Tři prasátka – pohádkou k rozvoji komunikačních schopností dětí

 

Přinášíme Vám několik aktivit souvisejících s pohádkou O třech prasátkách. Aktivity jsou převzaty z publikace Létající koberec. Autorkou kapitoly je Mgr. Zuzana Filípková. Aktivity lze využít kdykoli během roku. Trvání jednotlivých činností je nutno podřídit složení dětské skupiny, děti nepřetěžovat, prokládat pohybovými hrami a činnostmi.

 

 

Děti si při hraní rozvíjí:

 

• slovní zásobu

 • gramatickou správnost řeči a její praktické užití

 • zájem o různé komunikační formy (dovednosti předcházející čtení a psaní, výtvarné, hudební, dramatické a pohybové dovednosti)

 • sluchové vnímání, jazykový cit (sluchovou analýzu a syntézu, sluchovou diferenciaci – tzv. fonematický sluch, rytmickou reprodukci, rozpoznávání délek slabik či slov, sluchovou paměť a pozornost, schopnost identifikovat, popř. vymyslet rým)

 • motoriku (jemnou, hrubou, motoriku mluvidel, vizuomotoriku a koordinaci)

 

 


Realizace celé aktivity trvá přibližně 14 dní.

 

Věková skupina: Děti ve věku 4–6(7) let. Většina činností je zpracována od základní, lehčí varianty, která je postupně rozvíjena. Je na zvážení pedagoga, kterou variantu které dítě zvládne.

 

Pomůcky: Pomůcky na grafomotoriku – tabule na psaní, vhodné psací náčiní (velké fixy, štětce, trojhranné tužky…), zvětšené a nakopírované pracovní listy a pohádkové listy formátu A4, divadelní čepičky, „bzučák“ (cokoli, co udrží tón), rytmické nástroje na vyťukávání, barevné papírové předměty, tematické obrázky (nářadí…).

 

 

 

 

Jak na to:

 

Pohádku si nejprve společně přečteme a mluvíme o ní. Snažíme se ji individuálně nebo skupinově převyprávět.

 

 Byla jednou tři prasátka, která se rozhodla, že se vydají do světa. Toulala se
po loukách, hrála si a dováděla. Ale přešlo jaro i léto, začal podzim a venku
byla zima. Rozhodla se prasátka, že si postaví domečky.

První prasátko stavělo domeček ze slámy, druhé ze dřeva a třetí z cihel. První
prasátko mělo svůj domeček rychle postavený, druhému trvala stavba o něco
déle, ale nejvíce práce se stavbou domečku mělo třetí prasátko.
Jeho dva bratři se mu posmívali: „Kdybys stavěl jako my, byl bys už hotový!“
Ale třetímu prasátku to nevadilo: „Alespoň se na mě nedostane vlk, až přijde!“
A na jeho slova také brzy došlo. Prasátka zanedlouho zjistila, že se okolo
potlouká hladový vlk. Moc se polekala a schovala se do svých domečků. Vlk
přišel k domečku ze slámy a volal na prasátko: „Prasátko, pojď ven, budeme
si hrát!“

 Když prasátko nešlo, začal ze všech sil foukat na domeček, až všechnu slámu
z domečku odfoukal. Prasátko ale stačilo utéct a schovat se u svého bratra
v dřevěném domečku. Vlk přišel k domečku ze dřeva. „Nebojte se, prasátka,
pojďte ven, budeme si hrát,“ volal sladkým hlasem, aby prasátka ošálil.
Ve skutečnosti už se ale těšil, jak si na prasátkách pochutná.
Když prasátka nevylezla, začal foukat – nejprve slabě, potom silněji. Foukal,
až domeček taky rozfoukal. Ještě štěstí, že prasátka utekla a stihla se schovat
v domečku z cihel.

