazyce má mnoho odlišností od mluveného projevu, a to především v grafické podobě slova. Chyby v gramatice, jak už bylo zmíněno výše, se na dané jazykové úrovni A1 předpokládají. U žáků se SPUCH lze využít tzv. metodu grafické podoby slova. Jedná se o sled činností, které žákovi napomohou k úspěchu: Look — Cover — Write — Check (podívej se, zakryj, napiš a zkontroluj). Princip je zřejmý již z názvu činností. V anglickém jazyce je dalším místem, kde mohou žáci se SPUCH chybovat, správný pořádek slov ve větě. Pro nácvik lze využívat slov na kartičkách a sestavovat z nich celé věty. Součástí jsou i kartičky s interpunkčními znaménky. V případě chyby dojde rychle k výměně a žák vidí a vnímá větu ve správné podobě. Tímto způsobem lze vysvětlit i aplikaci gramatických pravidel, protože názornost pomocí pohybu kartiček napomáhá lepšímu zafixování pravidla.
4. Využití barev
Další možností je metoda barevného odlišení slovních druhů. Učitel a žáci si pevně stanoví dvojice barva—slovní druh. Barevnost je třeba dodržovat. Například podstatná jména a zájmena jsou modrá (zaměnitelnost). Zvláštní postavení, a tedy i barvu, si zaslouží slovesa to do a to be, která jsou z gramatického hlediska tzv. operátory, a proto si zaslouží zvýraznění — žáci si lépe pamatují jejich funkce. Při používání barevného kódování je nutné být konzistentní. Např. slovesa červeně, podstatná jména modře. K upevnění správného pořadí slov ve větě nebo k upevnění správných tvarů slov můžete využít barevné kartičky. Domluva by měla být mezi jednotlivými učiteli, aby žáci nebyli zmateni při změně učitele atd.
5. Multisenzoriální přístup — MSL
Za multisenzoriální přístup je označováno spojení komunikace s fyzickou námahou, aktivitou. Souběžné používání očí (obrázky, psané výrazy, barevné zdůraznění apod.), uší (poslech zvukové podoby slov), rukou (ukazuje, práce s kartičkami) a rtů (vyslovování) při výuce aktivuje všechny činnosti mozku v průběhu výuky.
6. Psaní dle diktátu
Diktát může být za určitých podmínek výbornou metodou pro rozvoj poslechových dovedností a vede žáky k tomu, aby maximálně vnímali to, co slyší. Pro diktát je třeba zvolit jednoduchý text se slovní zásobou, kterou žáci dobře znají. U žáků se SPUCH je vhodný např. dialog, který mohou diktovat 2 osoby, protože žáci takto více zaměří svou pozornost na text, který není monotónní. Žáci mohou být pro diktát stejného textu rozděleni do několika skupin.
První skupina píše celý text, v připraveném pracovním listu má nadepsaná pouze jména hovořících.
Druhá skupina má pracovní list, ve kterém je část textu již zaznamenaná a žáci pouze doplňují některá (klíčová) slova. Např. Suzy: „Who’s...?“
Třetí skupina má pracovní list s celým textem a některá slova jsou ve dvou podobách, žáci zatrhávají tu, která odpovídá poslechovému textu. Např. „Who’s that/this?“
7. Předpovídání (Predicting)
Tato aktivita je zaměřená na motivaci k poslechu, na rozvoj vnímání textu. Žáci před vlastním poslechem mají k dispozici obrázek a na jeho základě se snaží předvídat, o čem poslech bude. Učitel je vede k používání klíčové slovní zásoby, kterou mají v psané podobě k dispozici, např. na tabuli nebo nástěnce. Toto cvičení je současně vhodné pro procvičování tzv. Wh question (Who are they? Where are they? Why is she…? What are asking for?).
8. Slovní zásoba
K zapamatování slovní zásoby využívejte zvukovou stránku jazyka. Používejte mind maps a spider diagrams. K upevnění slovní zásoby používejte flashcards a barevné kartičky se slovíčky.
9. Doplňování textu
Pro žáky jsou velice atraktivní různé komiksové příběhy. Pomocí obrázků je snadné pochopit obsah. Je možné některé texty z bublin odstranit a nechat žáky, aby se pokusili doplnit věty, které tam patří. V závěru mohou být porovnány původní texty a texty žáků. Cvičení vede k rozvoji kreativity a osvojování slovní zásoby.
10. Dopisování kapitol, odstavců a vět
Žáci mají k dispozici výchozí text v rozsahu, který odpovídá jejich znalostem a jazykové úrovni. Podle individuálních možností učitel vede žáky k tzv. dopsání dalšího děje, který by mohl následovat. U některých žáků se může jednat třeba o jednu větu, u jiných o celý odstavec nebo kapitolu.
V současné době je ve vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami více prostoru než kdy dříve a samotnému vzdělávání se otevírají nové možnosti. Ty ovšem zavazují k tomu, aby byly přijaty, tvořivě zpracovány a uvážlivě užívány. Hlavním cílem by měl být prospěch dětí, které nějak vybočují z běžné normy a pedagogického očekávání. O dané problematice bylo v současnosti hodně napsáno, ale stále se jedná o otázky vysoce aktuální, protože nedostatečná znalost cizích jazyků znamená uzavření cesty k dalším informacím a zařazení do společnosti.
Text pochází z publikace Anglický jazyk z ediční řady Vzděláváme žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na 2. stupni ZŠ. Autorkami jsou Petra Lexová a Jitka Tůmová.