Přechod dítěte z mateřské školy do té základní je bezpochyby jedním z prvních velkých kroků v jeho životě. Dítě se dostává z období „bezstarostného dětství“ do období školáka – tedy doby prvních skutečných povinností. Jeho prožitky a zkušenosti spojené se školní výukou, jeho první úspěchy či neúspěchy obvykle ovlivňují celou jeho další vzdělávací dráhu. Proto je velmi důležité, aby do školy přicházely děti v době, kdy jsou na školní výuku přiměřeně zralé, dostatečně připravené, ale i motivované.

 

V českém vzdělávacím systému tomu tak obvykle bývá po dosažení šestého roku věku dítěte. Při hodnocení konkrétní úrovně dítěte se zpravidla používá pojem školní zralost nebo naopak školní nezralost. Tento pojem však není zcela přesný, protože evokuje představu, že dítě do školního věku „dozraje“ jaksi automaticky, že tedy není třeba jej na vstup do školy cíleně připravovat. To ale není pravda, protože biologické zrání dítěte je třeba vhodně doplnit o rozvíjející podněty, které mu poskytuje hlavně rodina, ale i mateřská škola. Spíše bychom tedy měli používat pojem školní připravenost, který nám napovídá, že zrání dítěte (zejména dozrání některých důležitých funkcí vyšší nervové soustavy) je důležitou, ale nikoli jedinou podmínkou školního úspěchu. 

 

Co je to školní připravenost?

 Školní připravenost bychom mohli definovat jako aktuální stav rozvoje osobnosti dítěte ve všech důležitých oblastech, který je předpokladem pro bezproblémové zvládnutí školní práce, a to jak po stránce fyzické a duševní, tak zejména i po stránce sociální. Proto by při sledování školní připravenosti měli rodiče velmi úzce spolupracovat s pediatrem, s učitelkou mateřské školy, příp. s dalšími odborníky (pracovníky pedagogicko-psychologických poraden atd.).

 

Jaký by měl být stav dítěte před nástupem do školy?

Optimálně měl být stav dítěte před nástupem do základní školy, aby dítě výuku nejen by problémů zvládlo, ale také se na ni těšilo, přijímalo ji pozitivně? Důležité je sledovat dítě komplexně, tedy jeho zdravotní a fyzický stav, psychickou připravenost i jeho sociální a citovou úroveň. 

 

Fyzická připravenost

 Z hlediska fyzické připravenosti, tedy zdravotního a fyzického stavu, se jedná zejména o jeho přiměřený růst, výšku a váhu, dítě by mělo „bez problémů unést školní tašku“. 

 

Psychická připravenost

 Velmi důležitá je pochopitelně připravenost psychická, tedy úroveň psychických funkcí dítěte. Psychická zralost je dána zejména zráním centrální nervové soustavy (CNS), které ovlivňuje mentální schopnosti dítěte, zejména kvalitu vnímání, myšlení, schopnosti udržet pozornost a soustředit se, ale i úroveň řečových a komunikačních dovedností. I zde však je kvalita jednotlivých funkcí výsledkem jak zrání, tedy determinovaného stavu, tak dalších vlivů, tedy působení okolí.

 

Sociální a citová zralost

Významný vliv na motivovanost pro školní práci a prožívání školní výuky má sociální a citová zralost a připravenost dítěte. Jejím základním projevem je schopnost dítěte odloučit se po dobu školní docházky od rodičů, respektování jiného dospělého, ale i regulace nevhodných projevů chování, vyvinutí přiměřeného volního úsilí při školní práci, dokončení i činnosti, která ho příliš nebaví, atd.

 

Co znamená nezralost a nepřipravenost?

O nepřipravenosti (nebo nezralosti) na školní docházku hovoříme tehdy, pokud je vývoj dítěte v některé z těchto oblastí zpomalen nebo zahájení docházky do školy dítě není schopno, a to především v důsledku:

  • rozdílného kulturního stavu rodiny a její sociální situace (např. u dětí z rodin cizinců, děti ze sociálně velmi slabých rodin atd.)
  • nezralosti v pravém slova smyslu (lze předpokládat, že u dítěte je proces zrání pouze zpomalen nebo dočasně zastaven, ale později se objeví)
  • nezpůsobilosti, která není pouze dočasná (může jít o snížení intelektu či psychické postižení)

 


 

Z hlediska připravenosti dítěte může mateřská škola ovlivnit všechny výše uvedené oblasti, i když pochopitelně v rozdílné míře. Zajímá Vás jak? Více informací, charakteristik, postupů a tipů jak připravit dítě na školní docházku se dozvíte v publikaci Školní zralost a její diagnostika. Autorkou úvodní kapitoly je Hana Nádvorníková.