 Vlk přiběhl k domečku třetího prasátka a začal foukat. Foukal ze všech sil,
foukal, ale domeček se mu rozfoukat nepodařilo. Přemýšlel, jak by se na prasátka
dostal, a napadlo ho, že do domečku vleze komínem. Vylezl na střechu
a spustil se do komína. Ale dole mezitím prasátka pořádně roztopila ohniště
a vlka nejenže štípal kouř do očí, ale ještě si na ohni připálil ocas. Vyrazil ven
z komína a utíkal, až se mu za patami kouřilo.
Od té doby už nikdy na paseku nepřišel a prasátka v bezpečí společně hospodařila
v domečku z cihel.

 

 

Dramatizace: Můžeme použít dramatickou techniku bočního vedení – dramatické znázornění příběhu, kdy všechny děti hrají společně všechny postavy. Snaží se vyjádřit povahové vlastnosti. K dramatizaci můžeme použít maňásky, divadelní čepičky, loutky…důraz klademe na přímou řeč. Procvičíme reakci dětí na signál – pohádku čteme znovu, avšak děti mají za úkol při slovech prasátka/prasátko např. zvednout ruku. Volíme takový signál, aby příliš nenarušil četbu a děti mohly reagovat, aniž by bylo nutné přerušit četbu a čekat na zklidnění.

 

 

Obměna:


a) Rozlišení jednotného a množného čísla (prasátko/prasátka) – zvedáme jednu ruku (prasátko), dvě ruce (prasátka).


b) Děti mají u sebe hromádku např. hříbečků či kostek, při každém zaslechnutí slov prasátko/prasátka dají do misky jeden dílek (celý text = 19 dílků)

 

 

Na další aktivity se podívejte na následující stránku!

 

 

Lahůdky z e-shopu:

 

Malé příběhy o velkých věcechVývoj dětské kresby a její diagnostické využitíČtyři roční období - ZIMA

 

Prasátko – grafomotorika

 

S dětmi lze grafomotorické schopnosti procvičit i tematicky.

 

Dílčí cíle: rozvoj koordinace pohybů, správného úchopu, uvolnění ruky od ramenního
kloubu, užití prostorových pojmů, popis..


a) prasátko z kruhů a kroužků
b) kruhy a kroužky ve vzduchu celou paží
c) kruhy předloktím, zápěstím, jednotlivými prsty
d) prasátko na velké ploše (tabule, archy papíru) velkými štětci, fixy, vodou…
e) prasátku na plochu papíru formátu A4

Popisujeme, co právě děláme: Kreslíme velký kruh doprostřed papíru. Do velkého kruhu vložíme menší kruh…

 

 

 

 

Na aktivitu Písnička na cestu se podívejte na další stránku!

 

 

 

 

 

Písnička na cestu

 

Dílčí cíle: rozvoj schopnosti rytmizace, analýzy slova, sluchové paměti (melodie, slova), koordinace, hrubé motoriky, jazykového citu (rým).

Písnička: „Tři čuníci“ od Jarka Nohavici.

 

 

Rozpoznání rýmu a porozumění – učitelka říká slova, děti určují, zda se k sobě hodí (rýmují).

 

UŽ – MUŽ (NŮŽ, TUŠ) UŽ – MRAK

MRAK – ČUMÁK (PTÁK, ZNAK, VRAK) MRAK – TUŽKA

PLESKAJÍ – ZPÍVAJÍ (ŤAPAJÍ, MÁCHAJÍ, VYDAJÍ) PLESKAJÍ – NOHA

DECH – BŘEH (MĚCH, MECH) DECH – VODA

 

 

Vymýšlení rýmu:

 

Pokud děti rýmování chápou, zkoušejí rýmy vyhledávat v písničce, popř. samostatně vymýšlet. Pokusíme si zahrát s písničkou na textaře-básníky a písničku upravit:


Ve třídě za sebou (kluci, holky jdou)

Šlapou vesele (jdou do postele)

Šimon nechce spát (knížky on má rád)

Zato Emílek (spí jak andílek)

Anička spí s medvědem (to my taky dovedem)

Postupně zkoušíme vymyslet rým každému jménu ze třídy.

