Očekávání, vzájemné poznávání a stanovení pravidel, cílů a priorit kurzu/třídnické hodiny

 

Cíl modulu kurzu skupinového kariérového poradenství:

Sdílet očekávání, více se vzájemně poznat, dohodnout se na společných pravidlech a logu, popřípadě společné metafoře, stanovit si cíle a priority kurzu, které se mohou lišit podle složení skupiny, v neposlední řadě vytvořit přijímající a vstřícnou atmosféru, vytvořit bezpečné prostředí pro sdílení názorů. Bezpečné prostředí je základní podmínkou toho, aby se ve skupině rozvinula vzájemná důvěra.

Podobu prvního modulu upravujeme podle toho, zda pracujeme se skupinou (třídou), kde se žáci znají/neznají, zda vedoucí kurzu zná/nezná žáky. I v případě, že  se všichni zúčastnění znají, neopomeneme práci s očekáváními a cíli, také zásadami a pravidly.

 

Aktivity (publikace nabízí 8 aktivit + 4 pracovní listy, v aktuálním článku najdete pouze zvýrazněné aktivity):

  • Můj příběh + Pracovní list č. 1
  • Moje, tvoje a naše očekávání – Co pro mě profesní orientace znamená?
  • Tvorba pravidel a loga skupiny + Pracovní list č. 2
  • Podobnosti a rozdíly
  • Hra s prioritami + Pracovní list č. 3
  • Vizitky
  • Obrázky s příběhem a metaforou
  • Spolupráce versus soutěž + Pracovní list č. 4

 

Moje, tvoje a naše očekávání

Zdroj: Mezinárodní příručka o metodách profesní orientace (s. 13). Upraveno a doplněno.

Metody: brainstorming, individuální a skupinová práce

Cíl: Sdílet očekávání a zamyslet se nad tím, co může každý žák/lektor do kurzu vnést. Žáci by si měli hned na začátku uvědomit, jak jsou pro úspěch kurzu důležití. Čím více budou aktivní, tím více si z kurzu odnesou. Žáci se z pasivních příjemců informací stávají aktivními tvůrci svých „cest k sobě, k druhým, ke smyslu“.

Popis aktivity: Každý účastník napíše na lístečky odpovědi na tyto otázky:

  1. Co očekávám od kurzu/semináře?
  2. Co očekávám od vedoucího kurzu/učitele/lektora?
  3. Co očekávám od svých spolužáků?
  4. Co mohu vnést já do našich setkávání?
  5. Koho bych tu rád přivítal jako hosta a proč?
  6. Co bych tady chtěl zažít?
  7. Co pro mě profesní orientace znamená?
  8. Co bude jinak na konci kurzu?

Odpovědi všichni představí, mohou probrat v menších skupinkách (lístečky se mohou nalepit na flipchart/tabuli). Pouze odpověď na 8. otázku si žáci i lektor ponechají pro sebe, vloží do obálky a tu předají lektorovi. Obálky otevřou až na konci kurzu, kdy si porovnají svá očekávání se skutečností. Bude to důležitá součást posledního setkání. Bude součástí katarze. Nezapomeňme, na otázky odpovídá i učitel/lektor, neboť je sám účastníkem kurzu.

Reflexe: Byly pro vás otázky těžké? Které byly naopak snadné? Proč? Překvapily vás odpovědi spolužáků? Jste zvědaví, jak to dopadne s odpovědí na otázku č. 8 na konci kurzu?

 

Podobnosti a rozdíly

Zdroj: Mezinárodní příručka o metodách profesní orientace (s. 16). Upraveno pro žáky ZŠ a SŠ.

Metody: práce s celou skupinou

Cíl: Uvědomit si, že i rozdíly nás mohou spojovat, rozmanitost obohacovat. Při aktivitě si formou prožitku žáci uvědomují různé motivace a touhu patřit ke skupině, zároveň zažijí i pocit nepatřičnosti.

