• Hovoříme ve vyvětrané, klimaticky vyhovující místnosti, učebně, třídě.
  • V řeči děláme pauzy.
  • Nekřičíme, nepřepínáme hlasovou sílu.
  • Šeptáme jen velmi opatrně a zřídka kdy.
  • Nepřepínáme hlasovou výšku.
  • Vyhýbáme se tvrdým hlasovým začátkům.
  • Neodkašláváme naprázdno.
  • V létě při vysokých teplotách omezujeme konzumaci studených nápojů, nehledě na to, že chladné nápoje nás neochladí. Organismus totiž dostává šok a snaží se produkovat více tepla, aby vyrovnal tepelný rozdíl, takže se začneme více potit.
  • V mrazivém období nemluvíme dlouho, nevyhledáváme veřejná vystoupení na náměstích a podobně. I když je prostor ozvučen, chlad hlasivkám škodí.
  • Šetříme hlasivky i krátce po nemoci (angína, chřipka).
  • Nezdržujeme se v zakouřené místnosti. Jestliže kouříme, snažíme se o střídmost. (Nelešovská 2005)

Nyní jsme se dozvěděli to, co nedělat. To, co dělat, najdeme ve shrnutí v následujících bodech:

  • otužování;
  • používání adekvátní síly hlasu;
  • konzumace vlažných nápojů bez bublinek (voda pokojové teploty, čaj, vincentka);
  • klimatizace jen v nutných případech (může zvyšovat možnost onemocnění horních cest dýchacích a je nevhodná i pro hlas);
  • pokud chybí nápoj, mírné kousání do jazyka (kousání stimuluje v ústech tvorbu slin, což usnadňuje další mluvení);
  • před vystoupením nejíst to, co zanechává drobné kousky na hlasivkách (např. oříšky, oplatky, sušenky, müsli tyčinky apod.);
  • správné a pravidelné provádění hlasových cvičení;
  • pomalé a jemné „buzení“ hlasivek po ránu (začínáme brumendem – například „hmmmmmm“, „ommmm“, tón držíme co nejdéle, pokud hned po ránu silně promluvíme, dojde k překrvení hlasivek, což je pro ně nežádoucí, brumendem hlasivky uklidníme, pohladíme a zároveň připravíme k dalšímu výkonu);
  • občasné zpívání;
  • kvalitní a dostatečně dlouhý spánek, který je pro celé naše tělo nutný a který potřebují také hlasivky;
  • správná životospráva (v kvalitě hlasu a řeči se odráží fyzický i psy chic ký stav našeho organismu, sebemenší zátěž či nemoc se v hlase odrazí, pokud nás čeká nějaký mluvený výstup, není vhodné ponocování);
  • posilování imunity a starost o celkový zdravotní stav (nežádoucí jsou záněty, je třeba zajistit dostatečné množství kvalitních vitamínů);
  • při chronických potížích je vhodná dlouhodobá léčba (včetně lázeňské), neprospívají předčasné návraty do práce, větší ohrožení učitelů infekty od žáků;
  • důležité pravidlo: pokud jsme starší 40 let a chraptění přetrvává déle než 14 dnů, je na místě odborné vyšetření u lékaře;
  • u žen je v premenstruačním období a v době menstruace vhodné snížení hlasových nároků;
  • pro učitele tělocviku se doporučuje píšťalka (podobně venku na hřišti, v bazénu…);
  • při hlasové indispozici řečníka je vhodné přednášku zrušit (v případě učitelů je v naléhavé situaci možno zadávat samostatnou práci a omezit výklad);
  • při častých problémech s hlasem je třeba vyhledat odborníka.

Bylinky člověku prospívají, ale musíme je umět dobře používat. Jako nevhodný se jeví heřmánek, který vysušuje a ztenčuje sliznice. Podobně problematický je také propolis, který je silným alergenem.

Uvádíme zde recept pro hlasovou pohodu, který radí herec Jan Přeučil (2007):

  • ¼ litru mléka ohřát na maximální teplotu, ale nikoli vařit
  • ¼ litru vincentky
  • velká lžíce medu

Vše se dobře promíchá a pomalu popíjí. Velice to (prý) pomáhá! Takže, kdo snáší mléko, směle do toho.

Ukázka pochází z publikace Rozvoj učitele a péče o sebe, autorkou je Mgr. Dita Janderková, Ph.D. Publikace pro osobnostní rozvoj nabízíme také ve výhodném balíčku v e-shopu Dobrá škola.