Umíte správně používat hlas? Zkuste pravidla hlasové hygieny (nejen) pro učitele!
Hlas je pro pedagoga velmi důležitý. Máme tím na mysli jeho hlas, který využívá v komunikaci se svým okolím. Komunikační dovednosti patří mezi tzv. soft skills, které jsou v nejen v praxi učitele zapotřebí. Jak si zachovat hlas jako zvon? A čeho se naopak vyvarovat? To se dozvíte v článku!
Učitelství patří z hlediska užívání hlasu k náročným profesím. Mnoho učitelů se v důsledku toho setkává s fenoménem ztráty hlasu. Je to velmi nepříjemné, ale nijak výjimečné. Mnoho z nás totiž hlas přepíná a přetěžuje, protože si myslí, že tím jejich vystoupení bude působivější, podmanivější, že si tak zvýší respekt u posluchačů. Není vhodné používat vyšší hlas, než odpovídá našim anatomickým dispozicím. Lze se setkat s tím, že se učitelé snaží mluvit hlasitě, halasně, zvučně. Ale taková řeč není pro posluchače nijak příjemná a ani nepůsobí esteticky.
Ve svém okolí můžeme slyšet hlasy drsné, chraplavé. Někdy se jedná ale o ty, kteří hlas užívali nevhodně a dnes ho mají poškozený. Na posluchače poslech takového hlasu působí většinou nelibě až nepříjemně. Když slyšíme takového člověka mluvit, máme pocit, že ho to musí bolet. Navíc nás to odvádí od obsahu sdělení, protože se zaměříme na formu sdělení.
Co ovlivňuje kvalitu hlasu?
Hlas může být ve velké míře ovlivněn faktory, jako jsou například tréma, nervozita, nezvládnuté, potlačené emoce. Proto si budeme pamatovat, že se musíme snažit vystupovat před publikum v duševní pohodě a klidu. Ne vždy to můžeme zajistit, ale i v tom je právě „ona profesionalita“ řečníka. Problémy máme asi každý, ale neměli bychom je přenášet na své okolí v rámci zaměstnání. Adekvátní jistotu získáme v první řadě kvalitní přípravou. Psychická pohoda a rovnováha se odrazí v hlase. Ten, kdo je psychicky vyrovnaný, má i uvolněnější a pro posluchače příjemnější projev.
Jak si učitel může hlas chránit a pečovat o něj?
Pomůže dodržovat následující zásady hlasové hygieny:
- Hovoříme ve vyvětrané, klimaticky vyhovující místnosti, učebně, třídě.
- V řeči děláme pauzy.
- Nekřičíme, nepřepínáme hlasovou sílu.
- Šeptáme jen velmi opatrně a zřídka kdy.
- Nepřepínáme hlasovou výšku.
- Vyhýbáme se tvrdým hlasovým začátkům.
- Neodkašláváme naprázdno.
- V létě při vysokých teplotách omezujeme konzumaci studených nápojů, nehledě na to, že chladné nápoje nás neochladí. Organismus totiž dostává šok a snaží se produkovat více tepla, aby vyrovnal tepelný rozdíl, takže se začneme více potit.
- V mrazivém období nemluvíme dlouho, nevyhledáváme veřejná vystoupení na náměstích a podobně. I když je prostor ozvučen, chlad hlasivkám škodí.
- Šetříme hlasivky při i krátce po nemoci (angína, chřipka).
- Nezdržujeme se v zakouřené místnosti, jestliže kouříme, snažíme se o střídmost. (Nelešovská 2005)
V řadě předchozích bodů jsme se dozvěděli, co hlasivkám nedělat, ale co naopak dělat máme? Několik následujících bodů shrnuje, co hlasu prospívá:
- Otužování se.
- Přiměřená síla hlasu.
- Konzumace vlažných nápojů bez bublinek. Mezi vhodné nápoje patří voda pokojové teploty, čaj, vincentka.
- Klimatizaci volíme, pokud není jiné cesty. Mysleme na to, že klimatizace může zvyšovat možnost onemocnění horních cest dýchacích a je nevhodná i pro hlas.
- Pokud nemáme k dispozici nápoj, pak je možné v nouzi, zatímco posluchači přemýšlí nad nějakým úkolem, mírně se kousat do jazyka. Kousání stimuluje v ústech tvorbu slin a nám to pomůže v dalším mluvení.
- Před vystoupením je dobré nejíst nic, co zanechává drobné kousky na hlasivkách – rizikové jsou oříšky, oplatky, sušenky, müsli tyčinky a podobně.
- Správně a pravidelně provádíme hlasová cvičení. S šikovným hlasovým cvičením můžeme začít hned po ránu, kdy bychom měli mít na paměti, že spolu s námi se „probouzí“ i naše hlasivky. Budíme je pomalu a jemně. Začneme brumendem – například „hmmmmmm“, „ommmm“. Držíme tón co nejdéle. Když hned po ránu chceme silně promluvit, hlasivky se překrví, a to je pro ně nepříjemné. Brumendo bychom měli cvičit, protože tím hlasivky uklidníme – pohladíme a zároveň připravíme k dalšímu výkonu.
- Občas si zazpíváme! Nemusí jít o žádné operní výkony, stačí, když zpíváme rádi anebo si k tomu pustíme profesionála a zpíváme s ním).
- Dopřejeme si kvalitní a dostatečně dlouhý spánek, který je pro celé naše tělo nutný a který potřebují také hlasivky.
- Snažíme se dodržovat správnou životosprávu. V kvalitě hlasu a řeči se odráží fyzický i psychický stav našeho organismu. I sebemenší zátěž, nemoc se v hlase odrazí. Když nás čeká následující den nějaký výstup, prezentace a podobně, neměli bychom dlouho ponocovat.
Síla bylinek
Ke správnému fungování hlasivek přispívají i nejrůznější bylinky, ale pozor! Je důležité znát správnou míru, stejně jako vlastnosti jednotlivých bylin. Bylinky člověku prospívají, ale musíme je umět dobře používat. Například oblíbený heřmánek se při péči o hlas jeví jako nevhodný, protože vysušuje a ztenčuje sliznice. Podobně je problematický také propolis, který je silným alergenem.
Co naopak našim hlasivkám rozhodně prospěje? Zkuste následující recept, který doporučuje herec Jan Přeučil (2007):
Recept pro hlasovou pohodu:
- 250 ml mléka ohřát na maximální teplotu, ale nikoliv k varu
- 250 ml vincentky
- velká lžíce medu
- Vše se dobře promíchá a pomalu popíjí.
Velice to (prý) pomáhá! Takže, kdo snáší mléko, směle do toho.
Text pochází z publikace Výběr ze školských témat 3/3. Autorkou je Dita Janderková.