Popis aktivity: Žáci stojí v kruhu. Lektor vysvětlí, že hra odhalí rozdíly a podobnosti. Začít můžeme zábavně, aby se žáci trochu osmělili a aktivizovali (rozdělují se do skupinek podle oblíbenosti jídla – svíčková, řízek, pizza, špagety; hudebních žánrů, seriálů apod.). Pozor dáváme na citlivá témata, která by upozornila na sociální rozdíly mezi žáky! Po rozehřátí se žáci rozdělí do skupinek:

Pro žáky ZŠ:

  • Podle toho, kdo jak má rád školu (od 1 do 5)
  • Podle toho, kdo ví (ví určitě – ví přibližně – ví trochu – neví – vůbec ho to nezajímá), jakému oboru by se chtěl po ZŠ věnovat
  • Podle zaměření (technické, umělecké, přírodovědné, humanitní, sociální…)
  • Podle podobnosti trávení volného času (sport, hraní na PC/mobilu, čtení, televize/filmy/seriály, kroužky…)

Pro žáky SŠ:

  • Podle toho, kdo jak má rád školu (od 1 do 5)
  • Podle toho, kdo chtěl nastoupit na tuto SŠ, kdo ne, koho „donutili“ rodiče, kdo se rozhodoval podle kamarádů, kdo si zjistil reference o škole, kdo ne…
  • Podle toho, kdo už má představu o tom, zda bude chtít ve studiu pokračovat na VOŠ, na VŠ, kdo chce do práce, ale neví do jaké, kdo chce do práce a ví do které
  • Podle podobnosti trávení volného času

Ve skupině vždy chvíli žáky necháme, aby si povídali jako „příslušníci skupiny“.

Reflexe: Jak se vám tvořily skupinky? Cítili jste se ve skupině vždy dobře? Cítili jste potřebu být někdy v jiné skupině? Můžete sami nějak do budoucna ovlivnit příslušnost k nějaké skupině? Jak? Proč je fajn, když nejsme stejní? Můžou nás rozdíly spojovat?

 

Vizitky

Zdroj: Mezinárodní příručka o metodách profesní orientace (s. 20). Upraveno a doplněno.

Metody: individuální práce, skupinová práce, vizitky, nástěnka s vizitkami

Cíl: Zamyšlení nad tím, co všechno ovlivňuje naši volbu.

Popis aktivity: Žáci si z papíru připraví 5 vizitek a každou si podepíší. Potom na jednotlivé vizitky odpoví na otázky. Pak vizitky nalepí na triko. Poté si vzájemně prohlížejí odpovědi a diskutují o nich.

Otázky pro žáky:

  • Jaké je vaše vysněné povolání?
  • Jak myslíte, že vaše volba ovlivní vaše blízké (rodiče, kamarády…)?
  • Jakou přisuzujete roli práci/profesi ve vašem budoucím životě?
  • Budete svou prací měnit svět? Nebo mě svět práce semele?
  • Kdo mě nejvíce ovlivňuje při mém rozhodování?

Reflexe: Které vizitky vám přišly zajímavé, kterým jste nerozuměli, které ve vás vyvolávají potřebu reagovat a proč? Vyberte si alespoň jednu vizitku spolužáka a připište k ní váš komentář. Překvapil vás nějaký komentář? K čemu mohou v mezilidské komunikaci sloužit „vizitky“?

Dobrovolný domácí úkol: Vyrobte si vizitku (buďte kreativní :) ). Zkuste ji nabízet svým známým i lidem, s nimiž jste se nově seznámili. Jak reagovali lidé na vaši vizitku? Co jste na sebe prozradili? Upravíte nějak vizitku podle reakcí? Bude vizitka součástí „vašeho příběhu“? Sdílejte svoji zkušenost s ostatními.

 

Článek pochází z publikace Kurz skupinového kariérového poradenství, autorem ukázky je Mgr. Miroslav Vosmik.