Předškolní věk je klíčovým obdobím pro položení základů přírodovědné gramotnosti. Rozvíjejí se v něm vztah k přírodě (environmentální senzitivita), komunikační dovednosti, badatelské dovednosti, vytváří se propojení mezi pojmy a reálnými objekty, formuje se abstraktní myšlení nezbytné např. pro práci s obrazy nebo modely. To vše je základem pro pozdější nadstavbu, přírodovědné vzdělávání ve škole. Nejvyšším stupněm přírodovědné gramotnosti, kterého by měl optimálně dosáhnout každý dospělý člověk, je schopnost spolurozhodovat o přírodovědných problémech ve společenských souvislostech.

Cílem všeobecně vzdělávací školy je tedy připravit dnešní žáky na to, aby jednou, až budou dospělí, (spolu)rozhodovali o věcech veřejných. K tomu je pochopitelně třeba je vést postupně. Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že se základy přírodovědné gramotnosti pokládají již v předškolním věku, a tak je rozvíjení přírodovědné gramotnosti v tomto období věnována stále větší pozornost.

Hra a prožitek do předškolního věku nepochybně patří a správně by hra i prožitek měly prolínat veškerými aktivitami, které s předškolními dětmi realizujeme. Proto Vám nyní přinášíme praktické tipy na činnosti a hry, které lze s dětmi podnikat ve školce i doma. Podívejte se na další stránku!

Článek obsahuje ukázky z publikace Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání. Autorkou publikace je Kateřina Jančaříková.


Hra 1. - Když venku prší

Cíle: osvojování si přírodovědného jazyka, rozvíjení jazykových dovedností a logického myšlení.

Místo a čas realizace: zahrada, třída, dopravní prostředky při přesunu na jiné aktivity.

Délka aktivity: cca 15 minut.

Co si připravit: deštník + k následným činnostem knížku Mileny Lukešové Holčička a déšť (Praha, Albatros 1974), výtvarné pomůcky, model žížaly apod.; aktivitu lze realizovat i bez pomůcek, zvlášť pokud ji děti již znají.

Realizace: Učitelka vybere jednoduchý začátek věty, např. „Když venku prší, tak...“, děti v kolečku opakují a doplňují, např. „Když venku prší, tak zmoknu“, „Když venku prší, tak bude pejsek mokrý“, „Když venku prší, uvidím žížaly“, a předávají si deštník nebo nějaký jiný vhodně vybraný atribut deště (hovoří dítě, které má deštník).

Navazující vyprávění či četba: četba z knihy Holčička a déšť.

Navazující výtvarné činnosti: kresba deště, kočky.

Navazující hudební činnosti: písnička „Prší prší jen se leje“; osvědčila se rozverná obměna této písničky, kdy učitelka do dalších slok zařazuje jména dětí, která se před deštěm schovávají, např. „Prší prší na Martinu schováme ji pod mikinu,“, „Prší prší na Michalku, schováme ji pod azalku“, „Prší prší na Daníka, schováme ho pod koníka“, „Prší prší na Juditu, schováme ji do kokpitu“.

Navazující herní činnosti: Úvodní větu učitelka obměňuje s ohledem na okolnosti a aktivity, které s dětmi realizovali, na měnící se roční období, aktuální počasí apod. Pro potřeby rozvíjení přírodovědné gramotnosti vybíráme témata spojená s přírodou a přírodními procesy (např. „Když začíná jaro, tak…“, „Když kočka čeká koťata, tak…“, „Když napadne sníh, tak…“).

Informace pro učitelku: U mladších dětí je vhodné, aby učitelka řekla první větu sama. To jim poskytne možnost tuto větu zopakovat. Ano, je povoleno opakovat výroky. To poskytuje bezpečí dětem méně jazykově obratným. Děti jazykově obratné doplní druhou polovinu věty kreativně a budou vzorem pro ostatní, kteří se budou rychle zlepšovat.

Aktivovaná slovní zásoba: déšť, prší, kaluž, žížala, mokro (dále podle použitých slov)  

 

 

I když prší, dá se s dětmi podniknout spoustu zajímavých aktivit - třeba hra "Když venku prší"!

 

Hra 2. - Jaký je pejsek?

Cíle: osvojování si přírodovědného jazyka, rozvíjení jazykových dovedností (konkrétně osvojení si co nejvíce přívlastků), učení hrou a prožitkem.

Místo a čas realizace: zahrada, třída, dopravní prostředky při přesunu na jiné aktivity.

Délka aktivity: cca 15 minut.

