Věděli jste, že zpěv se dá z části natrénovat? Samozřejmě to neznamená, že všichni můžeme být výbornými zpěváky a z našich dětí se stanou světoznámé hudební superstar, ale při dodržování následujících rad a pravidel můžeme docílit toho, že děti budou zpívat správně a hlavně rády. Zvolení špatného hudebního materiálu může vést v lepším případě k tomu, že se děti nenaučí nikdy zpívat. V horším případě může dojít i k poškození hlasivek.

 

Děti nejsou připravené na rozsáhlé písně, na melodie s velkým hlasovým rozsahem obtížnou rytmickou strukturou. Přestože se to zdá jasné a všeobecně známé, občas se s těmito chybami ve výběru repertoáru setkáváme. Důsledkem takto nevhodně vybraných písní je pouhá deklamace textu namísto zpěvu, kolísání v různých tóninách, vymýšlení vlastních, většinou univerzálních melodií. Zpěv dětí je falešný a nepřesný. Děti mnohdy namísto zpěvu křičí, tzv. tlačí na tón, což může mít za následek např. nedomykavost hlasivek.

Při výběru písňového materiálu je proto třeba pečlivosti a opatrnosti. Při výběru písně je třeba vycházet především z pěveckých a hudebních schopností dětí. Řídíme se tónovým rozsahem písničky, její rytmickou strukturou, melodickou obtížností, hudební formou a obsahem písně.

 

 

 

Zorientovat se a správně vybrat písničku Vám může pomoct následujících několik bodů:

 

1. Tónový rozsah

Tónový rozsah je závislý na fyziologických možnostech a pěveckých zkušenostech dětí. Nejjednodušší je zpěv písní ve dvou– až třítónovém prostoru. Z tohoto důvodu začínáme se zpěvem písní tzv. říkadlového charakteru. V říkadlových popěvcích se uplatňuje princip opakování, což je nezbytné pro pěvecký rozvoj dětí.

Kmenový repertoár by měl obsahovat jednodušší písně, tedy takové, které nepřesahují rozsah kvinty (5 tónů). Písničky většího rozsahu v rozmezí septimy a oktávy (7, 8 tónů) již patří k písním náročnějším.

 

 2. Rytmická obtížnost

Pro začátečníky jsou vhodné písně se stále se opakujícím rytmem a bez jakýchkoliv rytmických složitostí, jako je např. tečkovaný rytmus. K jednodušším písním řadíme písně ve dvoudobém taktu. Písně, ve kterých se objevuje složitý rytmus, popřípadě i proměnlivý takt, patří již k interpretaci vyspělým zpěvákům.

 

3. Melodická obtížnost

Základem melodiky námi preferovaných lidových písní jsou stupnicové chody a obměny durového kvintakordu. Pro děti je snazší zpěv písní, ve kterých převažuje sestupná melodie. Intonačně náročnější jsou písně s takovými postupy, ve kterých děti sluchově těžko odlišují malé intervalové vzdálenosti. K melodicky obtížnějším řadíme mollové písničky.

 

 4. Hudební forma

Hudební forma souvisí s délkou písně. Nejjednodušší jsou písně v tzv. malé písňové formě jednodílné (např. Halí, belí). Vhodné jsou pak písničky s jasnou formou, ve kterých je melodie členěna na tzv. předvětí a závětí (hudební otázka a hudební odpověď). Obě tyto části jsou stejně dlouhé, mají stejný počet taktů. Pravidelné členění slouží k lepšímu zapamatování písně. Písně rozměrnější, většinou jde o písně umělé, jsou obtížnější a pro mnohé děti svou interpretací nedostupné. Nemají pravidelně členěnou melodiku, obsahují více melodických prvků, takže jsou pro děti těžko zapamatovatelné.

 

 5. Obsah písně

Obsah písničky by měl být dětem blízký. Měl by odpovídat jejich rozumovému poznání. Lidové písně mají většinou vhodné náměty. Jde zejména o přírodní tematiku a říši zvířat. Přiměřené texty mají i dětské umělé písničky. Větší pozor musíme dát při výběru umělých písní, které nejsou přímo určeny k interpretaci dětem.

Nejvíce se chybuje při výběru moderních písní. Svojí melodickou strukturou i svým textem jsou tyto písně určeny již vyspělým zpěvákům. Populární písničky mají většinou velký hlasový rozsah, složitý rytmus, nemají přehlednou hudební formu a jsou dlouhé. Jestliže chceme zpívat moderní písně, musíme pečlivě zvážit, zda odpovídají výše uvedeným kritériím pro výběr písní.

 

 

Pokud chcete s dětmi zpívat i něco jiného než tradiční "lidovky", ale bojíte se, že by to nezvládly, zapátrejte třeba po písničkách z českých pohádek (včetně těch novějších). Na internetu najdete jistě nějaký notový přepis i s textem.

 

 

Jaké písně vybírat?

Nejvhodnější jsou písně s jasně členěnou hudební formou, jednoduchým rytmem a snadno zapamatovatelnou melodií. Těmto požadavkům plně odpovídají písně lidové a písničky určené přímo dětským zpěvákům. Mějme na paměti, že obliba zpěvu dětmi závisí vždy na interpretaci, podání a přístupu učitelky. Jestliže například sami nechceme zpívat lidovou píseň, děti to intuitivně vycítí a zpěv bude pro všechny nudnou povinností.

 

Na druhé straně i s nejjednodušší lidovou písničkou můžeme dělat divy. Stačí jen vložit do jejího nácviku své srdce a cit.

Pokud se chcete dozvědět, jaké konkrétní písně jsou pro děti v mateřských školách nejvhodnější, nebo Vás zajímá více o vedení dětí od útlého věku k hudbě, vše najdete v publikaci Hudební činnosti v předškolním vzdělávání od autorky Marie Liškové.

 

 

 

Kam dál? Přečtěte si také: 

 

  Jak na zlobivé dítě? Desatero pro rodiče

 Vývoj dětské kresby a její diagnostické využití

 Alternativní přístupy ve výchově a odklady školní docházky. Jak spolu souvisí? 

 Počítáme s předškoláky: předmatematické aktivity, které budou děti bavit

 Mateřská a základní škola: Jak spolupracovat a efektivně komunikovat?

 

Na další články se podívejte do našeho Magazínu!

 

 

Inspirace pro Váš nákup:

Hudební činnosti v předškolním vzděláváníRozvíjíme hudební dovednosti dětíVývoj dětské kresby a její diagnostické využití