Možná to znáte! V přípravách na další týden si zapíšete „rozvoj smyslového vnímání“ nebo „naučit děti znát barvy“. Vypadá to dobře… jenže když se vás někdo zeptá, jak poznáte, že jste cíle opravdu dosáhli, najednou váháte.
Vzdělávací cíle jsou totiž víc než jen hezké věty na papíře – jsou kompasem, který vede každou aktivitu ve třídě a umožňuje učitelům sledovat skutečný pokrok dětí.

Proč jsou cíle v MŠ často slabým článkem

V předškolním vzdělávání se cíle bohužel často formulují příliš obecně nebo se jen opisují z Rámcového vzdělávacího programu (RVP PV). Výsledek? Těžko se pak hodnotí, zda se podařilo děti něco opravdu naučit.
Navíc očekávané výsledky v RVP popisují úroveň dovedností na konci předškolního vzdělávání. Aby se tam děti dostaly, je potřeba plánovat menší, konkrétní kroky – právě ty představují vzdělávací cíle na úrovni třídy.

Příklad: od grafomotoriky k vázaným kličkám

RVP může uvádět očekávaný výsledek „zvládá grafomotoriku“. Ale cesta k němu je dlouhá: od uvolněného ramene přes správný úchop až po kreslení složitých tvarů. Učitel tedy volí cíle podle zásad posloupnosti, soustavnosti a přiměřenosti – od jednoduchého k obtížnějšímu, s ohledem na aktuální vývoj dítěte.

Zóna nejbližšího vývoje: ani málo, ani moc

Podle L. S. Vygotského je „zóna nejbližšího vývoje“ rozdíl mezi tím, co dítě zvládne samo, a tím, co dokáže s malou pomocí dospělého nebo kamaráda.
Například: dítě umí provléknout knoflík na pomůcce, ale na oblečení to ještě nezvládne. Když mu někdo ukáže správný pohyb prstů, už to dokáže. A právě tam je prostor pro rozvoj.

Jak má vypadat správně formulovaný cíl

Správný vzdělávací cíl je:

  • konkrétní (co přesně se dítě naučí),
  • měřitelný (lze vyhodnotit, zda se to podařilo),
  • přiměřený věku a schopnostem dítěte.

Obecná struktura: Dítě + aktivní sloveso + podmínky (pokud jsou) + kritérium hodnocení.

Příklad:

 „Rozvoj smyslového vnímání“ – příliš obecné.

 „Dítě samostatně roztřídí kostky podle základních barev“ – jasné, konkrétní, měřitelné.

Metoda SMART: cíl, který funguje

SMART znamená:

  • Specific – konkrétní,
  • Measurable – měřitelný,
  • Achievable – dosažitelný,
  • Relevant – smysluplný,
  • Time-bound – časově ohraničený.

Příklad SMART cíle pro tříleté děti: „Během tohoto měsíce se děti naučí samostatně pojmenovat základní barvy (červená, modrá, žlutá, zelená) při hře s kostkami.“

Méně je více!

Chybou bývá, že si učitel na týden naplánuje desítky cílů. Lepší je vybrat pár hlavních, na které se soustředí, a ostatní dovednosti rozvíjet přirozeně při každodenních činnostech – například při prostírání stolů, úklidu hraček nebo pomoci kamarádům.

Tipy, jak se vyhnout častým chybám:

  • Neměňte téma za cíl („barvy podzimu“ je téma, ne cíl).
  • Nepopisujte jen činnost („stříhá papír“ neříká, co se dítě učí).
  • Vyhněte se vágním formulacím („vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů“ je neuchopitelné).
  • Formulujte z pohledu dítěte – ne „naučit děti znát barvy“, ale „dítě pojmenuje čtyři základní barvy“. 

Shrnutí: Správně formulovaný vzdělávací cíl není jen administrativní nutnost – je to mapa, která ukazuje, kam děti směřují a jak poznáme, že do cíle dorazily. Čím konkrétnější, měřitelnější a realističtější cíl bude, tím větší radost z pokroku zažijí děti i učitelé.


Text vychází z publikace Plánování v mateřské škole: Cesta od RVP PV k denní přípravě učitelů (redakčně upraveno).

NOVINKA 2025 od nakladatelství Raabe nabízí praktického průvodce, jak převést rámcové cíle RVP PV na konkrétní denní přípravu učitelů mateřských škol.

Redakce Raabe :)