Co si připravit: zobrazení nebo model psa, dále obojky, vodítka, náhubky, pelíšky, misky, granule, kartáče, botičky pro psa, obvazy, stříkačky, různé hračky aj., zobrazení a modely dalších zvířat (psů jiných plemen, koček, myší, slepic, ovcí apod.) a zobrazení či modely lidí různých profesí (pošťáků, hasičů, řidičů, veterinářů apod.); aktivitu lze realizovat i bez pomůcek, zvlášť pokud ji děti již znají.

Realizace: Učitelka ukáže dětem nějaké zvíře, např. psa, a ptá se: „Jaký je pejsek?“ Děti odpovídají např. krásný, velký, hodný, čistý, špinavý, ušatý, veselý… Vhodné je propojit tuto jazykovou aktivitu s aktivitou pohybovou – dítě, které řekne přívlastek (a nemusí být originální, stačí nějaký z již řečených zopakovat), se např. přesune z jednoho kouta zahrady/třídy na druhý a tam „v domečku“ sleduje, jak odpovídají ostatní děti. Pokud aktivitu realizujeme v menších prostorách, tak si děti, které přívlastek vyslovily, sednou na bobek nebo si nasadí obojek.

Navazující vyprávění: seznámení se s životem psa – od štěněte ke psu, vyprávění o zážitku ze života se psem, převyprávění vhodně vybrané knížky o psu.

Navazující výtvarné činnosti: výroba a zdobení obojků z papíru.

Navazující herní činnosti: Obdobně se učitelka ptá u různých zvířat, která děti plánovaně i neplánovaně (náhodou) s dětmi pozorují.

Další aktivity: Tvoříme myšlenkovou mapu: v centru je pes a děti provázky propojují různé předměty (obojky, vodítka, náhubky, pelíšky, misky, granule, kartáče, botičky pro psa, obvazy, stříkačky, různé hračky aj.), další zvířata (psi, kočky, myši, slepice, ovce aj.) i lidi různých profesí (pošťáky, hasiče, řidiče, veterináře apod.) a popisují vztahy mezi nimi.

Informace pro učitelku: Učitelka by měla (obzvlášť ve třídě mladších dětí) jít příkladem a vyslovit první přívlastek sama. Je dovoleno přívlastky opakovat, protože to poskytne možnost splnit úkol i dětem jazykově méně obratným.

Aktivovaná slovní zásoba: přívlastky podle použitých slov.

  

Hra 3. - Veselá velryba

Cíle: rozvoj jazykových dovedností a logického myšlení, rozšiřování slovní zásoby a trénink sluchové percepce hravou formou.

Místo a čas realizace: zahrada, třída, dopravní prostředek

Délka aktivity: cca 10 minut.

Co si připravit: vybraná písmenka abecedy vystříhaná z papíru.

Realizace: Úkolem je vymyslet slovní spojení, nebo dokonce krátké věty, ve kterých všechna slova začínají stejnou hláskou. Učitelka říká první slovo věty, děti doplňují. Snažíme se, aby ve větách byly názvy živočichů a rostlin (např. veselá velryba, oblovka olízala okurku, slon spadl, potkan požíral párek, růže rozkvetla, dub dlouze dýchal, pes pelášil po parketách).

Navazující výtvarné činnosti: „Stromová písmenka“ – na velké archy papíru lepíme z listů písmenka. Z listí dubu nalepíme písmenko D, z listů javoru písmenko J atd.

Navazující hudební činnosti: písnička „Od Andulky po žížalu hrajeme si s písmenky“ – výběr písmen odpovídajících ve větách použitým hláskám.

Informace pro učitelku: Aktivita je určena nejstarším dětem v mateřské škole. Je vhodná pro trénink sluchové percepce. Jakmile děti pochopí princip, začnou si legrační věty tvořit samy. Pokud by děti tvorbu spojení nezvládaly, tak věty říká učitelka a děti jmenují první hlásku.

Aktivovaná slovní zásoba: písmeno, hláska.

 

Co je nejdůležitější pro nás, pedagogické pracovníky, je to, že hra by nikdy, natož v předškolním věku, neměla být vnucována. Můžeme připravit nabídku, podmínky pro hraní her, jít příkladem (her se účastnit), ale nemůžeme nikoho ke hře nutit. Pro více her a činností se podívejte do publikace Činnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti v předškolním vzdělávání, ze které pochází ukázka. Autorkou publikace je Kateřina Jančaříková. Přejeme hodně zábavy při hrách! :-)