 

 

Na aktivitu Hry se slovy se podívejte na další stránku!

 

 

 

 

Hry se slovy

 

Dílčí cíle: rozvoj schopnosti rozlišovat jednotlivé hlásky, rozvoj analýzy a syntézy slova, rozvoj slovní zásoby, spojení podstatného jména a číslovky.

 

Na zemi leží předměty, které prasátka potřebovala při stavbě domu (mohou to být papírové obrázky, lépe se pracuje s konkrétními předměty např. z dílenského koutku). Ideální počet předmětů je shodný s počtem dětí (popř. předmět do dvojice).

 

Při výběru dbáme, aby byly zastoupeny předměty jedno - i víceslabičné a předměty s krátkými a dlouhými slabikami.


a) kladivo

b) hřebík

c) metr

d) prkno

e) sekera

f) pila

g) kbelík

 

Děti sedí okolo předmětů v kroužku, nejprve si předměty společně prohlédnou, pojmenují a vytleskají (1 tlesknutí = 1 slabika).

 

Slabikování – učitelka jednotlivé předměty slabikuje (KLA – DI – VO), kdo uhodne, co říká, vezme si předmět a položí jej před sebe.

 


Hláskování – učitelka názvy předmětů hláskuje (K – L – A – D – I – V – O).


U slov majících více hlásek je pro děti snadnější, pokud dospělý vyhláskuje pouze začátek (K – L – A – DIVO). Dítě, které má u sebe jmenovaný předmět, např. oběhne kroužek.

 

První slabika – učitelka říká první slabiku slova. Opět spojíme s pohybovou aktivitou, např. s mimickým vyjádřením činnosti, která se s předmětem provádí.

 

Vytleskávání, popř. „vybzučení“ na „bzučáku“ – učitelka tleskne jednou (= jednoslabičné slovo), všichni, kdo mají před sebou předmět na jednu slabiku, běhají okolo kruhu sedících dětí. Jakmile tleskne třikrát, „jednoslabiční“ si sednou a běhají „tříslabiční“.

 

Stejně postupujeme i u „bzučení“ slov na „bzučáku“, kde děti musí sledovat ještě krátké a dlouhé slabiky – tato varianta je pro děti velmi obtížná a podmiňuje ji zvládnutí práce s „bzučákem“.

 

Spojení předmětu s číslovkou – učitelka má v ruce karty s různým počtem puntíků: 1. karta – jeden puntík; 2. karta – dva puntíky; 3. karta – pět puntíků (rozmístění jako na hrací kostce). Zvedne jednu z karet, děti spojí číslovku se svým předmětem. Postupně po kroužku říkají:

 

Jedno kladivo.

Jeden metr.

Jedna sekera…

 

Po změně karty musí změnit i tvar podstatného jména:


Dvě kladiva.


Dva metry.


Dvě sekery…


Pokračujeme s číslovkou pět.

 

 

Zdrobněliny – pokud bude nářadí používat tatínek, bude muset mít velké kladivo. Malý kluk bude mít malé kladívko – kladívečko.

 

 

 

 V článku byly použity ukázky z publikace Létající koberec. Autorkou kapitoly je Mgr. Zuzana Filípková.

 

 

Kam dál? Přečtěte si také:

 

 Jak vybrat vhodné písně pro předškoláky?

 Alternativní přístupy ve výchově a odklady školní docházky. Jak spolu souvisí?

 Uvedení asistenta do chodu mateřské školy - jak na to?

 Počítáme s předškoláky: předmatematické aktivity, které budou děti bavit

  Vývoj dětské kresby a její diagnostické využití

 

Na další články se podívejte do našeho Magazínu!

 

 

 

Inspirace pro Váš nákup:

 

Asistent pedagoga v mateřské školeČinnosti k rozvíjení přírodovědné gramotnosti
v předškolním vzdělávání
Já jsem takový a ty jsi makový