Dovednost sebehodnocení je jistě důležitější než pasivní přijímání známek od učitele. Objektivně a věcně hodnotit vlastní práci je něco, co si člověk nese sebou stále. Ze školy až do časů, kdy v jeho životě každodenní setkávání s učiteli nebude – a to je ta delší část života! Ovšem tato dovednost velmi pomáhá i každodenní práci ve škole. Sebehodnocení je důležité pro rozvoj dovedností žáka, pro znalost svých rezerv, pro kritické myšlení, pro jeho sebepojetí, včetně sebevědomí a mnoho dalších věcí. Spoluúčast žáků na hodnoticím procesu je tedy z mnoha důvodů zcela zásadní součástí moderní výuky. Pokud učitel sám hodnotí správně, žák má mnohem lehčí cestu k vlastnímu sebehodnocení. V zásadě vidím dva přístupy, jak realizovat žákovo sebehodnocení. Jedním způsobem je zařadit sebehodnocení do výukové aktivity, druhým způsobem je sebehodnoticí aktivitu zařadit jako autonomní činnost. A jak to tak u Líného učitele chodí, nejlépe je dělat obojí a co nejpestřejšími způsoby.


Komunikační kruh

Nejen při ranním, ale zejména při závěrečném (hodnoticím) kruhu je dobrý prostor pro sebehodnocení i vzájemné hodnocení. Žákům při něm pomáhá předmět označující mluvčího – ať už tomuto „řečnickému kolíku“ říkáme jakkoliv nebo je v jeho roli třídní plyšový maskot – a další pravidla, která vedou ke zvyšování komunikačních a sociálních dovedností. Žáci zde mohou reflektovat svou práci, hodnotí se i mezi sebou a stanovují si případné další cíle.


Lístečky post it

Lístečky, v českém prostředí nazývané také lepíky, mají tu výhodu, že se s nimi dobře manipuluje a mohou být lehce připevněny na stěny a různé jiné plochy. Odpovědi, které žáci na lístečky zapisují, mohou být vlastně stejné jako ty z hodnoticího listu nebo více dynamické, protože s lístečky se pracuje trochu jinak. „Co můžeš pro své zlepšení udělat?“ „Jak ti mohu pomoci já, učitel?“ „Jak by ti mohli nejlépe pomoci spolužáci?“ A podobně. Tyto lístečky se ihned nalepí na stěnu a  třída s učitelem na ně reagují. Lístečky také umožňují dobré využití při technice Před/po: žáci napíší své mínění o tématu hodiny a po práci v hodině se k nim vracejí a své původní názory si potvrzují nebo je korigují.


Zpravodajství

Metoda sebehodnocení, která je většinou součástí skupinové práce. Před započetím společné práce (ale je možné, že i na jejím konci) je skupinou určen nebo zvolen člen, který je zpravodajem činnosti skupiny. Na rozdíl od prezentátora, který se zaměřuje na produkt, zpravodaj referuje o procesu – jaké nápady skupina zavrhla, jaké zajímavé myšlenky řešení práce doprovázely a podobně. Já jsem to někdy žákům představoval jako „film o filmu“. Prezentátor vypráví „film“, zpravodaj pak „film o filmu“, včetně toho, kdo a jak se na společné práci v týmu podílel.


Ukázka z publikace Líný učitel: Vše o školním hodnocení, autor: Robert Čapek.